Zisk na prvním místě

Založit nové podnikání není nic snadného a každý, komu se to podaří, si zaslouží uznání. Bohužel tím pro něj těžké časy nekončí. Od prvního dne se podnikatelé ženou za růstem a tržbami a snaží se dosáhnout toho, aby jejich firma vydělávala víc, než kolik utratí. Ohromné množství z nich se k tomu ale ani nepřiblíží.

Polovina firem ve skutečnosti skončí během prvních pěti let a ty, které přežijí, často žijí „od výplaty k výplatě“ a cestou si ještě nasekají dluhy. Takto se k dlouhodobé ziskovosti rozhodně nedojde.

Existuje však lepší, intuitivnější přístup k tvorbě a zvyšování zisku. Tyto úryvky vysvětlují, jak funguje a jak ho zavést tak, abyste viděli výsledky okamžitě.

V tomto shrnutí zjistíte:

• proč je většina toho, co jste kdy slyšeli o zisku, mylná;
• proč je pět bankovních účtů lepších než jeden;
• a jak řidiči dodávek UPS ušetřili 6 milionů dolarů.

Na světě existují miliony firem – od malých obchůdků až po obří technologické korporace. A jejich majitelé mají jedno společné přání: dosahovat zisku.

Na první pohled k tomu vede jednoduchý, „odjakživa platný“ vzorec: prodeje mínus náklady rovná se zisk. Přímá cesta k úspěchu, že? Jenže realita vypadá jinak.

Podle průzkumu Global Entrepreneurship Monitor z let 2013–2015 zkrachovalo osm z deseti podniků, přičemž hlavním důvodem byl právě nedostatek zisku. Jak je to možné, když přece existuje jasný vzorec?

Problém je ve vzorci samotném.

Klíčové poselství: Tradiční přístup k tvorbě zisku většinou selhává, protože jde proti našim přirozeným instinktům.

Tento vzorec připravuje podniky o zisk hned několika způsoby. Zaprvé, posiluje naši přirozenou tendenci spotřebovat vše, co máme k dispozici. Na tento princip upozornil už v 50. letech historik a spisovatel Cyril Northcote Parkinson, když formuloval tzv. Parkinsonův zákon: množství práce se rozrůstá tak, aby přesně vyplnilo čas, který je na ni k dispozici.

Pokud má někdo na vypracování zprávy dva dny, bude na ní pracovat dva dny. Dostane-li na stejnou zprávu týden, zabere mu týden. V podnikání se totéž děje s penězi: podnikatelé si vždy najdou způsob, jak utratit veškeré dostupné prostředky – a tím si zisk sami ukrajují.

Vzorec navíc nahrává i tzv. efektu primárnosti – sklonu lidí soustředit se hlavně na to, co vidí jako první, a zbytek upozadit. Když vám někdo ukáže seznam slov, nejspíš si nejlépe zapamatujete ta na začátku.

A protože tradiční vzorec začíná tržbami a končí ziskem, podnikatelé vkládají maximum energie i zdrojů do zvyšování prodeje v domnění, že zisk pak přijde automaticky. Jak už ale víte, zisk se takto často vůbec nedostaví.

Otázka tedy zní: jak si může podnikatel zisk skutečně zajistit?

Trik spočívá v tom, že vzorec obrátíte. Místo „tržby – náklady = zisk“ začnete u zisku: nejprve si určíte, jak velký zisk chcete mít, a ten z tržeb odečtete jako první. Teprve z toho, co zbude, financujete provoz.

Například pokud je vaším cílem pětiprocentní zisk, odečtěte těchto 5 % hned, jakmile peníze přijdou – dřív, než je stihnete utratit. Nezáleží na tom, kolik (nebo jak málo) prostředků vám po odečtení zisku zůstane. V tu chvíli se aktivuje vaše přirozená schopnost vystačit si s tím, co máte.

Přepsání vzorce je klíčovým krokem k tomu, aby vaše podnikání bylo skutečně ziskové. Je to ale jen první krok – v dalších částech se podíváme na zbytek strategie podrobněji.

Pokud jste se někdy snažili zhubnout, možná znáte doporučení jíst z menších talířů, abyste přijali méně kalorií. Máme totiž tendenci naplnit talíř, ať je jakýkoli. Menší talíř tak přirozeně vede k menší porci.

Autor knihy měl ve chvíli, kdy tuto myšlenku slyšel poprvé, doslova „aha moment“. Všechny peníze firmy měl na jednom velkém účtu – a všechny je také postupně utrácel. Došlo mu, že pokud chce utrácet méně, potřebuje menší „porce“ peněz.

Klíčové poselství: Když pracujete s menšími částkami, mnohem snáz udržíte finance pod kontrolou.

Jak tedy peníze rozdělit na menší hromádky? Tím, že si založíte několik bankovních účtů pro různé účely.

Autor doporučuje mít pro podnikání pět samostatných účtů:

• hlavní příjmový účet,
• účet na zisk,
• účet na odměnu majitele,
• účet na daně,
• účet na provozní náklady.

Jak s nimi pracovat? Kdykoli firma vydělá peníze, přijdou nejprve na příjmový účet. Odtud je pak rozdělujete na ostatní účty – a vždy začínáte účtem na zisk. Jakmile si odložíte předem stanovené procento na zisk, zbytek rozdělíte mezi ostatní účty.

Každý účet má jasně daný účel a měl by se používat jen k němu. Všechny firemní faktury se platí z účtu provozních nákladů. Když přijde čas na daně, vycházíte pouze z toho, co je na daňovém účtu.

I ti nejdisciplinovanější lidé ale občas podlehnou pokušení. Stejně jako si někdo nekupuje domů sladkosti, aby je neměl po ruce, můžete i vy snížit riziko, že sáhnete na peníze, na které byste neměli.

U dvou účtů je vhodné je „schovat“ – mít je u jiné banky a mimo každodenní dohled. Jde o účet na zisk a účet na daně. Proč právě tyto?

Zisk je přesně to, čeho chcete mít víc – vybírat z něj na běžný provoz by šlo proti samotnému smyslu celého systému. A u daní si snadno představíte, jaké problémy nastanou, když je nebudete mít z čeho zaplatit.

Proto by měly být tyto dva účty vedené u jiné banky a sloužit jako dlouhodobá „úschova“ zisků a peněz na daně. Jakmile ve své hlavní bance rozdělíte příchozí peníze mezi jednotlivé účty, převedete částku určenou na zisk a daně na odpovídající účty v nové bance.

Tím, že tyto peníze nevidíte při každém přihlášení do internetového bankovnictví, výrazně snižujete pravděpodobnost, že je z rozmaru utratíte.