Budoucnost práce

Drony doručující balíčky Amazonu přímo k vašim dveřím. Digitální menu v restauracích. Algoritmy, které nakupují a prodávají akcie a schvalují půjčky. Autonomní auta a kamiony, které vás i vaše zboží dopraví na místo určení. To už nejsou jen vize budoucnosti, ale některé z mnoha způsobů, jak automatizace ovlivňuje pracovní trh už dnes – a zítra ještě výrazněji.

V mnoha ohledech jsou takové technologické pokroky nevyhnutelné a dávají dokonalý ekonomický smysl. Nelze očekávat, že se firma rozhodne _ne_šetřit miliony dolarů tím, že bude i nadále zaměstnávat lidi na práci, kterou robot zvládne čtyřikrát rychleji, nepřetržitě a s menším počtem chyb. Když McDonald’s oznámil plán nahradit pokladní automatizovanými objednávkovými kiosky, cena jeho akcií okamžitě vzrostla. Je to prostě dobrý byznys.

Co ale všechny tyto změny znamenají? To, čemu se říká nová digitální ekonomika, se může zdát nevyhnutelné, ale pokud chceme předejít chaosu a rozvratu, musí se stát ještě mnoho věcí. Jak vysvětluje autor Darrell M. West, musíme zásadně přehodnotit náš přístup k práci, vzdělávání i k tomu, jakým způsobem čerpáme výhody, jako je zdravotní pojištění a důchodové zabezpečení. Pokud začneme jednat včas, můžeme přechod výrazně usnadnit; pokud ne, můžeme čelit vážným problémům.

V tomto shrnutí se dozvíte, která kniha z roku 1888 byla překvapivě prorocká ve svém zobrazení budoucí pracovní síly; který generální ředitel považuje umělou inteligenci za jednu z největších hrozeb, jimž civilizace čelí; a jak by něco, čemu se říká občanský účet, mohlo být klíčem k budoucnosti práce.

Na přelomu dvacátého století zažily Spojené státy to, co autor označuje jako „megazměnu“ – přechod z agrární ekonomiky na ekonomiku průmyslovou. Trvalo desítky let, než se vláda s dopady této změny vyrovnala a situace se stabilizovala. Nyní stojíme na prahu další megazměny: tentokrát se země posouvá z průmyslové ekonomiky k ekonomice digitální.

V jádru této proměny stojí nový obchodní model založený na automatizovaných robotech a umělé inteligenci (AI). A už dnes vidíme, jak se tento trend prosazuje, zejména v oblasti manuálních a rutinních profesí. Některá z nejstabilnějších pracovních míst pro lidi bez vysokoškolského vzdělání byla v gastronomii, maloobchodu nebo dopravě – a právě tyto obory nyní automatizace výrazně mění.

Restaurace po celých Spojených státech nahrazují obsluhu tablety, které doporučují jídla a vysvětlují menu. Stále více obchodů zavádí samoobslužné pokladny, které se neustále zdokonalují. Amazon buduje síť kamenných prodejen, kde si zákazníci brzy budou moci nechat nákupy automaticky zaúčtovat na svůj účet Amazon prostřednictvím aplikace.

Práce řidiče kamionu byla s průměrným ročním příjmem 43 590 dolarů dlouho jednou z lépe placených pozic pro lidi se středoškolským vzděláním. Nyní se však očekává, že automatizovaná vozidla se v odvětví stanou standardem.

Ve všech těchto případech nabízejí automatizované služby firmám způsob, jak výrazně snížit náklady. Ještě donedávna byly roboty a automatizované systémy dražší než zaměstnanci vykonávající stejnou práci. To už ale neplatí. Ve společnosti Dynamic, výrobci kovových dílů, zvládne robot práci čtyř lidí za jednorázový náklad 35 000 dolarů. Navíc robot nechodí na nemocenskou, nepotřebuje přestávky ani zdravotní pojištění.

Dalším významným faktorem je omezení lidské chyby. Ve společnosti Precision Tech, výrobci mobilních telefonů, dnes 60 robotů vykonává práci, kterou dříve dělalo 650 zaměstnanců. Míra chyb přitom klesla z 25 na 5 procent, zatímco objem výroby se více než zdvojnásobil. U automatizovaných vozidel odborníci očekávají méně nehod a lepší spotřebu paliva díky plynulejšímu zrychlování a brzdění ve srovnání s lidskými řidiči.

Steven Mnuchin, ministr financí v Trumpově administrativě, prohlásil před novináři, že se umělé inteligence neobává, protože podle něj nebude hrát významnou roli ještě 50 až 100 let. Jiní však nejsou tak rychlí v odmítání bezprostředních obav spojených s AI. Podle generálního ředitele Tesly Elona Muska představuje umělá inteligence jedno z největších rizik pro civilizaci a může být také zdrojem zásadních otřesů na trhu práce.

To, co dělá AI skutečně konkurenceschopnou, je strojové učení – schopnost činit rozhodnutí na základě určitého souboru faktorů a následně využívat výsledky těchto rozhodnutí k vylepšování budoucích voleb. Tento proces vede k neustálému zlepšování a umožňuje, aby se AI stala životaschopnou náhradou za řadu činností, které byly dříve výhradně lidské, jako je řízení vozidel nebo investování.

Zatímco s AI se dnes setkáváme ve svých telefonech a domácnostech – ať už jde o Siri od Applu, Alexu od Amazonu nebo dřívější experiment Tay od Microsoftu – v současnosti rozhoduje také o mnoha zásadních každodenních otázkách, včetně financí, obranných systémů a veřejné bezpečnosti.

Umělá inteligence už nahrazuje řadu pracovních míst ve finančním sektoru, protože dokáže rozpoznat i drobné výkyvy na burze, které mohou signalizovat vhodný okamžik k nákupu či prodeji akcií. Stejně tak zvládne rychle a důkladně prověřit bonitu žadatele a posoudit, zda splňuje podmínky pro bankovní úvěr. Odborníci proto předpovídají, že bankovní pobočky by mohly brzy propustit až polovinu svého personálu.

Americká armáda využívá AI v rámci projektu Maven, součásti národní obranné strategie. Umělá inteligence zde prochází obrovské objemy záznamů ze sledovacích systémů a označuje vše, co vypadá podezřele nebo neobvykle. Některé nemocnice používají AI podobným způsobem: nechávají ji analyzovat lékařské snímky, aby například odhalila potenciálně rakovinné lymfatické uzliny. I zde automatizace šetří peníze – radiologové si mohou účtovat více než 700 dolarů za prohlédnutí čtyř snímků za hodinu, zatímco AI je považována za efektivnější a často i přesnější.

Současně se však objevují etické otázky. V Chicagu využívá policie AI k určování oblastí s nejvyšší pravděpodobností trestné činnosti. Už nyní se objevují stížnosti, že to vede k obtěžování nevinných obyvatel těchto čtvrtí policií. To zdůrazňuje další důležitý aspekt AI: její predikce nikdy nemohou být zcela objektivní, protože jsou silně ovlivněny množstvím a kvalitou použitých dat i hodnotovými soudy tvůrců systému při nastavování „spravedlivých kritérií“.