Startup Rising

Ať už jde o vojenské ofenzivy, náboženské konflikty nebo ohrožené americké zájmy, o Blízkém východě slyšíme v médiích prakticky každý den. Ta se však soustředí hlavně na dozvuky Arabského jara a jen zřídka si všímají jiné revoluce, která se regionem šíří.

Tato revoluce není jako Arabské jaro. Je bezkrvavá, globální a má každodenní dopad na všechny arabské země. Jde o technologickou a podnikatelskou revoluci – a teprve začíná.

Následující úryvky ukazují, proč se společnosti jako Google, Intel, PayPal a mnoho dalších hrnou na Blízký východ a snaží se tam navázat co nejvíce partnerství a uskutečnit co nejvíce investic. Vysvětlují také, proč je jen otázkou času, kdy Blízký východ začne konkurovat Silicon Valley jako jednomu z hlavních center technologického světa.

Po jejich přečtení pochopíte, proč násilí, které vídáme v médiích, zásadně nebrzdí ekonomickou revoluci v regionu; dozvíte se o „svatebním portálu“ inspirovaném internetovými seznamkami a také proč v této technologické proměně hrají tak významnou roli ženy.

Dnes vznikají inovace po celém světě a ekonomický úspěch se rodí i na místech, kde by to dříve čekal málokdo. Vezměme si například Nokii, která vznikla ve Finsku – zemi, jež byla dlouho známá především dřevozpracujícím průmyslem. Nebo M-Pesa, službu, která zajišťuje téměř polovinu všech mobilních plateb na světě a která se zrodila v Keni.

Proč tedy tolik inovací vzniká mimo hranice Silicon Valley? Jedním z důvodů je rychlý nástup levného a snadného přístupu k softwaru a informacím. A právě díky tomu se dnes vlna inovací zvedá i na Blízkém východě, kde nastupuje nová generace podnikatelů.

Velké globální investiční fondy, individuální investoři i technologické firmy si toho všimli. Google, Intel, Cisco, Yahoo!, LinkedIn či PayPal už v regionu realizovali významné investice – a to navzdory politické nestabilitě. Google například nedávno otevřel kancelář v Káhiře.

Co tedy stojí za vzestupem podnikání na Blízkém východě? Klíčové jsou tři faktory.

Prvním je, že technologie přinášejí bezprecedentní míru transparentnosti, propojenosti a levného přístupu ke kapitálu i trhům. Nastupující generace podnikatelů nepoznala svět bez internetu a digitálních technologií. Zároveň jde o velmi mladý trh – více než 100 milionů obyvatel regionu je mladších 15 let.

Druhým faktorem je, že dnešní investoři jsou zvyklí pracovat s politickým rizikem. Působivý ekonomický růst zemí BRIC (Brazílie, Rusko, Indie, Čína) ukázal, že politická nestabilita nemusí nutně odrazovat kapitál.

A konečně třetím faktorem je vliv samotných povstání. Přestože se měnící tržní dynamika a ekonomický růst začaly projevovat už před nimi, právě povstání přesvědčila mladší generace, že svět je připraven na změnu. To, co se dříve zdálo nemožné, dnes vypadá dosažitelně – a mladí lidé mají pocit, že mohou ovlivnit budoucnost svých zemí i jejich ekonomik.

Podnikání a podnikatelé na Blízkém východě existovali vždy, v minulosti však úspěch často závisel na něčem, čemu se říká wasta. Wasta označuje klientelismus – zvýhodňování lidí bez ohledu na jejich kvalifikaci, jen proto, že mají ty správné známosti. V ekonomice založené na wasta tedy o vašem podnikatelském úspěchu rozhoduje především to, koho znáte.

Jordánský „fixer“ pro velké americké zpravodajské organizace Mohammed al-Ajlouni například kdysi prohlásil, že chcete-li podnikat v Egyptě, potřebujete souhlas syna tehdejšího egyptského premiéra.

Dnes už to ale zdaleka neplatí v takové míře jako dříve. Arabové se učí věřit tomu, že podnikatelský úspěch je možný i bez wasta. V minulosti by se vaši přátelé bez rozpaků vysmívali vašemu podnikatelskému nápadu a rodiče by vám zakazovali opustit „jisté“ zaměstnání a založit si vlastní firmu – to se však postupně mění.

Podle Samiha Toukana, zakladatele jednoho z prvních velkých arabských internetových portálů Maktoob, měl Blízký východ vždy dostatek nápadů a kreativity. Až donedávna mu ale chyběla širší kulturní akceptace technologického podnikání. Právě Maktoob sehrál v této změně významnou roli.

V roce 2008 byl Maktoob prodán společnosti Yahoo! za 175 milionů dolarů – více než jakákoli jiná technologická firma v arabském světě do té doby. Pozoruhodné je, že se Toukan při budování svého byznysu na wasta vůbec nespoléhal, a přesto uspěl. Jeho příběh dodal naději celé generaci mladých startupů: lidé začali věřit, že podnikatelský ekosystém může prosperovat i navzdory zakořeněnému klientelismu.

Toukan navíc aktivně podporoval další mladé podnikatele – poskytoval jim kancelářské prostory, finanční prostředky i strategické a právní poradenství. Někteří zaměstnanci Maktoob se nakonec rozhodli založit vlastní firmy, opět bez využití wasta. Jak těchto podniků přibývá a daří se jim, inspirují další, aby se vydali podobnou cestou.

Kromě ústupu wasta však existují i další klíčové faktory, které mění podnikatelskou scénu na Blízkém východě. Jaké to jsou? Čtěte dál a dozvíte se to.