Upcyklace

Až se příště budete procházet obchodním centrem, všimněte si, kolik obchodů se označuje jako „ekologické“. S velkou pravděpodobností jich bude mnoho a budou se chlubit nejrůznějšími „zelenými“ certifikáty. Ve většině případů však půjde jen o prázdná tvrzení a líbivé slogany. Firmy se ve skutečnosti o životní prostředí příliš nezajímají – chtějí jen budit dojem, že jim na něm záleží.

Skutečně ekologicky uvědomělá společnost však existovat může – a následující úryvky jasně ukazují, že takový podnik je definován především ekologickým myšlením. Nejde o to, jak vypadá navenek; je nutné životní prostředí opravdu chránit. To znamená myslet ekologicky, navrhovat ekologicky a především fungovat ekologicky.

Každá firma, která to dokáže, bude ve výsledku efektivnější a ziskovější než kdy dřív. V tomto shrnutí se dozvíte, z čeho by měla být vyrobena letadlová křídla, proč ve skutečnosti neexistuje energetická krize a jak udržitelné myšlení pomáhá NASA zůstat na oběžné dráze.

Klimatická změna je pravděpodobně největší problém, jaký kdy lidstvo svou činností způsobilo. Všichni jsme o jejích dopadech slyšeli nebo jsme je sami zažili: rychle ubývající deštné pralesy, extrémní počasí, tající ledovce.

Jak tedy tento problém řešit? Někteří tvrdí, že se lidstvo musí od přírody co nejvíce odpoutat – strategie, která se v praxi ukazuje jako málo účinná. Pasivní, „nezasahující“ přístup totiž není skutečně ekologický způsob, jak s přírodou zacházet. Ovlivňovat přírodní prostředí totiž neznamená nutně ho ničit.

Existuje nespočet způsobů, jak můžeme žít s přírodou v harmonii. Co kdybychom na celý přírodní svět nahlíželi jako na zahradu? Stejně jako zahradníci pečují o každou rostlinu, pomáhají jí přežít a prospívat, můžeme i my pečovat o celý přírodní svět a kultivovat ho. Jde o to vytvořit stabilní a produktivní prostředí, které dává rostlinám i živočichům co nejlepší šanci na přežití.

A učit se můžeme od nejlepšího učitele, jakého máme: od samotné přírody. Jedna lekce je přitom obzvlášť důležitá – musíme upcyklovat, tedy využívat odpadní produkty jako zdroj pro vznik něčeho nového.

Podívejme se, jak si s odpadem poradí příroda. Výkaly, jakmile se dostanou do půdy, začnou rozkládat mikro- i makroorganismy a nakonec se přemění na humus – živinami bohatou hmotu, která živí další formy života, například houby.

A nejen to. Příroda dokáže produktivně využít i nebezpečné plyny. Vezměme si CO₂, plyn, který hraje zásadní roli v globálním oteplování. Je zcela přirozené, že ho zvířata produkují – mnoho organismů ho vytváří prostě tím, že dýchají. Rostliny pak CO₂ přeměňují na kyslík, který zvířata znovu vdechují, a cyklus se uzavírá.

Ne všechny emise CO₂ jsou tedy škodlivé. Naopak, jsou klíčovou součástí přirozených procesů v přírodě.

Když lidé slyší pojem „ekologicky šetrné produkty“, většinou si představí jediné – vysokou cenu. Toto rozšířené přesvědčení však vůbec neodpovídá skutečnosti. Pokud je ekologický design proveden správně, bývá efektivnější, a tedy i levnější než běžná výroba.

Například se vyvíjejí technologie, které umožní stavět mimořádně energeticky úsporné budovy, což v budoucnu povede k výrazným úsporám. Brzy budou existovat stavby využívající tzv. hybridní osvětlení – částečně umělé a částečně denní. Budovy vybavené touto technologií by potřebovaly plně umělé osvětlení jen asi 40 dní v roce. To samozřejmě znamená značnou úsporu energie.

Samotná výstavba takové budovy by přitom stála zhruba stejně jako stavba konvenčního objektu stejného typu a velikosti, ekologicky promyšlená varianta však nabídne mnohem lepší hodnotu za vynaložené peníze.

Při zavádění ekologických řešení ale není bezpečné předpokládat, že si vystačíme s tradičními materiály. Naopak – potřebujeme materiály, které jsou zároveň účinné a odpovídají konkrétnímu záměru. Je proto zásadní zůstat otevřený všem možnostem. Pokud se určitý materiál hodí do požadovaného designu a splňuje nároky na funkčnost i ekologii, je ideální volbou.

Příkladem může být Paul MacCready, konstruktér prvního letadla poháněného výhradně lidskou silou. Jako první použil k výrobě křídel Mylar – mimořádně pevnou polymerní fólii. Výsledkem byla na svou dobu neobyčejně odolná křídla, která MacCreadymu zajistila místo v historii jako průkopníkovi letectví.

Nebo si vezměme Thomase Edisona. Ten dlouho a vytrvale hledal přírodní materiál, který by mohl sloužit jako vlákno do žárovky. Byl dokonce ochoten vyzkoušet i lidské vlasy. Nakonec však dospěl k závěru, že nejlepší bude bambus, a nechal botaniky, aby mu ho speciálně vypěstovali a dopravili.

Je zřejmé, že špičkový produktový design dokáže přirozeně propojit ekonomickou i ekologickou efektivitu.