Trvalý záznam

I když jste v posledních letech sledovali zprávy jen zřídka, jméno Edward Snowden jste určitě zaslechli. Někdy se vyslovuje s pohrdáním, jindy s obdivem. Podle toho, koho se zeptáte, je buď zrádcem své země, nebo moderním hrdinou. Jak se z mladého, introvertního technického nadšence z Marylandu stala jedna z nejdůležitějších a nejkontroverznějších postav nedávné americké historie?

V duchu demokratické tradice se Snowden postavil na odpor situaci, kterou považoval za nesprávnou a nezákonnou. Pracoval jako technický specialista pro NSA a CIA a podílel se na provozu tajného systému masového sledování, který americká vláda vybudovala po teroristických útocích z 11. září. Tento systém umožňoval americkým zpravodajským službám shromažďovat soukromou komunikaci jakéhokoli občana a podle libosti k ní přistupovat.

Když Snowden zjistil, že americká vláda tajně špehuje nevinné občany, rozhodl se riskovat vše, aby svět informoval o tomto bezprecedentním zásahu do soukromí. Následující kapitoly vyprávějí příběh jeho dětství, kariéry a osobních přesvědčení, která z něj udělala whistleblowera, jakým se stal.

V tomto shrnutí se dozvíte:

• jak vzpoura proti pravidlům ohledně večerky odstartovala Snowdenovu hackerskou kariéru,
• proč se rozhodl odhalit vládní program USA, který špehoval americké občany,
• a jak se mu podařilo tajně vynést vysoce utajované dokumenty z budovy NSA.

Když dnes slyšíme slovo „internet“, většině z nás se vybaví Google, Facebook nebo Amazon. Tyto gigantické společnosti našly způsob, jak efektivně zpeněžit náš čas strávený online, a staly se vládci celosvětové sítě.

V devadesátých letech byl ale internet ještě v plenkách. Používali ho téměř výhradně specialisté a technici, byl to prostor bez pravidel, plný složitých amatérských webových stránek a fór, kde se lidé z celého světa scházeli, aby sdíleli okrajové znalosti a zkoušeli různé online identity. Právě tento internet formoval Edwarda Snowdena.

Snowden se narodil v Elizabeth City v Severní Karolíně do rodiny veřejných služebníků. Jeho matka byla státní úřednicí pocházející z dlouhé linie vojenských činitelů a jeho otec pracoval jako technický inženýr u pobřežní stráže. Když bylo Edwardovi devět, jeho matka nastoupila do nové administrativní funkce v NSA a rodina Snowdenových se přestěhovala do Fort Meade, na proslulou vojenskou základnu v Marylandu. Tajné vládní zakázky, jako byla ta, kterou měla jeho matka, byly pro obyvatele Fort Meade typické.

Ačkoli si rád hrál na špiona a pozoroval svou starší sestru Jessicu z okna svého pokoje, mladý Snowden zpočátku netoužil stát se skutečným vládním špehem. Jeho první láskou byla technologie. Od raného počítačového systému Commodore 64, který jeho otec přinesl domů, až po první Nintendo, miloval Snowden chvíle, kdy si mohl hrát s elektronickými zařízeními všeho druhu a rozebírat je na součástky.

Když si rodina pořídila první počítač s připojením k internetu, stal se z Edwarda a stroje nerozlučný pár. Trávil téměř každou bdělou minutu online – četl o technologiích a politice a hrál dobrodružné hry. Na internetu našel komunitu lidí, kteří sdíleli jeho zájmy a byli ochotni odpovídat na jeho otázky. Brzy si začal psát s technickými nadšenci z celého světa, diskutoval o hardwarových problémech, cheatovacích kódech i o trestu smrti.

Tyto interakce mu nejen zlepšily počítačové dovednosti, ale také formovaly jeho pohled na svět. Jeho online vrstevníkům nevadilo, že je ve skutečném životě jen nesmělý, introvertní třináctiletý kluk. Ve skutečnosti ani nevěděli, kdo doopravdy je. Na rozdíl od dneška, kdy jsou naše online profily úzce propojené s naší skutečnou identitou, byl internet devadesátých let hřištěm anonymity. Stačilo změnit uživatelské jméno a Edward Snowden se mohl stát kýmkoli, kým chtěl – což byla užitečná dovednost pro zábavu, které se brzy začal věnovat: hacking.

Abyste se stali hackerem, nemusíte být nutně počítačový génius. „Hackování“ znamená znát určitý systém natolik dobře, že dokážete využít jeho slabiny ve svůj prospěch. Tímto systémem může být počítačová síť, ale stejně tak jakýkoli jiný soubor pravidel – třeba i režim večerky.

Snowden provedl svůj první „hack“ v šesti letech, když se rozhodl, že už nikdy nechce chodit spát. Nastavil všechny hodiny v domě o několik hodin zpět a úspěšně přiměl rodiče uvěřit, že ještě není čas jít do postele – dokud nakonec nevyčerpáním neusnul na koberci v obýváku. Podkopávání svévolných pravidel, která na něj dospělí uvalovali, a to s využitím jejich vlastní logiky, se stalo jedním z jeho oblíbených koníčků.

Později na střední škole učitel prozradil, že domácí úkoly tvoří jen 15 procent výsledné známky. Snowden si spočítal, že pokud už nikdy neodevzdá domácí úkol, ale bude mít vynikající výsledky v testech, stále získá z předmětu dvojku. A tak vyměnil čas na domácí úkoly za více času u počítače.

Jeho plán trávit noci online a „proklouznout“ střední školou ale zhatila diagnóza mononukleózy ve druhém ročníku. Infekce ho natolik vyčerpávala, že byl příliš unavený i na používání svého milovaného počítače, natož aby chodil do školy. Po čtyřech měsících absence mu škola napsala, že bude muset ročník opakovat.

Představa, že by měl na střední škole strávit ještě víc času, než původně čekal, ho vytrhla z apatie. Začal hledat „hack“ – a našel ho: přihlásil se na vysokou školu. Bez maturity byl přijat na místní komunitní college Anne Arundel Community College. Dva dny v týdnu chodil na přednášky, zbytek času věnoval rekonvalescenci. Po několika měsících se mu podařilo složit zkoušku na General Education Diploma, což je americký ekvivalent středoškolského diplomu.

Na komunitní vysoké škole upoutaly Snowdenovy počítačové schopnosti pozornost starší spolužačky Mae, která ho brzy naverbovala do svého rozvíjejícího se online podnikání. Ze sklepa jejího domu navrhovali webové stránky pro firmy, využívali rostoucí poptávku po technicky zdatných freelancerech a společně „hackovali“ nově vznikající internetovou ekonomiku.