UX pro lean startupy

Pokud pracujete ve startupu nebo o jeho založení teprve uvažujete, pravděpodobně věříte, že máte dobrý nápad. Jenže téměř každý startup, který kdy existoval, začínal s dobrým nápadem – a většina z nich stejně neuspěla. Proč?

Rozdíl mezi úspěchem a neúspěchem často spočívá v tom, jakou uživatelskou zkušenost – zkráceně UX – dokážete zákazníkům nabídnout. Vzpomeňte si na poslední web, který vás zaujal tím, jak se na něm dalo snadno a intuitivně pohybovat. A teď si vybavte poslední stránku, ze které jste odešli jen proto, že její používání bylo frustrující. To je rozdíl mezi dobrou a špatnou UX.

Správně nastavit UX ale obvykle vyžaduje hodně času a peněz – a to jsou přesně ty zdroje, kterých mají startupy největší nedostatek. Tady přichází ke slovu lean UX. Jde o přístup k výzkumu a návrhu uživatelské zkušenosti, který se zaměřuje na co nejrychlejší a nejefektivnější vývoj nových produktů, služeb a funkcí.

V tomto shrnutí se dozvíte mimo jiné:

• jak vám jednoduchá vstupní stránka může pomoci nahlédnout do budoucnosti vašeho produktu,
• co vás může Čaroděj ze země Oz naučit o testování nápadů,
• a proč tradiční přístup k UX dělá téměř všechno špatně.

Představte si, že pracujete pro e‑commerce firmu, která online prodává různé gadgety. Na jedné poradě někdo navrhne, že by pod každým produktem měla být sekce s komentáři, aby zákazníci mohli zanechávat zpětnou vazbu. Všem se to zdá jako skvělý nápad, a tak se pustíte do práce.

Produktový manažer sepíše specifikaci. Designéři připraví návrh. Vývojáři naprogramují potřebný kód. Po dvou měsících je funkce konečně spuštěná a vypadá skvěle. Jenže má jeden zásadní problém: žádný z vašich zákazníků ji ve skutečnosti nechce používat. Veškerá práce tak přišla vniveč.

Co se pokazilo?

Klíčová myšlenka je: lean UX se soustředí na formulování a ověřování hypotéz, které mají podpořit vaše rozhodování.

Právě tady se ukazuje jeden z hlavních rozdílů mezi lean UX a tradičním přístupem k návrhu nových funkcí, produktů a služeb. Všechno se točí kolem rozlišení mezi pouhým předpokladem a skutečnou hypotézou.

Vraťme se k nešťastné sekci komentářů. Jak byste k tomuto nápadu přistoupili v duchu lean UX?

Začněte tím, že ho přeformulujete jako hypotézu, například:

„Na základě předběžného výzkumu věříme, že přidání sekce komentářů na náš web zvýší angažovanost zákazníků a tím i prodeje.“

Všimněte si, že z volného nápadu se stává testovatelný výrok. Angažovanost zákazníků i prodeje jsou ukazatele, které lze měřit. Pokud čísla vzrostou, hypotéza se potvrdila. Pokud ne, byla chybná. Vaším úkolem je zjistit, která z těchto možností platí.

V jazyce lean UX se tomuto procesu říká validace: snažíte se ověřit – nebo vyvrátit – své představy o novém produktu, službě či funkci.

Slabší alternativou je tradiční přístup: prostě se s nápadem pustíte kupředu a doufáte v nejlepší. Tím ale stavíte na sérii ničím nepodložených předpokladů. V případě sekce komentářů předpokládáte, že zvýší angažovanost i prodeje – bez jakýchkoli reálných důkazů. To je riskantní sázka. Pokud se ukáže, že jste se mýlili, znamená to měsíce zbytečně investovaného času a peněz.

Lean UX se snaží právě tomuto scénáři předejít. Jak? Tím, že co nejdříve odhalí a vyřadí špatné nápady.

Možná si říkáte: nejste věštec. Jak tedy můžete vědět, jestli je váš nápad dobrý, nebo špatný, dokud ho skutečně nezrealizujete a neuvidíte, jak na něj zákazníci reagují?

Naštěstí k tomu nepotřebujete křišťálovou kouli, ale několik chytrých způsobů, jak hypotézy ověřovat. Nový produkt, službu nebo funkci byste měli testovat ještě dřív, než je vůbec navrhnete – natož vyvinete. Může se to zdát nemožné, ve skutečnosti jde jen o to převést filozofii lean UX do praxe.

Klíčová myšlenka: své nápady na produkty, služby a funkce ověřujte ještě předtím, než je začnete navrhovat.

Představte si, že chcete založit firmu s názvem Poodle Pedicures – prémiové lázně pro pudly a další elegantní psy. Zní to vzrušující. Než ale začnete investovat čas a peníze do nákupu psích křesel a dalšího drahého vybavení, na chvíli se zastavte.

Existuje mnohem levnější způsob, jak ověřit hypotézu, že jde o životaschopný podnikatelský nápad. Nemusíte začínat ani s malou mobilní „psí pedikúrovou“ stanicí. Stačí vytvořit jednoduchou vstupní stránku – web, na který lidé „přistanou“, když ho najdou přes vyhledávač nebo reklamu.

Na stránku umístěte výrazné tlačítko, které lidem umožní váš dosud neexistující produkt či službu „rezervovat“ nebo „předobjednat“. Pokud získáte hodně rezervací nebo předobjednávek, je to dobrý signál: možná jste narazili na slibný nápad. Pokud ale na tlačítko téměř nikdo nekliká, je čas vrátit se k rýsovacímu prknu.

Další možností, jak nápad předem otestovat, je vytvořit tzv. funkční stub – v podstatě zástupnou, „falešnou“ funkci pro něco, co byste v budoucnu mohli implementovat. Řekněme, že zvažujete přidání prémiové funkce do digitální platformy, která byla dosud zdarma. Místo toho, abyste hned budovali platební systém a samotnou funkci, můžete ji nejprve jen inzerovat na webu.

Umístěte tlačítko „Upgradovat“ a nechte ho vést na stránku s cenou a popisem funkcí. Pak sledujte, zda o ni má někdo skutečný zájem, než se pustíte do náročného vývoje.

To jsou jen dva způsoby, jak začít své nápady ověřovat, aniž byste do nich hned vkládali spoustu času a peněz. V další části se podíváme na několik dalších.