Úroveň ducha

Pokud v těchto dnech sledujete zprávy, nelze přehlédnout množství reportáží o násilné kriminalitě. A to je jen jeden z mnoha společenských problémů, které dnes vyplouvají na povrch. Společnosti po celém světě se potýkají také s obezitou, duševními onemocněními či změnou klimatu.

Zajímavé je, že všechny tyto problémy mají zřejmě jeden společný klíčový faktor: nerovnost. V tomto shrnutí uvidíte, proč skutečnost, že tolik potíží má kořeny v nerovnosti, ve skutečnosti usnadňuje jejich řešení, proč je míra vražd v Japonsku méně než desetina míry ve Spojených státech a proč může být rovnost důležitější pro vaše zdraví a celkovou pohodu než samotné bohatství.

Co způsobuje největší problémy v naší společnosti? Jednou z prvních reakcí bývá obviňovat slabou ekonomiku. Kdybychom všichni žili v době hospodářského rozkvětu, byli bychom přece zdraví a šťastní, že ano? Existuje však řada argumentů, které ukazují pravý opak.

Pravda je taková, že i země na vrcholu svého ekonomického výkonu čelí vážným problémům. Vezměme si Spojené státy, které se pyšní jednou z nejsilnějších ekonomik na světě. I tato ekonomická velmoc trpí závažnými sociálními problémy, jako jsou vysoká míra uvěznění, gangové násilí či epidemie obezity.

Čína zažila v posledních desetiletích rychlý hospodářský růst. Ten však nevedl k prodloužení průměrné délky života obyvatel ani k vyřešení nových problémů, například znečištění životního prostředí.

Rozpor mezi ekonomickou prosperitou a skutečným blahobytem je obzvlášť patrný v oblasti veřejného zdraví. Ilustrujme si to na osudu dvou dětí narozených ve stejnou dobu v různých zemích s výrazně odlišnou ekonomickou situací.

Jedno dítě se narodí ve Spojených státech, jedné z nejbohatších zemí světa s vysokými výdaji na zdravotní péči. Druhé dítě se narodí v Řecku, chudší západní zemi, která na zdravotnictví vynakládá jen zhruba polovinu toho, co Spojené státy. Podle čistě ekonomických ukazatelů bychom očekávali, že americké dítě bude žít déle než jeho řecký vrstevník.

Skutečnost je však opačná: americké dítě má očekávanou délku života o 1,2 roku kratší než dítě řecké a čelí o 40 procent vyšší pravděpodobnosti, že zemře v prvním roce života.

Jak je to možné? Následující kapitoly ukážou, že skutečnou příčinou nemocí, násilí i změny klimatu není ekonomická síla, ale míra nerovnosti.

Většina lidí by souhlasila, že jedním z nejpalčivějších společenských problémů je zdraví. Ale co je skutečným kořenem našich zdravotních potíží?

Překvapivě, nedávné výzkumy naznačují, že problémy, jako je například obezita, souvisejí především s příjmovou nerovností. Země s většími rozdíly v příjmech obvykle čelí závažnějším zdravotním problémům než ty, kde jsou příjmy rozděleny rovnoměrněji.

To je patrné v zemích, jako je Spojené království, Portugalsko či Spojené státy, kde je nerovnost výrazná a zdravotní potíže jsou na denním pořádku. Naopak státy s nízkou mírou nerovnosti, jako Japonsko, Švédsko nebo Norsko, se těší relativně dobrému zdravotnímu stavu obyvatel.

Jak tedy příjmová nerovnost vede k nemocem? Klíčovou roli hraje stres. V komunitách, kde existují velké příjmové rozdíly, jsou lidé pod silným tlakem, aby se s ostatními srovnávali a udržovali si co nejvyšší společenské postavení. Tento tlak vytváří chronický stres.

Představte si například následující situaci: máte skromný příjem a bydlíte vedle velmi bohatého souseda. Začnete cítit potřebu „držet krok“ – třeba tím, že si pořídíte viditelný statusový symbol, například drahé auto. Když si ale uvědomíte, že na takový Mercedes nemáte, dostáváte se pod tlak a do stresu.

Jak se tento stres promítá do vašeho zdraví? Možná se ho snažíte kompenzovat „zajídáním“, což vaše tělo zatěžuje. Studie ukázaly, že stres zvyšuje chuť k jídlu a vede k přejídání – i to může vysvětlovat, proč mnoho studentů přibírá na váze v období zkoušek.

Nejde však jen o krátkodobý stres. Dlouhodobé napětí způsobuje zrychlenou srdeční činnost a zúžení cév. To postupně vede k vysokému krevnímu tlaku a zvyšuje riziko srdečního infarktu.