Slova mohou změnit váš mozek

I když trávíme spoustu času v kontaktu s ostatními lidmi, v komunikaci jsme překvapivě slabí – a platíme za to vysokou cenu. Špatná komunikace nás znevýhodňuje v osobních vztazích i v práci. Těžko se soustředíme na naslouchání, ne vždy říkáme správné věci správným způsobem a i drobná změna ve výrazu tváře nebo v tónu hlasu druhého může vést k velké hádce.

Naštěstí se dobré komunikační dovednosti dají naučit – a právě k tomu směřují tyto úryvky. Prostřednictvím 12 jasných kroků ukazují, jak se na rozhovory připravit, jak být soustředěnější a upřímnější a jak vytvářet komunikační dynamiku, která podporuje důvěru a porozumění.

V tomto shrnutí se dozvíte, jak ztišit hlasy ve své hlavě, proč je stručnost skutečně ctností a v čem jsou naše mozky zranitelné.

Co děláte před velkou událostí? Řekněme, že se chystáte běžet maraton – jen byste odpočítávali dny do závodu a drželi si palce? Pokud chcete běžet dobrý závod, takový přístup vám stačit nebude. Ve skutečnosti se budete snažit dostat své tělo do co nejlepší kondice na velký den.

S komunikací je to velmi podobné. Rozdíl je v tom, že místo tréninku těla musíte trénovat svou mysl. A právě na to se zaměřují první tři z našich dvanácti kroků k zvládnutí komunikace.

Klíčové poselství zní: Klidná, přítomná a ztišená mysl je pro dobrou komunikaci zásadní.

Každý, kdo někdy vybuchl na nevinného člověka jen proto, že měl špatnou náladu, ví, že stres ovlivňuje naše interakce. Dělá nás náchylnějšími k podráždění a hněvu – a obě tyto nálady komunikaci výrazně komplikují. Proto je prvním z našich dvanácti kroků ke zlepšení komunikace zklidnění mysli.

Jak se tedy uklidnit, když jste ve stresu? Jedním slovem: relaxace. Nemusí to ale znamenat dlouhou masáž. Už 60 sekund dechových cvičení před rozhovorem může mít znatelný účinek. Podle studie z roku 2007, zveřejněné Národní akademií věd USA, tato krátká doba stačí k aktivaci oblastí mozku, které řídí náladu, sociální uvědomění a komunikaci.

Vědomé dýchání vám zároveň pomůže s druhým krokem – naučit se být přítomný. Soustředění na dech vás vrací k tomu, co se děje právě teď, a činí vás vnímavějšími k slovům i emocím druhého člověka.

Zní to dobře, že? Má to ale háček. Většina lidí nedokáže zůstat plně přítomná příliš dlouho. Velmi rychle se objeví jedna myšlenka, pak další a další. Tento proud myšlenek tvoří takzvanou vnitřní řeč – neustálý vnitřní dialog, který se vám odehrává v hlavě. V rozhovorech vás tento mentální šum snadno rozptýlí – a lidé, kteří s vámi mluví, si toho obvykle všimnou. Vzpomeňte si, jak často vás frustrovalo, že se mysl vašeho partnera nebo přítele někam zatoulala.

Dobrá zpráva je, že svou vnitřní řeč můžete zkrotit. A právě to je jádrem našeho třetího kroku k lepší komunikaci: kultivace vnitřního ticha.

Autoři doporučují následující cvičení. Zazvoňte na zvonek, který zní 15 až 30 sekund, a soustřeďte se na jeho zvuk, i když postupně slábne. Když zvuk úplně utichne, zaměřte se na ticho, které po něm zůstalo. Cvičení několikrát zopakujte a snažte se být při každém pokusu ještě pozornější. Jakmile si na tak intenzivní soustředění zvyknete, bude pro vás snazší umlčet vnitřní řeč i během skutečných rozhovorů.

Byli jste někdy v přítomnosti někoho, kdo se neustále zaměřuje na to negativní? Bez ohledu na situaci vždy najde něco, na co si může stěžovat – a neváhá se o své frustrace podělit, ať už jde o pomalý výtah, nebo počasí, které mu nikdy nevyhovuje. Není divu, že se takovým lidem často vyhýbáme – být v jejich společnosti může být nesmírně vyčerpávající.

Negativní myšlenky ale neovlivňují jen náladu. Negativita nejen brání komunikaci, ale při dlouhodobém působení také poškozuje váš mozek. Proto je čtvrtým krokem ke zlepšení komunikace zvyšování pozitivity.

Klíčové poselství zní: Pozitivním myšlením zlepšíte svou komunikaci i fungování mozku.

Pokaždé, když vyjádříte byť jen drobnou negativní myšlenku, váš mozek – a mozek každého, kdo vás slyší – uvolní stresové hormony. Ty vyvolávají úzkost a podrážděnost a snižují vaši schopnost spolupracovat a důvěřovat ostatním. A tím to nekončí. Řada studií prokázala, že stresové hormony při dlouhodobém působení poškozují paměť a kognitivní schopnosti a dokonce zvyšují sklon k předsudkům.

Jak se tedy negativitě vyhnout a začít se dívat na svět z té lepší stránky? Ať už tomu věříte, nebo ne, vaše představivost může být skvělým spojencem.

Před důležitým rozhovorem si v duchu přehrajte pozitivní průběh dialogu. Zní to až příliš jednoduše, ale skutečně to funguje. V roce 2010 vědci z Purdue University v Indianě zjistili, že lidé, kteří přistupovali k rozhovorům optimisticky, byli se svými výsledky spokojenější.

Když si představujete pozitivní interakci, je zároveň klíčové zpochybnit a oslabit jakékoli negativní myšlenky o vašem vztahu s druhou osobou. Podle světově uznávané psycholožky Barbary Fredricksonové hraje roli poměr pozitivních a negativních myšlenek. Pokud nedokážete na každou negativní myšlenku najít alespoň tři pozitivní, je šance na úspěšnou interakci velmi malá. A pokud nechcete jen předejít kolapsu rozhovoru, ale usilujete o co nejlepší výsledek, snažte se každou negativní myšlenku vyvážit pěti pozitivními.

Samozřejmě, když jste ve špatné náladě, možná se vám nepodaří vymyslet žádnou pozitivní myšlenku. V takové chvíli zvažte, zda není lepší rozhovor odložit, dokud se nebudete cítit lépe.