Štěstí

Úsilí o štěstí je staré jako lidstvo samo. Teprve v posledních desetiletích však vědci a badatelé začali systematicky zkoumat, co přesně nás činí šťastnými. A právě zde vstupuje na scénu kniha britského ekonoma Richarda Layarda s názvem Štěstí.

V tomto bestselleru autor představuje a rozebírá řadu výzkumů a ukazuje, že zatímco peníze a materiální bohatství mohou lidem v chudších zemích přinášet výrazný nárůst štěstí, v již dostatečně bohatém západním světě takovou moc nemají. Layard se opírá také o poznatky neurověd a dokládá, že lidské hledání štěstí je základní a vrozenou součástí naší existence – dokonce i kojenci reagují radostí či neštěstím na určité podněty, na které je náš mozek „naprogramován“ reagovat.

V následujících kapitolách se dozvíte, proč jsou šťastní lidé méně náchylní k mnoha nemocem a zdravotním problémům, například k srdečním infarktům, a proč mají pravděpodobně pevnější kosti a zdravější pleť. Zjistíte, proč je úsilí o štěstí v pozadí prakticky každého rozhodnutí, které děláme. A nakonec uvidíte, proč může být vyšší a progresivní zdanění jedním z klíčových nástrojů ke zvyšování celkového štěstí ve společnosti.

Většina z nás má za to, že štěstí je tajemný jev – pocit či stav, který se vymyká měření a racionálnímu vysvětlení. Ve skutečnosti však existuje několik vědeckých způsobů, jak štěstí měřit.

Většina studií jednoduše žádá účastníky, aby zhodnotili, jak jsou celkově spokojeni se svým životem. Například v rámci General Social Survey – dlouhodobé studie prováděné ve Spojených státech – se lidé ptají: „Když vezmete svůj život jako celek, jak byste řekl(a), že se vám v současnosti daří – jste velmi šťastný(á), docela šťastný(á), nebo ne příliš šťastný(á)?“

Data z těchto výzkumů ukazují, že průměrná míra štěstí obyvatel USA se od roku 1945 nijak výrazně nezvýšila. Je zřejmé, že takové studie stojí na subjektivním sebehodnocení. Neurovědci však experimentují i s objektivnějšími metodami.

Pomocí EEG se například podařilo identifikovat oblasti mozku, které se aktivují, když jsou účastníci šťastní nebo když se setkávají s podněty spojenými s vyšší mírou štěstí – například když dostávají dárky či komplimenty, nebo když jim jsou ukazovány fotografie lidí, které mají rádi. Tyto studie ukázaly, že pozitivní pocity – jako hrdost, radost nebo vděčnost – obvykle souvisejí se zvýšenou aktivitou v levé čelní (frontální) oblasti mozku. Naopak negativní emoce – jako strach, úzkost či hněv – jsou spojeny spíše s pravou čelní oblastí.

Metoda EEG funguje dokonce i u kojenců: když sají sladkou potravu, aktivuje se jim levá čelní oblast mozku, zatímco kyselé chutě vyvolávají vyšší aktivitu v oblasti pravé. Lidské emoce je navíc možné i přímo vyvolat. Experimenty například prokázaly, že stimulace levé čelní části mozku silným magnetem může automaticky zlepšit náladu člověka.

Být šťastný neznamená jen mít úsměv na tváři – má to také velmi příznivý vliv na naše fyzické zdraví. Kdykoli prožíváme pozitivní emoce, náš mozek uvolňuje určité neurotransmitery – často označované jako „hormony štěstí“ –, které mají prokazatelně blahodárné účinky na řadu tělesných funkcí.

Štěstí vede k vyšší hladině těchto látek a zároveň snižuje hladinu stresového hormonu kortizolu. Kortizol negativně ovlivňuje imunitní systém, urychluje stárnutí, ztenčuje kůži a oslabuje kosti. Více štěstí tedy znamená méně stresu – a méně stresu znamená lepší zdraví.

Šťastní lidé proto mívají silnější imunitní systém, který je lépe chrání před nachlazením i dalšími nemocemi. A i když onemocní, obvykle se uzdravují rychleji a trpí méně závažnými příznaky než lidé nešťastní. Ještě důležitější je, že štěstí snižuje riziko vážnějších zdravotních problémů. Jedna dlouhodobá studie například ukázala, že šťastnější lidé mají nižší riziko infarktu myokardu. U těchto lidí se také méně často rozvíjí zúžení tepen a omezený průtok krve, což je významný rizikový faktor srdečního infarktu.

Celkově lze říci, že prožívání štěstí má mimořádně pozitivní dopad na naše zdraví a zvyšuje naši celkovou pohodu. Například průzkum mezi 750 herci nominovanými na Oscara ukázal, že ti, kteří tuto prestižní cenu skutečně získali, žili v průměru o čtyři roky déle než ti, kteří „jen“ zůstali u nominace. A podobných příkladů existuje celá řada. Štěstí tedy není jen příjemný pocit – je to také významný faktor podporující zdraví.