Být strojem

Existují určité aspekty života, kterým se nelze vyhnout. Smrt, dřina, nemoc a stárnutí čekají na každého z nás. Alespoň tak vypadal lidský příběh až donedávna – jenže najednou se něco změnilo. Transhumanisté, tedy lidé, kteří chtějí využít vědecký pokrok ke zlepšení lidských schopností, se s pomocí nejnovějších technologií dívají na nepříjemné stránky života a vidí v nich spíš výzvy než nevyhnutelnosti. Přistupují k lidské existenci jako k jakémukoli jinému inženýrskému problému a tato skupina outsiderů a vizionářů začíná řešit obtíže, které nás sužují už tisíce let.

Jsou ale transhumanisté opravdu na správné cestě? A jsou jejich utopické sny uskutečnitelné – a vůbec žádoucí? Tyto úryvky otevírají okno do hnutí, které je – ať už k lepšímu, nebo k horšímu – připraveno změnit svět.

V tomto shrnutí se dozvíte:

• proč lidé platí vysoké částky za zmrazení svých hlav po smrti,
• co je to exploze inteligence a proč tak komplikuje předpovídání budoucnosti,
• a jak se vědci snaží vymýtit stárnutí.

Chtěli jste někdy žít navždy? Mít nadlidskou inteligenci nebo sílu? Nebo dokonce vstát z mrtvých? Popularita transhumanismu spočívá v tom, že reaguje právě na takové aspirace a dotýká se těch nejtrvalejších a nejpřitažlivějších tužeb lidstva.

Od nepaměti si vyprávíme příběhy, které v nás vyvolávají vize nadpřirozených schopností, nesmrtelnosti a nevyčerpatelného bohatství. Stejně dlouho používáme mýty a pohádky k vysvětlování těžkostí života, jako jsou smrt, nemoc a bolest. Epos o Gilgamešovi, nejstarší psaný příběh, který známe, vypráví o králi putujícím po světě v hledání věčného života. A to je jen jeden příklad. Podobná témata řeší i Bible. Vyhnáním Adama a Evy z ráje bylo lidstvu určeno prožívat smrtelnost a nést utrpení, které lidský život provází.

Příběhy tohoto typu fascinují lidi už tisíce let. S úpadkem víry a nástupem vědy se však něco zásadního změnilo. Díky celé řadě nově se objevujících technologií můžeme dnes začít uvažovat o lidských slabostech jako o něčem, co lze technicky řešit.

A právě tady vstupuje na scénu transhumanismus. Slovník je nový a myšlenky jsou na špičce současného poznání, ale touha po nesmrtelnosti a po ukončení utrpení je stará jako lidstvo samo. Transhumanisté věří, že můžeme zastavit stárnutí, že dokážeme pomocí technologií vylepšit naše mysli i těla a že nakonec můžeme doslova propojit svá fyzická těla s neustále se vyvíjející technikou a přiblížit se tak stavu kyborgů. Tímto způsobem navrhují, abychom se osvobodili od omezení vlastní biologie.

V některých případech je vědecký základ transhumanistických cílů zpochybňován. Jindy se jejich představy zdají prostě šílené. Ať tak či onak, tyto úryvky vás seznámí s detaily transhumanismu a umožní vám vytvořit si vlastní názor.

Mnoho lidí, kteří touží po nekonečném životě, vkládá své naděje do Alcor Life Extension Foundation. Tato nadace nabízí svým klientům výraznou slevu, pokud se rozhodnou nechat si po smrti oddělit hlavu. Důvod je prostý: Alcor se specializuje na kryonickou suspendaci, tedy dlouhodobé uchovávání těl po smrti, a je mnohem snazší skladovat pouze hlavu než celé tělo.

Myšlenka je jednoduchá. Podle zakladatele Alcoru Maxe Moreho existuje krátké časové okno mezi klinickou smrtí a skutečným rozkladem těla. Právě v této mezeře, ještě před začátkem rozkladných procesů, Alcor zasahuje. Tělo je udržováno v chladu, zatímco je přepravováno do firemních prostor v Arizoně, kde probíhá přípravná operace. Ta zahrnuje vrtání otvorů do lebky, aby bylo možné prozkoumat mozek, a také výměnu krve za kryoprotektivní konzervační roztok. Jakmile je tento postup dokončen, může být tělo či hlava na neurčito uchovávána v kapalném dusíku.

To znamená, že pokud vědci budoucnosti někdy zjistí, jak oživit mrtvé, budete dobře zachováni a připraveni k okamžitému vzkříšení. Pokud by to selhalo, říká More, mohla by nám jednou technologie umožnit skenovat mozky a získat z nich mentální data. Tato informace by pak – jak doufá – mohla být použita k duplikaci vaší mysli a jejímu „spuštění“ v počítači.

Věda, na níž je tento postup založen, je však přinejmenším sporná. Michael Hendricks, neurobiolog z McGillovy univerzity, označil víru ve vzkříšení a simulaci mysli za falešnou naději. Postupy, o nichž si v Alcoru představují, že je vědci budou jednou schopni provést a umožnit tak oživení mrtvých, jsou podle něj prostě „mimo možnosti technologie“. Hendricks dokonce tvrdí, že bychom se měli hněvat na lidi, kteří na kryonické suspendaci vydělávají.

Max More naopak říká, že nikdy negarantuje, že jeho klienti budou vzkříšeni. Filozofie jeho firmy je podle něj prostě taková, že kryonická suspendace „stojí za pokus“. V jistém smyslu se tento postoj zdá být základem celého transhumanistického hnutí. U lidí, kteří se pyšní vědeckou přísností svých úvah, připomíná víra transhumanistů v budoucnost často spíše náboženské přesvědčení.