U Thrive

Vysoká škola je místem příležitostí. Pro mnoho mladých dospělých však zpráva o přijetí přináší složitou směs emocí, v níž se mísí vzrušení, úleva i úzkost. Někteří si najednou začnou klást otázku, zda v novém prostředí obstojí – mezi novými přáteli, v nové komunitě a v jiném studijním režimu. S dobrou přípravou ale není důvod k obavám – a tyto úryvky mohou být dobrým výchozím bodem.

V tomto shrnutí zjistíte, že dnešní studenti jsou ve srovnání s předchozími generacemi výrazně méně společenští; proč je fyzická aktivita jedním z klíčů k úspěchu na vysoké škole; a že existují dva zásadně odlišné způsoby uvažování – a jen jeden z nich vám během vysokoškolských let skutečně prospěje.

Rozšířeně se věří, že jedním z klíčů ke štěstí je školní úspěch a dobré výsledky v tom, o co se snažíme. Jak vyrůstáme, jsme vedeni k přesvědčení, že dostat se na „správnou“ vysokou školu, mít dobré známky a místo v školním fotbalovém týmu jsou kroky, které nás automaticky přibližují ke štěstí.

Tak ale život nefunguje. Získaný diplom ani excelentní výsledky testů nejsou zárukou spokojenosti. Přijetí na univerzitu rozhodně není přímou vstupenkou ke štěstí.

Když byla skupina vysokoškolských prváků požádána, aby na škále od nuly do sta ohodnotila svou emoční pohodu, vyšlo průměrné skóre pouhých 50,7. Podobně jsme byli vychováváni k tomu, že některá povolání jsou symbolem úspěchu, a proto po nich máme toužit. Typickým příkladem je právník – vysoce ceněná profese. V jednom průzkumu mezi více než 800 právníky se však ukázalo, že právě oni patřili mezi nejméně šťastné pracovníky v kancelářských profesích a v důsledku toho pili a kouřili více než jejich kolegové z jiných oborů.

Lepší je přemýšlet o životě opačně: není to úspěch, co vede ke štěstí, ale naopak – štěstí a vnitřní pohoda výrazně zvyšují šanci na úspěch. Ať už chcete vyniknout v jakémkoli oboru – v podnikání, financích, umění, sportu nebo zábavním průmyslu – právě štěstí a pozitivní nastavení mysli zvyšují vaše šance uspět.

V roce 1997 byl na Cornellově univerzitě proveden experiment, v němž tři skupiny lékařů dostaly za úkol stanovit diagnózu konkrétního případu. První skupině ukázali tašku s pamlsky, které si lékaři mohli později odnést, druhé skupině připomněli, že medicína je humanitární povolání, a třetí skupina nedostala žádnou formu povzbuzení. Obě skupiny, které dostaly pozitivní podnět, pracovaly lépe: případ diagnostikovaly v průměru o 20 procent rychleji a přesněji než skupina bez jakéhokoli povzbuzení. To dobře ukazuje, jak pozitivní emoce zlepšují výkon.

Pamatujte tedy: dovolte štěstí vstoupit do svého života a vědomě udržujte pozitivní způsob uvažování. Právě to vám pomůže dosahovat úspěchů a přibližovat se svým snům.

Vysoká škola může být děsivé místo. Nejenže na vás doléhá tlak na dobré známky, ale poprvé se ocitáte uprostřed celého kampusu plného cizích lidí, což může vyvolávat silnou sociální úzkost.

Takto stresující situace často vede k tomu, že se člověk stáhne do sebe a hledá útěchu v izolaci. A skutečně – stále více vysokoškoláků se chová právě takto. Průzkum z roku 2014, do něhož se zapojilo přibližně 150 000 prváků, ukázal, že dnešní studenti tráví méně času socializací než jakákoli jiná generace za posledních třicet let. Výsledky ukázaly, že během týdne strávilo 39 procent prváků se svými přáteli méně než pět hodin. V roce 1987 přitom takto málo času trávilo o samotě jen 18 procent studentů.

Jedním z hlavních důvodů tohoto chování je stres: 53 procent dotázaných přiznalo, že mají tendenci se přátelům vyhýbat, když se cítí ve stresu a nešťastní.

Pokud chcete v prostředí vysoké školy opravdu prospívat, musíte tomuto nutkání k izolaci vědomě vzdorovat. Jedním z nejlepších způsobů, jak stres zmírnit a zároveň předcházet budoucím úzkostným epizodám, je trávit čas s přáteli a pečovat o své vztahy. Jak se ukazuje, právě období zvýšeného stresu jsou nejvhodnější chvíle k tomu, abyste zašli za přáteli a byli s lidmi.

Silná přátelství patří k nejúčinnějším obranám, které máme k dispozici pro udržení emoční pohody – i v těch nejtěžších situacích. V jedné studii vědci zkoumali 800 lidí, kteří přežili hurikán, a zjistili, že ti, kteří měli pevné přátelské vazby, měli čtyřikrát vyšší pravděpodobnost, že se u nich nerozvine posttraumatická stresová porucha, než přeživší bez silné sociální opory.

Je zřejmé, že pokud jste smutní a ve stresu, bude se vám dařit jen těžko – a dobrovolná izolace od ostatních vaši situaci jen zhorší.