Velká magie

Ať už hrajeme ve školní kapele, píšeme esej nebo zkoušíme keramiku, všichni jsme se někdy dotkli kreativity. Kreativita ale není jen vykonávání „umělecké“ činnosti. Co je tedy tento tajemný fenomén?

Kreativita znamená nacházet inspiraci, která ve světě existuje; jde o to žít tak, abychom nenechali svou inspiraci uvěznit strachem, a zůstat zvědaví. Podívejme se tedy na to, jak o velké magii kreativity, nápadů a inspirace přemýšlí jedna z nejdiskutovanějších autorek posledních let.

V tomto shrnutí zjistíte, jak měla J. K. Rowlingová „románek“ se svým vlastním psaním, aby zůstala kreativní; proč vám udržení si denního zaměstnání umožní, aby vaše kreativita zůstala svobodná; a jak na vás nápady čekají, až jim otevřete dveře.

Miliony kreativních lidí po celém světě vyrostly s neustálou připomínkou, že získat „dobré vzdělání“ a najít „seriózní zaměstnání“ je jediná cesta ke štěstí. Mnozí navíc zažili neúspěch a těžkosti při svých prvních pokusech o umění. Výsledek? Nespočet kreativních duší, které nežijí svůj plný potenciál.

V našem skeptickém světě patří rozhodnutí věnovat se své kreativitě k nejděsivějším volbám, jaké můžete udělat. Nemusí to tak ale být. Žít kreativní život neznamená usilovat o slávu nebo zasvětit svou mysl, tělo a duši výhradně svému řemeslu. Znamená to prostě žít život vedený zvědavostí místo strachu.

Navíc neexistuje žádný pevný soubor kritérií, podle kterého bychom něco označili za kreativní nebo ne. Kreativní činnost je jednoduše něco, co mohou ostatní považovat za bláznivé, ale co vás činí odvážnými, statečnými nebo vám přivádí „motýlky do břicha“. Ať už jde o malování, psaní poezie, horolezectví nebo vaření, mělo by to být něco zvláštního, co probouzí vaši zvědavost.

Možná tušíte, jaká by mohla být vaše kreativní činnost, ale stále váháte. Za to můžete poděkovat svým obavám. Pokud se bojíte, že nemáte dostatek dovedností, že je pro vás příliš pozdě začít, že nikomu nebude záležet na tom, co máte na srdci, nebo že nemáte čas či peníze, které byste do toho investovali, pak váš mozek odvádí „skvělou práci“ v tom, aby vás zastavil na cestě k tomu, co doopravdy chcete dělat.

Jak to překonat? Často slýcháme, že se máme svých strachů zbavit, ale upřímně – to není vždy možné. Nejlepší, co můžete udělat, je se svými obavami se smířit. Jsou to nakonec jen přirozené pocity.

V kreativním životě vaše vášně koexistují s vašimi strachy. Strachy jsou víc než vítány, aby se k cestě připojily a občas přispěly svým názorem, ale neměly by vás posílat na objížďky ani uchopit volant. Strach je jen pasažér na zadním sedadle, který vám dělá společnost a připomíná vám, na čem vám záleží.

Planeta, na které žijeme, není obydlena pouze lidmi, rostlinami a zvířaty. I myšlenky kolem nás žijí, dýchají a rostou. Existují proto, aby je někdo z nás uskutečnil.

Znáte ten pocit, když vás nějaká myšlenka „chytí“ a nepustí? Pokud se zdá, že se objevuje všude a neustále vás vyrušuje v klidných chvílích, je pravděpodobné, že máte na dosah skvělý nápad. Nenechte se rozptýlit nakupováním, televizí nebo jinými povinnostmi. Je na vás, abyste ho přijali a začali s ním pracovat.

Pokud to neuděláte, myšlenka se bude dál vznášet, dokud nenajde někoho jiného, kdo ji přivede k životu. V tomto ohledu jsou myšlenky docela mystické.

Autorka to zažila na vlastní kůži s jednou ze svých přítelkyň a kolegyň spisovatelek. Pohrávala si s myšlenkou napsat román zasazený do amazonské džungle, inspirovaný jejím brazilským manželem. Z různých důvodů se však k napsání románu nikdy nedostala. Musela nápad odložit a pokračovat v jiných projektech.

Právě v té době se spřátelila s romanopiskyní Ann Patchettovou. A stalo se něco podivuhodného: Patchettová začala psát román zasazený do Amazonie. Dějová linie byla téměř totožná s tou, kterou měla v hlavě autorka. Obě spisovatelky byly ohromené.

Dnes pevně věří, že myšlenka jednoduše „putovala“, dokud nenašla někoho, kdo byl otevřený tomu dát jí život.