Výkon pod tlakem

Patříte mezi lidi, kteří nechávají věci na poslední chvíli? Jste přesvědčeni, že vás blížící se termín vlastně motivuje k lepším výkonům? Možná se mýlíte. Vědecké důkazy ukazují, že zatímco tlak může zabránit prokrastinaci, téměř vždy brzdí naši kreativitu a nutí nás sahat po nejkonvenčnějších řešeních. Tlak dokonce může zkreslovat naše myšlení nebo nás úplně paralyzovat.

Ukazuje se, že nejúspěšnější lidé jsou ti, kteří se naučili podávat dobré výkony i tehdy, když jim svět obrazně řečeno dýchá na krk. Jak si ale osvojit techniky, které vedou ke stejnému výsledku? Tyto úryvky vám pomohou tlak zvládat a stát se skutečně produktivní silou.

V tomto shrnutí zjistíte:

• co vaše schopnost vyrovnat se s tlakem vypovídá o vašem milostném životě,
• proč může věta „Potřebuji auto“ přispívat k tomu, že se budete cítit nezdravě,
• a jak vám „brnění COTE“ může pomoci tlak ustát.

Představte si, že se chystáte na důležitou zkoušku. Cítíte strach, vzrušení? Potí se vám dlaně, nebo vám nervozita způsobuje tiky? Pocity, které v takové chvíli zažíváte, jsou typické pro situace s vysokým tlakem.

Bohužel tlak i stres mohou narušit váš výkon právě v okamžicích, kdy je nejdůležitější uspět. Okamžiky pod tlakem ovlivňují výkon ve všem – od každodenní práce až po partnerské vztahy.

Výzkum profesorky Teresy Amabile z Harvard Business School zaměřený na kreativitu na pracovišti ukázal, že tlak negativně ovlivňuje jak kreativitu, tak produktivitu. Někteří pracovníci se sice pod tlakem cítili kreativnější, ve skutečnosti však sice úkol splnili, ale jejich výkon byl na výrazně nižší kreativní úrovni.

Tlak se však neprojevuje jen v práci. Tajemství úspěšného vztahu nespočívá v „chemii“ mezi partnery, ale v jejich schopnosti zvládat tlakové okamžiky. Například páry, které se často kritizují a říkají si věty typu „jsi příliš sobecký“, vytvářejí na vztah obrovský tlak. Výsledkem je, že partnerství trpí, protože každý z partnerů nevyhnutelně cítí nespokojenost s tím druhým.

Stres se na druhou stranu objevuje v jiných scénářích. Zatímco tlak běžně zažíváme v situacích, kde je klíčové uspět – například u přijímacích zkoušek na vysokou školu – stres obvykle přichází v situacích s příliš mnoha požadavky a příliš málo zdroji, třeba během pracovního dne plného schůzek za sebou.

Jaký je tedy vztah mezi tlakem a stresem? Stres nás podobně jako tlak ovlivňuje tím, že snižuje naši kreativitu. Jde však o jiný jev, a proto vyžaduje jiná řešení než tlak.

Klíčem ke zvládání stresových situací je zjednodušení a redukce. Například když se zaměříte pouze na to, co děláte právě teď, pomůže vám to stres zvládat. V situaci pod tlakem byste se však měli soustředit na konečný výsledek – ať už jde o bezpečné přistání vrtulníku, nebo vítězství v basketbalovém zápase.

Jinými slovy: v okamžicích pod tlakem byste se měli zaměřit na úspěch a přizpůsobit své chování tak, abyste se neustále posouvali vpřed.

Začali jste někdy prezentaci s představou, že každé vaše slovo musí být dokonalé? Pravděpodobně ano – takový tlak na sebe vyvíjíme téměř všichni. Ve skutečnosti je to ale kontraproduktivní.

Proč? Protože to vede k určitému typu selhání způsobenému tlakem, které se v angličtině označuje jako „choking“ – zablokování či „kousnutí se“ pod tlakem.

Jak to funguje? Tlak má tendenci narušovat váš výkonnostní systém, který zahrnuje fyzické vzrušení, myšlenky i chování. Narušení kterékoliv z těchto složek může podkopat celý systém. Představte si, že přednášíte a cítíte, jak tlak roste: srdce vám buší, hlava se vám „vyprazdňuje“ a sotva dokážete přečíst slova před sebou. V tu chvíli děláte chyby.

Tlak může ovlivnit i vaši paměť. V okamžicích pod tlakem máte tendenci aktivně sledovat vlastní výkon, čímž vyčerpáváte kapacitu svého mozku. Co se pak stane? Vaše procedurální paměť – klíčová funkce, která vám umožňuje vykonávat složité úkoly automaticky, bez vědomého přemýšlení – se zablokuje.

Představte si přítele, který se celé týdny připravoval na klavírní recitál. Když však vyjde na pódium, začne úzkostlivě kontrolovat každý svůj pohyb a najednou si nedokáže vybavit jedinou notu. Jinými slovy: selže.

Jak k tomu vůbec dochází? I zdánlivě drobná věc, jako je váš pohled na situaci, může vyvolat tlak – a v krajním případě přispět i k depresi.

Jak to? Vaše kognitivní hodnocení, tedy způsob, jakým si vykládáte svět kolem sebe, je tlakem ovlivněno. To vede k jevu známému jako kognitivní zkreslení – efektu tak silnému, že může vyvolávat úzkost a depresi.

Například myšlenka, že něco „potřebujete“, třeba nové auto, vytváří na vás tlak a zvyšuje riziko, že se budete cítit špatně – psychicky i fyzicky. Abyste tuto zkreslenou realitu zvládli, je nezbytné převzít kontrolu nad svými slovy a formulacemi. Místo „potřebuji auto“ si tedy řekněte „chci auto“. Tlak, který tato věta – a celá situace – vytváří, se okamžitě sníží.