Buďte nebojácní

Pokud sledujete zprávy, možná jste si jednoho dne přečetli znepokojivý článek a napadlo vás: „Opravdu bych s tím měl něco udělat.“ Mohla to být místní záležitost, jako je bezdomovectví, nebo globální problém, například životní prostředí. Jenže navzdory své starosti a prvotnímu impulsu k akci vás možná vzápětí napadla druhá myšlenka: „Rád bych pomohl, ale teď přece nemůžu jen tak převrátit svůj život. Je to příliš riskantní!“

Autorka Jean Case chápe, že pustit se do akce vyžaduje odvahu a že je mnohem snazší nedělat nic nebo fungovat na autopilota. Dnes ale potřebujeme odvážné lidi, kteří chtějí udělat ze světa lepší místo, a proto se rozhodla nabídnout inspiraci těm, kdo potřebují ten poslední impuls, aby své obavy z nových kroků vyměnili za odvahu a lehkost.

Podle Case existuje pět principů, jak být nebojácní: udělat velkou sázku, být odvážným riskérem, dát smysl neúspěchům, vystoupit ze své bubliny a nechat naléhavost, aby přehlušila strach. Podíváme se na některé příklady těchto principů v praxi a – doufejme – povzbudíme vašeho vnitřního „game changera“, aby vystoupil do popředí.

V těchto kapitolách zjistíte mimo jiné, která průkopnická žena přivedla třešňové stromy do Washingtonu, D.C., proč může být nedostatek neúspěchů znepokojivým varovným signálem a jaké nevýhody má přílišné přemýšlení.

Na začátku 60. let minulého století nikdo přesně nevěděl, jak se první člověk dostane na Měsíc. Na cestě stálo mnoho překážek – včetně drobnosti, že potřebná technologie ještě vůbec neexistovala. Přesto americký prezident John F. Kennedy v celonárodním vysílání učinil odvážný slib a oznámil světu, že tento astronomický výkon bude dokončen v průběhu dané dekády.

Autorka tento typ myšlenky označuje jako „velkou sázku“ – a právě ta je prvním principem, který stojí za tím, stát se odvážným člověkem a měnit svět. Velká sázka je smělý plán, který se vymyká běžným předpokladům a přitahuje pozornost lidí.

Podobně jako JFK v roce 1961 učinil i odvážný podnikatel Elon Musk svou velkou sázku: do roku 2030 dostat lidstvo na Mars. A mezitím, jako generální ředitel automobilky Tesla, sází na revoluci v tom, jak lidé cestují zde na Zemi. Musk měl řadu kritiků, ale v lednu 2018 jeho program SpaceX některé z nich umlčel, když úspěšně vypustil vlastní raketu.

Cestování do vesmíru je jedna věc, ale co třeba internetové připojení zajišťované balony? Podle Astra Tellera, inovátora, který vede X – vývojovou laboratoř založenou společností Google – byl právě projekt internetu poháněného balony dosud nejbláznivějším nápadem laboratoře. A přesto uspěl: pomohl Portoriku znovu se připojit k internetu po hurikánu Maria v roce 2017.

Abyste ale učinili velkou sázku, nemusíte být raketovým inženýrem. Můžete ji uskutečnit kdekoli v životě, právě tam, kde zrovna jste. Vezměme si Rachel Sumekh, která byla „jen“ obyčejnou studentkou na UCLA, když se v roce 2010 ocitla jako jediná, kdo dorazil na sbírku potravin pro spolužáky, kteří si nemohli dovolit slušné jídlo. Bylo to jen jedno z mnoha znamení, jak je problém hladu mezi studenty podceňován – v některých státech musel každý čtvrtý vysokoškolák navštívit potravinovou banku nebo si nemohl vždy dovolit nakoupit jídlo.

Sumekh udělala velkou sázku na to, že tento dlouhodobý problém lze změnit, a založila organizaci Swipe Out Hunger, která umožňuje studentům darovat peníze ze zůstatků na jejich nevyužitých stravovacích kartách. Její úsilí nakonec upoutalo pozornost Baracka Obamy a dnes se program rozšířil na více než 30 kampusů a zajistil přes 1,3 milionu jídel.

Je dost možné, že jste se někdy nad něčím rozčilovali, jen abyste od někoho slyšeli pokrčení ramen a větu: „To je prostě tak!“ Mnoho lidí předpokládá, že věci jsou dané a nemá smysl se snažit je změnit. Pak jsou tu ale nebojácní lidé, kteří se těmto běžným předpokladům vzepřou a ukážou nám, že věci se skutečně mohou změnit k lepšímu.

Dva takoví lidé jsou David Gilboa a Neil Blumenthal. Jednoho dne potřeboval Gilboa nové brýle a s nelibostí zjistil, že ho nový pár bude stát kolem 700 dolarů. Měl pocit, že musí existovat rozumnější způsob, jak získat kvalitní brýle, aniž by se kvůli nim zadlužil.

Většina lidí brala jako samozřejmost, že proces pořízení brýlí – návštěva optiky, kde utratí stovky dolarů za vyšetření zraku, čočky a obroučky – je daný a neměnný. Blumenthal však pracoval pro organizaci VisionSpring, která v rozvojových zemích školila místní lidi, jak provádět základní oční testy a provozovat obchody s brýlemi, jež si mohli dovolit i ti, kdo vydělávají méně než čtyři dolary denně.

Levnější cesta tedy existovala. Aby to dokázali, získali Blumenthal a Gilboa 2 500 dolarů na rozjezd a založili Warby Parker – online službu, která nabízela stylové brýle za pouhých 95 dolarů za pár. Odezva ukázala, že prodávat brýle online skutečně možné je: celý sklad se vyprodal během prvního měsíce a brzy vznikl seznam čekatelů čítající 20 000 zákazníků.

Dnes má Warby Parker hodnotu kolem 1,75 miliardy dolarů, desítky kamenných prodejen a přibližně 1 400 zaměstnanců.

Kromě zpochybňování zažitých předpokladů vám velká sázka může pomoci také „nahlédnout za roh“ a uvidět, co přinese budoucnost. V 90. letech si mnozí lidé nedokázali představit, proč by měli mít pro svůj podnik webové stránky nebo dokonce e‑mailovou adresu. Dnes je těžké uvěřit, že jsme se někdy obešli bez internetu.

Autorka byla v 80. letech součástí skupiny lidí, kteří si uvědomili budoucí potenciál internetu, a nenechala se odradit těmi, kdo se podivovali nad jejím rozhodnutím pracovat pro start‑up, z něhož se později stala společnost America Online.