A proto nemůžeme mít hezké věci

Narazili jste někdy na očividně provokativní komentář pod videem na YouTube nebo pod příspěvkem na Facebooku? Pokud ano, pravděpodobně jste se setkali s trollem. Trolling a trollové se stali rozšířeným fenoménem; někteří ho považují za problém, jiní za důkaz svobody projevu na internetu a další se o něj vůbec nezajímají.

Co tedy vlastně trolling je a je tu skutečně důvod k obavám? Odpověď není tak jednoznačná. Od svých počátků na internetu se trolling vyvinul a přijal mnoho různých podob. V tomto shrnutí se podíváte na původ trollů, na to, proč trolují, a jaký dopad – negativní i pozitivní – může mít trolling na společnost. Trolling nám možná dokonce může něco říct o nás samých a o společnosti, kterou jsme vytvořili.

Také se dozvíte,

• co jsou to lulz a jak pohánějí trolly,
• proč někteří trollové tvrdí, že jen dělají to, co už dávno dělají média,
• a jak může být trolling využit k pozitivní společenské změně.

Pokud jste strávili hodně času proklikáváním a scrollováním po internetu, pravděpodobně jste slyšeli o online trollingu a o těch, kteří se na něm podílejí – internetových trollech. Ale o co v této subkultuře vlastně jde?

Trolling je neustále probíraným tématem na internetu i v médiích, což jeho přesnou definici spíše ztěžuje. Když se řekne trolling, většina lidí si okamžitě vybaví diskusní fóra a komentářové sekce webových stránek a sociálních sítí. Právě tam najdete mnoho anonymních uživatelů – trollů –, kteří zveřejňují nesmyslné, rušivé a někdy i urážlivé komentáře. Mnoho z nich jako by bylo napsáno jen proto, aby ostatní rozčílily, a trollové zjevně nacházejí zvláštní potěšení v tom, že kazí den úplně cizím lidem.

I když tyto útočné komentáře mohou vést ke kyberšikaně a obecné online agresi, tento text se zaměřuje na specifický typ trollingu: na ten, který páchají lidé, již se sami označují za internetové trolly a používají vysoce stylizované taktiky k úmyslnému provokování ostatních a k vytváření lulz.

Lulz je agresivní forma humoru, která se vysmívá čemukoli a komukoli a umožňuje trollům čerpat potěšení na úkor ostatních. Negativní emoční reakce obětí se pak stávají jak důvodem, tak ospravedlněním pro lulz.

I když se soustředíme na tuto jednu oblast, stále můžeme pozorovat široké spektrum chování trollů. Zatímco některé projevy jsou nesmírně agresivní, znepokojující, nevkusné a blíží se překročení právní hranice obtěžování, jiné formy jsou relativně neškodné.

Vezměme si například „rickrolling“: jde o mírnou formu trollingu, něco jako školní žert, kdy uživatelé internetu kliknou na odkaz a místo očekávaného obsahu se ocitnou u klipu hitu Ricka Astleyho z roku 1987 „Never Gonna Give You Up“.

Jak uvidíme, slovo „trolling“ je složitý pojem, který v sobě spojuje širokou škálu lidí, myšlenek, záměrů a činů.

Abychom plně porozuměli trollingu, musíme se nejprve vrátit zpět a podívat se, jak se samotné slovo vyvinulo – od nálepky a obvinění až k pojmu, který se stal zdrojem hrdosti a sebeidentifikace.

Na počátku internetové éry, kolem roku 1992, byli trollové považováni za možná největší překážku při vytváření online komunit. V té době se výraz trolling používal k popisu a odsouzení jakéhokoli rušivého a zlomyslného chování na internetu. Lidé věřili, že trollové, kteří se chovali jako podvodníci a skrývali se za anonymitou, představují vážnou hrozbu pro status internetu jako legitimního a progresivního komunikačního a spojovacího nástroje.

V polovině až na konci první dekády 21. století se však trolling rozvinul v subkulturu, o kterou se začali lidé aktivně zajímat, a někteří její příslušníci dokonce dosáhli mainstreamového úspěchu. V této době se uživatelé začali otevřeně označovat za trolly a vytvářeli si vlastní jedinečný jazyk i praktiky, z nichž mnohé byly využívány k tvorbě memů.

Internetové memy začínaly jako interní vtipy v rámci trollích komunit. Protože vznikaly pomocí jejich specifického jazyka a formátu, dokázali je plně ocenit jen ti, kdo byli s praktikami této subkultury obeznámeni. Dnes jsou však memy všudypřítomnou formou internetové komunikace. Dokonce existuje web podobný Wikipedii s názvem KnowYourMeme.com, který se věnuje katalogizaci internetových memů. A kdokoli s počítačem může navštívit stránky typu „Meme Generator“ a vytvořit si vlastní.

Hlavním důvodem této mainstreamové obliby byl vznik webu 4chan. Jeho popularita byla klíčová k tomu, aby se artefakty vytvořené trolly staly rozpoznatelnými pro širší publikum. Například LOLcats se poprvé objevili na 4chanu jako série obrázků roztomilých koček doprovázených vtipnými, absurdními popisky. Tyto obrázky vedly ke vzniku multimilionové společnosti a webu I Can Has Cheezburger, který byl průkopníkem trendu humorných, na zvířatech založených memů v mainstreamové kultuře.

Jak ale uvidíme v následující části, trolling není jen o roztomilých kočkách a neškodné zábavě.