Brokeři osobnosti

Myers-Briggsův typový indikátor je nejznámější osobnostní test na světě. Možná jste si ho sami vyzkoušeli – stejně jako zhruba dva miliony lidí po celém světě, kteří ho každoročně absolvují. Přestože ho používají firmy z žebříčku Fortune 500, přijímací oddělení univerzit i programy osobního rozvoje po celém světě, o jeho původu se ví jen málo.

V tomto shrnutí se vydáme po stopách kořenů tohoto osobnostního dotazníku. Dozvíte se, kdo byli jeho tvůrci a co je přimělo zasvětit život studiu osobnosti. Podíváme se také na to, jak společenské podmínky na počátku dvacátého století přispěly k popularitě testu a jak vědecky podložený tento obrovský fenomén populární psychologie vlastně je.

Čtěte dál a zjistěte, jakou temnou stránku může mít typologie osobnosti, zda může Myers-Briggsův typový indikátor skutečně odhalit vaši pravou podstatu a co nám tento test nabízí navíc oproti tomu, co dokáže změřit věda.

Myers-Briggsův typový indikátor (MBTI) je nejznámější osobnostní dotazník na světě. Možná jste ho vyplňovali jako součást výběrového řízení, nebo jen proto, abyste se o sobě něco dozvěděli. Pro ty, kteří s tímto testem nejsou obeznámeni, si nejprve vysvětlíme, o co v něm vlastně jde.

Náš příběh začíná během druhé světové války, kdy matka a dcera, Katharine Cook Briggsová a Isabel Briggs Myersová, vytvořily dotazník, který se později proslavil jako Myers-Briggsův typový indikátor. Tento test popisuje osobnost člověka pomocí několika dvojic protikladných rysů běžného lidského chování – jde o vlastnosti, které jsou pro většinu z nás snadno pochopitelné.

Těmito opozicemi jsou: introverze (I) a extraverze (E), intuice (N) a smyslové vnímání (S), cítění (F) a myšlení (T) a usuzování (J) a vnímání (P). Aby bylo možné určit, kde se osobnost jednotlivce v rámci těchto čtyř dichotomií nachází, obsahuje dotazník 93 otázek zaměřených na preference respondenta; každá otázka je přiřazena k jedné z kategorií testu.

Například otázka „Dáváte přednost zaměření na vnější svět, nebo na svůj vnitřní svět?“ se týká introverze a extraverze, zatímco otázka „Když se rozhodujete, zvažujete nejprve konzistenci a logiku, nebo nejprve lidi a konkrétní okolnosti?“ rozlišuje mezi myšlením a cítěním.

Podle Myersové a Briggsové vaše odpovědi na podobné otázky určují váš osobnostní typ, který může být jednou ze 16 kombinací čtyř písmen. Můžete být například ENTJ (extraverzní, intuitivní, myslící a usuzující typ osobnosti) nebo ISFP (introvertní, smyslově vnímající, cítící a vnímající typ).

Je důležité zdůraznit, že Myers-Briggsův typový indikátor není testem s „dobrými“ a „špatnými“ odpověďmi. Každý typ osobnosti má své silné i slabé stránky – žádný není sám o sobě lepší nebo horší. Lidé s převahou cítění jsou například považováni za empatičtější, zatímco lidé s převahou myšlení bývají racionálnější při řešení problémů.

Tvůrkyně indikátoru ho navrhly tak, aby se účastníci nemuseli bát, že budou po zveřejnění výsledků považováni za méněcenné ve srovnání s ostatními. Myers-Briggsův typový indikátor je známý právě tímto zdánlivě neutrálním a srozumitelným rámcem. Nadšení lidí by však možná bylo menší, kdyby znali zcela nevědecké kořeny, z nichž tento test vzešel.

Současný vydavatel MBTI, společnost CPP, se nijak netají tím, že Katharine Briggsová a Isabel Myersová postavily svou práci na spisech jednoho z nejznámějších psychologů dvacátého století – Carla Gustava Junga. Příznivci Myers-Briggsova testu by nás rádi přesvědčili, že tato teoretická základna je známkou jeho výjimečnosti. Při bližším pohledu však zjistíme, že Jungovy teorie měly blíže k fikci než k faktům.

Katharine Briggsová se po většinu dospělého života zajímala o myšlenku, že osobnost je vrozená, neměnná a klasifikovatelná, a věřila, že každý se rodí s určitým typem osobnosti. Teprve když se seznámila s Jungovým dílem, začal její dotazník nabývat konkrétnější podoby.

Kniha Psychologické typy, vydaná v roce 1921, na ni zapůsobila obzvlášť silně. Jung v ní tvrdí, že lidská duše se skládá z protichůdných a navzájem opačných „přírodních duchů“. Bohužel, myšlenky, na nichž Briggsová postavila svůj první dotazník MBTI, samy vycházely z velmi sporných vědeckých předpokladů.

Jungovi současníci byli k jeho teoriím osobnosti značně kritičtí. Respektovaný behaviorální psycholog John B. Watson poznamenal, že Jungovy teorie mají blíže k náboženskému mysticismu než k seriózní empirické vědě. Proč byl Watson tak kritický? Protože neexistoval žádný důkaz pro Jungovu teorii osobnostních typů.

Jung sám nedostatek důkazů nepovažoval za problém a odmítal své myšlenky podrobit moderním empirickým testům. Věřil, že vědecký přístup k psychologii nemůže poskytnout úplný obraz lidské osobnosti. Místo toho hledal hlubší porozumění osobnosti v náboženských, literárních a filozofických textech.

Části jeho teorie osobnostních typů, na které se Briggsová a Myersová nejvíce soustředily – tedy ty, které zdůrazňovaly význam protichůdných kategorií osobnosti – byly ve skutečnosti inspirovány myšlenkami z antické řecké a africké mytologie. Jung ve své knize například odkazuje na řecký mýtus o bratrech Prométheovi a Epimétheovi, kteří ztělesňují protikladné vlastnosti předvídavosti a zpětného pohledu.

Mnozí psychologové nakonec dospěli k závěru, že Jungovy osobnostní typy stojí spíše na nepodložených předpokladech než na vědeckých důkazech – což je velmi vratký základ pro Myers-Briggsův dotazník.