Tým snů

Ach, ten vysněný tým. Po tom touží každá firma, sportovní klub i divadelní soubor. Příliš často se ale zdá, že je to nedosažitelný ideál. A nemá smysl si nic nalhávat – spolupráce s ostatními může být někdy opravdu příšerná. V angličtině snad ani neexistuje děsivější slovní spojení než „teambuildingové cvičení“.

Ta cvičení ale mají svůj důvod. Všichni víme, že silný tým přináší obrovské výhody. Když se něco povede, profitují z toho všichni. Není však nutné vnímat vysněný tým jako něco nedostižného. Existuje několik jednoduchých zásad, které můžete uplatnit, aby váš tým podával co nejlepší výkon.

Shane Snow je v této oblasti skvělým průvodcem. Jeho příklady nejsou suchopárné historky z firemní politiky. Naopak – čerpá poučení z celých dějin lidstva. Je to zábavné čtení a zároveň výborný způsob, jak si klíčová pravidla zapamatovat.

V tomto shrnutí se proto podíváme blíže na to, z čeho se vysněný tým skládá, a nabídneme vám nápady, koncepty i povzbuzení, abyste si mohli vybudovat svůj vlastní. Zjistíte mimo jiné:

• jakému hiphopovému uskupení by se měl váš tým podobat,
• jak bratři Wrightové řešili spory,
• a jaké jsou některé základy vnímání moderního umění.

V roce 1974 se FBI marně snažila doručit předvolání mafiánskému bossovi z Newarku v New Jersey. Tehdejší právní úprava byla jasná: pouze předvolání doručené osobně zakládalo povinnost dostavit se k soudu. Mafiánský boss proto přišel s „geniální“ strategií – obklopil se bodyguardy. K němu samotnému se s předvoláním žádný agent FBI nedostal.

Nakonec přišla s plánem mladá agentka Chris Jung. Rozhodla se v utajení zúčastnit svatby mafiánovy dcery. Vydávala se za jednu ze svatebních hostů a chtěla bossovi předvolání předat ve chvíli, kdy bude vítat příchozí. Uspěla proto, že byla ženou v převážně mužské profesi – na svatbě tak nevzbudila podezření.

Z této situace plyne dvojí ponaučení. Zaprvé, rozmanitost v týmu obecně zvyšuje šanci, že se najde správné řešení. Zadruhé, jak Jung názorně ukázala, rozmanitost přináší do týmu nové způsoby uvažování. Dokázala, že práce v agentuře nemusí být jen o síle a svalech – stejně účinné mohou být maskování, intriky a chytré manévrování.

Tato poučení se netýkají jen žen v mužských kolektivech. Genderová i etnická rozmanitost v týmu přináší nové pohledy, které podporují řešení problémů. Je to proto, že naše životní zkušenosti formují, jak vidíme svět, jak přemýšlíme a jak nakonec řešíme problémy. Širší spektrum názorů z různých prostředí nutí lidi přehodnocovat zakořeněné perspektivy a předsudky.

V roce 2013 pozvaly čtyři americké univerzity přibližně 200 lidí, kteří se sami označovali za demokraty nebo republikány, aby se zúčastnili hry na vyšetřování vraždy. Zajímavé je, že ačkoli scénář vůbec neobsahoval politiku, účastníci, kteří věděli, že budou své řešení vysvětlovat lidem s opačnými politickými názory, se lépe připravili a pracovali s promyšlenějšími argumenty.

Studie tak ukázala další výhodu rozmanitosti: v rozmanitějším týmu bývají navrhovaná řešení lépe prověřená a důkladněji otestovaná.

Přemýšleli jste někdy o tom, jak je možné, že páry, které se neustále hádají, spolu i po letech zůstávají? Podle odborníků z Gottmanova institutu, výzkumného centra zaměřeného na partnerské vztahy, časté hádky samy o sobě nejsou ukazatelem dlouhodobých problémů. Mnohem horší je, když si partneři přestanou povídat.

Konflikt je známkou toho, že lidé jsou stále ochotni hledat řešení. Naopak ticho může vést k vážným potížím, pokud problémy zůstávají neřešené. Totéž platí i pro firmy. Organizační ticho může v budoucnu způsobit velké škody.

Podívejme se na příklad z automobilového průmyslu. V roce 1998 se detroitský Chrysler spojil s německým Daimlerem, vlastníkem značek Mercedes-Benz a Maybach. O tři roky později měla společnost DaimlerChrysler jen polovinu hodnoty, kterou měla v době fúze. Ukázalo se, že šlo o obrovský neúspěch.

Zajímavé je, že kulturní rozdíly mezi oběma firmami nevedly k tomu, aby DaimlerChrysler spojil to nejlepší z obou světů. Místo toho se rozhořel konflikt mezi na kvalitu orientovanými bývalými zaměstnanci Daimleru a pragmaticky, „užitkově“ zaměřenými pracovníky Chrysleru. Tento jev se označuje jako kognitivní tření.

Diskuse mezi oběma skupinami nebyly podporovány, což vytvořilo prostředí, v němž si každý hájil „to svoje“ a skupiny se téměř nepotkávaly. Výsledkem bylo organizační ticho.

To ale neznamená, že konflikt je sám o sobě špatný. Podívejte se na Wu-Tang Clan, pravděpodobně jednu z nejvýznamnějších hiphopových skupin všech dob. Dokázali své rozdíly využít ve svůj prospěch. Tato parta vznikla v 90. letech a tvořili ji hudebníci různého věku, povah i hudebních vlivů. Wu-Tang Clan dokázal vnitřní rozdíly přetavit v sílu a posunul celý žánr dopředu revolučními texty i rytmy.

Přesto vždy přijde okamžik, kdy napětí a konflikt přestanou podporovat diskusi a nové nápady a začnou se měnit v toxickou nenávist. Slavní letečtí průkopníci, bratři Wrightové, si byli těchto rizik velmi dobře vědomi. Měli zajímavou strategii, jak se vyhnout tomu, aby se z neshod stala otevřená nepřátelství. Během hádek si záměrně vyměňovali role a snažili se obhajovat stanovisko toho druhého. Díky tomu se dokázali od sporu odpojit, přehodnotit vlastní tvrdohlavost a vést spor o názorech, nikoli o osobách.