Získejte, na co máte nárok

Co se vám vybaví, když slyšíte slova „sociální zabezpečení“? Většina z nás si představí chudé důchodce, kteří se snaží vyžít z malých státních penzí. Myslíme si, že pokud chceme mít v důchodu pohodlí, musíme investovat na akciovém trhu nebo nakupovat dluhopisy – zkrátka udělat cokoli, abychom se vyhnuli odkázanosti na sociální zabezpečení.

Tento pohled je ale zásadně chybný. Jakmile se přiblížíme důchodovému věku, může pro nás sociální zabezpečení mít mnohem větší hodnotu než naše úspory či investice – pokud k němu přistoupíme správně. Jak toho dosáhnout?

V následujících kapitolách uvidíte mimo jiné:

• proč vám mohou vícenásobné sňatky a rozvody v důchodovém věku finančně pomoci,
• proč byste – pokud to jen trochu jde – měli s žádostí o důchod co nejdéle vyčkávat,
• a kolik podmínek a výjimek se skrývá v pravidlech systému sociálního zabezpečení.

Podíváme‑li se o sto let zpět, ve většině zemí znamenalo stáří často vážné finanční potíže. Lidé nucení odejít z práce přišli o příjem a jen těžko přežívali. Ti, kteří neměli rodinu či přátele ochotné je podporovat, čelili děsivým vyhlídkám – v krajním případě i hladu.

Proč dnes tento problém v takové míře neznáme? Díky dvěma krátkým slovům: sociální zabezpečení.

Dnes se z něj stal obrovský systém. V roce 2014 vyplatil více než 812 miliard dolarů na dávkách, denně obsloužil zhruba 180 000 osobních návštěv a přijal asi 450 000 telefonátů.

Není ale sociální zabezpečení jen pro chudé? Rozhodně ne. Je určeno každému poplatníkovi, který do systému odváděl příspěvky, a každý, kdo splní podmínky nároku, by měl jeho výhod využít. Proč? Protože příjem ze sociálního zabezpečení je mimořádně bezpečný.

Můžete přijít o dům kvůli nesplácené hypotéce, hodnota vašich investic může dramaticky klesnout, ale dávky sociálního zabezpečení jsou konstruovány tak, aby si reálnou hodnotu udržely. Například v období dvaceti let mezi roky 1991 a 2011 utrpěl průměrný americký investor po započtení nákladů a inflace čistou ztrátu. Ve stejném období se však dávky sociálního zabezpečení zvyšovaly – systém je nastaven tak, aby rostl spolu s inflací.

Sociální zabezpečení je tedy velmi bezpečný zdroj příjmu. Má to však háček: systém je složitý a lidé často tápou, na co přesně mají nárok. Jen samotný systém sociálního zabezpečení se řídí 2 728 základními pravidly. U manželských párů se navíc výpočet dávek každého z partnerů opírá o deset složitých matematických funkcí.

A aby toho nebylo málo, zaměstnanci úřadů sociálního zabezpečení vám smějí poskytovat pouze informace, nikoli individuální rady. Jak si tedy můžete být jisti, že skutečně dostanete vše, na co máte nárok?

Systém sociálního zabezpečení nejlépe pochopíte, když začnete od základů – tedy od klíčových pojmů a principů výpočtu.

O dávky můžete požádat už v 62 letech. Věk, kdy máte nárok na plnou dávku – tzv. plný důchodový věk (FRA, Full Retirement Age) – a kdy jsou vaše dávky nejvyšší, však závisí na roce narození. Většina dnešních nových důchodců se narodila mezi lety 1943 a 1954, a jejich FRA je proto 66 let.

Ani v tomto věku ale nemusíte začít dávky pobírat. Pracovat a odkládat čerpání můžete až do 70 let. Za každý rok po dosažení FRA, během něhož dávky ještě nepoberete, získáte tzv. odložený důchodový kredit (DRC, Delayed Retirement Credit) ve výši 8 % ročně.

Kdo má na sociální zabezpečení nárok? Každý, kdo pracoval v zaměstnání krytém sociálním zabezpečením alespoň 40 čtvrtletí (tedy zhruba 10 let). Pokud tuto podmínku splníte, můžete čerpat dávky nejen pro sebe, ale za určitých okolností i pro svého manžela či manželku a závislé osoby.

Výše vaší dávky se odvíjí od tzv. průměrného indexovaného měsíčního příjmu (AIME – Average Indexed Monthly Earnings), což je průměr vašich 35 nejlepších výdělečných let, přepočtených o inflaci. Za roky, kdy jste nebyli v systému sociálního zabezpečení pojištěni, se vám však započítává příjem 0 dolarů. Čím více let tedy pracujete v zaměstnání krytém sociálním zabezpečením, tím lépe pro vás.

Příklad: člověk, který vydělává 50 000 dolarů ročně po dobu 40 let, je na tom lépe než ten, kdo vydělává 100 000 dolarů ročně jen 20 let. U prvního se totiž do výpočtu promítne 35 let s příjmem 50 000 dolarů, zatímco u druhého 20 let se 100 000 dolary a 15 let s nulovým příjmem.

Jakmile dosáhnete FRA a začnete dávky pobírat, získáte tzv. základní pojištěneckou částku (PIA – Primary Insurance Amount). Ta se vypočítává podle progresivního vzorce: čím nižší byly vaše výdělky, tím vyšší procento z nich vám systém nahradí.

Například:

• z prvních 826 dolarů AIME dostanete zpět 90 % ve formě dávky,
• z částky mezi 826 a 4 980 dolary dostanete 32 %,
• a z částky nad tuto hranici 15 %.

Tento mechanismus zvýhodňuje nízkopříjmové pracovníky a zajišťuje, že i oni budou mít v důchodu základní jistotu.