Vypařeno

Před několika sty lety byli mniši ve středověkých klášterech hlavními strážci moudrosti. Pečlivě shromažďovali poznatky o světě a přepisovali je, aby je uchovali pro budoucnost. S vynálezem knihtisku se však jejich úsilí stalo zastaralým. A dnes, v době internetu a digitálních technologií, se tištěné knihy ocitají v podobné situaci, v jaké byli kdysi mniši.

Jinými slovy: informace – kdysi nehybná masa uzavřená na stránkách knih – se proměnila v páru. A nezplynovaly se jen informace. Celá řada fyzických věcí – a spolu s nimi celá odvětví – začala mizet do vzduchu.

Tyto úryvky vysvětlují, jak bude vypadat ekonomika v „plynné“ podobě. Ukazují, co jde ruku v ruce s vypařováním informací a ekonomiky, jaké příležitosti a rizika s sebou vypařená ekonomika nese a jak se na ni co nejlépe připravit.

V tomto shrnutí se dozvíte o třech „chemických“ stavech informací, o tom, jak internetoví giganti jako Google a Facebook vytvářejí hodnotu ve vypařeném světě, a co znamená proces vypařování naší ekonomiky pro lidskou práci.

Díky našim chytrým zařízením připojeným k internetu je snadné pochopit, proč se dnešní doba nazývá „věkem informací“. Mnohem méně zřejmé už je, jak se tyto informace chovají.

Je užitečné přemýšlet o informacích jako o vodě nebo jiných chemických látkách, protože i ony mohou existovat v různých stavech podle toho, jak je chceme využít.

Začněme tím, že informace mohou být v pevném stavu – například v knize nebo na CD. Nevýhodou uchovávání informací v pevné podobě je, že je obtížné je sdílet s více než jednou osobou najednou. Na druhou stranu je prodej informací ve fyzické podobě pohodlný způsob, jak je zpeněžit, což je další důvod, proč se historicky dávalo přednost pevnému stavu.

Pozoruhodné je, že způsob, jakým jsme si informace vyměňovali, se mezi rokem 1455 (kdy Johannes Gutenberg zdokonalil knihtisk) a nedávným nástupem internetu příliš nezměnil. Po celé toto období byly informace uchovávány v pevném stavu – ať už jako knihy, CD nebo DVD.

Ačkoli jsou tyto fyzické nosiče odolným a trvanlivým způsobem ukládání informací, jejich výroba a distribuce vyžaduje mnoho peněz a energie. Navíc zabírají místo a v danou chvíli je může používat jen jeden člověk. A nosiče jako laserové disky rychle zastarávají.

Když se proto objevil internet, lidé neváhali uvolnit informace z jejich fyzických omezení a převést je do kapalného stavu. Představte si kostku ledu, která začíná tát: informace, podobně jako voda, se nyní mohly mnohem snadněji šířit na velké ploše. Jedním kliknutím myši bylo možné soubor zveřejnit, upravit a okamžitě sdílet s celým světem.

Tím ale změna stavu neskončila. Jak se informace přesunuly z desktopových počítačů na chytré telefony, staly se podobnými páře: rychle se pohybují, jsou volné a neustále se mění.

A právě v tomto bodě se nacházíme dnes. S vysokorychlostním internetem v našich kapsách už informace nejsou vázány na kancelář ani na notebook. Obklopují nás jako atmosférické plyny. Ať jste kdekoli a kdokoli – ať už vědec v laboratoři, nebo mnich v klášteře na vrcholu hory – možnost naučit se cokoli, kdykoli, je dnes vzdálena jen jeden či dva dotyky.

Jednou z největších předností dnešních technologií založených na softwaru je to, že nám umožňují dělat více s menším množstvím zdrojů. Pomáhají nám monitorovat a analyzovat procesy a zároveň poskytují nové informace a poznatky, díky nimž můžeme navrhovat lepší řešení.

Například dnešní automobily dokážou shromažďovat data o svém výkonu a tato data pomáhají automobilkám vyrábět efektivnější modely, které méně znečišťují životní prostředí.

Software může dokonce nahradit i klíčové infrastruktury, jako jsou telekomunikační sítě, které zajišťují komunikaci tisíců lidí, již si volají a posílají zprávy. S dnešním pokročilým softwarem bychom se mohli zbavit všech telefonních sloupů a drátů a nahradit je efektivní sítí založenou na internetu, která by hovory směrovala lépe a spolehlivěji než dříve.

Mnoho fyzických produktů v našem každodenním životě – spolu se všemi těmi starými CD a DVD – by také mohlo být nahrazeno softwarem. Je to jen otázka času.

Tento proces „odhmotňování“ zasáhne vše – od jednotlivých pracovních míst a obchodů přes firmy až po celá průmyslová odvětví. Cokoli, co může být zrušeno a nahrazeno softwarem, tímto způsobem dříve či později projde.

Tento proces už ve skutečnosti začal a hudební průmysl je výmluvným příkladem. Velké obchody s hudebními nosiči byly nahrazeny online službami, jako jsou iTunes Store a Amazon. Místo abychom byli odkázáni na omezený fyzický výběr a stáli frontu v obchodě, má dnes každý s připojením k internetu přístup k obrovskému množství digitální hudby.

A když jsou tyto kamenné obchody nahrazeny, mizí spolu s nimi i celý spotřebitelský zážitek a dodavatelský řetězec. Zaniká průmysl vyrábějící obaly na CD, stejně jako sklady, které držely zásoby disků. A stejný osud čeká i odvětví vyrábějící sekundární produkty, jako jsou CD přehrávače. Vše bude nahrazeno softwarem.