Bully Pulpit

Je začátek dvacátého století. A tady stojí přímo před vámi Theodore Roosevelt a William Taft. Na co byste se jich zeptali? Od obou se dá naučit mnohé – nejen o nich samotných, ale i o jejich kariérách a vzájemném vztahu.

V knize The Bully Pulpit nabízí Doris Kearns Goodwin detailní pohled do životů a politických drah těchto dvou prezidentů: ukazuje, jak se prosadili, co pro sebe navzájem znamenali v osobní i politické rovině a jak se jejich vztah v průběhu let proměňoval. Zároveň líčí, jak se za jejich prezidentství proměňovala žurnalistika – stala se výrazně investigativnější a soustředila se na odhalování politické korupce a justičních omylů. Ještě důležitější však je, že sleduje, jak se oba prezidenti s tímto novým typem novinářské práce vyrovnávali.

Následující úryvky vám přiblíží výsledky jejího výzkumu. V tomto shrnutí se dozvíte, jak Roosevelt vnímal tisk a jak s ním pracoval; jak jeden novinář odhalil nezákonné praktiky spojené s „velkým“ Rockefellerem; jak Roosevelt získal přezdívku „ničitel monopolů“ a proč přátelství mezi Rooseveltem a jeho nástupcem Williamem Howardem Taftem v průběhu let ochladlo.

V roce 1901 byl anarchistou zavražděn William McKinley, 25. prezident Spojených států. V úřadu ho nahradil dosud nejmladší prezident v dějinách země – dvaačtyřicetiletý Theodore Roosevelt.

Když Roosevelt nastoupil do funkce, země nečelila válce, revoluci ani hospodářské krizi. Přesto stál před vážnou výzvou: po průmyslové revoluci začaly špatně regulované korporace rychle expandovat na úkor obyvatelstva.

Celá odvětví, například masný průmysl, ovládaly velké trusty, které mohly diktovat nepřiměřené ceny i nespravedlivé obchodní podmínky. Šest největších balíren hovězího masa – mezi nimi Armour & Co. a Swift & Co. – tajně manipulovalo s cenami. Náklady na maso vzrostly tak prudce, že si ho chudé rodiny sotva mohly dovolit.

Tyto společnosti navíc nepodléhaly téměř žádným předpisům týkajícím se bezpečnosti práce ani odměňování. Dělníci pracovali v nebezpečných podmínkách, za nízké mzdy a velmi dlouhé směny. Neregulované byly i potraviny a léky. Rychle se rozvíjející průmysl drancoval přírodní zdroje, ničil lesy a znečišťoval vodní toky.

Roosevelt se rozhodl tuto situaci změnit a vytvořit pro americkou ekonomiku etický rámec. Chtěl nastavit spravedlivá pravidla, která by upravovala vztahy mezi spotřebiteli, pracovníky a podniky. Začal proto zasahovat všude tam, kde trusty hrozily ovládnout celá odvětví.

V roce 1905 například pověřil generálního prokurátora, aby podal žalobu, jež vedla k rozbití tzv. beef trustu. Roosevelt také posílil pracovní práva, prosadil omezení délky pracovního dne, zachoval rozsáhlé lesní plochy a zahájil regulaci potravinářského a farmaceutického průmyslu. V roce 1906 Kongres přijal zákon o inspekci masa a zákon o čistých potravinách a léčivech, jejichž cílem bylo chránit spotřebitele před zkaženými či nebezpečnými výrobky.

Roosevelt neprošel cestou „od nuly k milionům“. Narodil se v roce 1858 v New Yorku do privilegovaného prostředí. Jeho otec byl bohatý a vlivný obchodník se sklem a Roosevelt vyrůstal s vědomím, že si nikdy nebude muset na živobytí skutečně vydělávat.

Jako chlapec byl mimořádně bystrý a měl fotografickou paměť. Otec, který kladl velký důraz na vzdělání svých dětí, jim často nahlas předčítal a organizoval pro ně divadelní představení. Snažil se také rozvíjet jejich individuální zájmy: Roosevelt miloval přírodní historii, a tak mu otec zařídil hodiny u profesionálního preparátora.

Zároveň však byl Roosevelt velmi nemocné dítě a musel tvrdě pracovat na překonání svých fyzických slabostí. Na rozdíl od pozdějšího dospělého já nebyl jako dítě silný ani sebevědomý – byl křehký, často nemocný a trpěl těžkými astmatickými záchvaty (v době, kdy ještě neexistovaly inhalátory).

Kvůli zdravotnímu stavu se učil doma a nemoci ho často upoutávaly na lůžko. Když mu bylo jedenáct, poradil mu otec, aby začal systematicky posilovat své tělo, protože schopná mysl bývá omezována neschopným tělem. Roosevelt se proto po řadu let držel přísného tréninkového režimu, aby zesílil.

Ani v mládí se nevyhnul těžkým zkouškám. Ve druhém ročníku na Harvardu mu otec zemřel na rakovinu střev. Ve dvaadvaceti letech se oženil s Alicí Hathaway Leeovou, ale o čtyři roky později ji tragicky ztratil. V tentýž den, 14. února 1884, zemřely jak jeho manželka (na selhání ledvin), tak jeho matka (na akutní tyfus).