Síla vašeho podvědomí

Představte si ledovec plující v Arktidě. Zatímco nad hladinou vidíte jen jeho špičku, většina masy ledu zůstává skryta pod povrchem. Stejně je to s naší myslí: část, kterou si uvědomujeme – vědomí – je viditelná a známá, zatímco druhou, minimálně stejně velkou část tvoří naše podvědomí.

Jak tedy můžeme proniknout do tak rozsáhlé a na první pohled nepřístupné oblasti vlastní mysli? Právě to budeme zkoumat v těchto úryvcích z klasické knihy z počátku 60. let. Objevíte, jak uvolnit potenciál skrytý ve vašem podvědomí, abyste dokázali zvládat široké spektrum problémů a potíží a na konci se cítili nejen moudřejší, ale i šťastnější.

Dozvíte se také, jak jeden lékař využil sílu podvědomí ke snížení úmrtnosti svých pacientů, proč je důležité si živě představovat prodej vlastního domu a proč se vyplatí naučit se mít rád i šéfa, kterého teď zrovna v lásce nemáte.

Vzpomínáte si, jak jste se učili jezdit na kole? Pravděpodobně to zpočátku vyžadovalo intenzivní pozornost a soustředění vaší vědomé mysli. Po nějaké době se však vaše podvědomí začalo orientovat a jízda na kole se postupně stala přirozenou, téměř automatickou činností.

To je skvělý příklad přechodu od vědomého učení k podvědomému – a právě podvědomí je úžasný nástroj, který máte neustále k dispozici. Stačí se naučit využívat jeho sílu prostřednictvím opakování pozitivních myšlenek.

Vezměme si například Enrica Carusa, italského operního tenora. Na konci devatenáctého století vystupoval v proslulých operních domech po celé Evropě i ve Spojených státech. Přesto trpěl křečemi v krku a těsně před vystoupením býval doslova zbrocený potem. Proč? Jeho mysl byla plná negativních představ: znovu a znovu si promítal, jak se mu publikum směje, vypíská ho nebo ho vyžene ze scény kvůli špatnému výkonu.

Nakonec se mu však podařilo trému překonat. Začal svému „malému já“, tedy vědomé mysli, přikazovat, aby přestala zasahovat do jeho „velkého já“, tedy do podvědomí. Opakováním této vnitřní praxe postupně naučil své podvědomí, aby jeho obavy ignorovalo – a tím uvolnilo více energie pro jeho mimořádně silný hlas.

Jinými slovy, podvědomí je nesmírně mocné. Dokáže vstřebat a zhmotnit v podstatě jakoukoli myšlenku, kterou mu předložíte. Psychologové například provedli řadu experimentů, v nichž zkušený hypnotizér uvedl své studenty do hypnotického stavu a poté jim vsugeroval, že jsou kočky. Studenti pak tuto roli hráli s naprostou přesvědčivostí – jejich podvědomí jednoduše přijalo vše, co jejich vědomá mysl v danou chvíli pokládala za pravdivé.

Nebo si vezměte skotského chirurga Jamese Esdaila. V letech 1843–1846 provedl přibližně 400 operací, včetně amputací, a to dlouho před objevem moderní anestezie. Úmrtnost jeho pacientů byla neuvěřitelně nízká – pouhá dvě až tři procenta. Esdailův úspěch spočíval v tom, že pacientům v hypnóze opakovaně vštěpoval, že u nich nedojde k infekci. Tato sugestivní technika stačila k tomu, aby vyvolala odpovídající reakci v jejich podvědomí – a tím i v jejich těle.

V osmnáctém století léčili kněží nemocné tak, že je přesvědčovali, že je Bůh uzdraví. A často to skutečně fungovalo. Nešlo však o zásah nějaké tajemné vnější síly – skutečným „léčitelem“ byla podvědomá mysl samotných pacientů.

Tento zdánlivě nadpřirozený jev lze vysvětlit jednoduše: pozitivní myšlenky dávají vašemu podvědomí moc podpořit uzdravování těla.

Jeden z příbuzných autora například onemocněl tuberkulózou. Jeho syn se rozhodl, že mu pomůže. Řekl otci, že koupil kříž od mnicha, který nedávno navštívil slavné léčebné místo v Evropě – ve skutečnosti to byl jen kus dřeva sebraný z chodníku. Syn tvrdil, že pouhý dotek tohoto kříže už uzdravil nespočet lidí.

Otec uchopil kříž, modlil se s ním v ruce a takto usínal. Druhý den ráno byl přesvědčen, že je zcela zdráv – a jeho zdravotní stav se skutečně výrazně zlepšil. Byl natolik pevně přesvědčen, že ho uzdravil právě kříž, že mu rodina pravdu nikdy neprozradila; zničení této iluze by pravděpodobně vedlo k návratu onemocnění.

Podobně i pouhé živé představování si toho, po čem toužíte, může napomoci tomu, aby se to stalo skutečností. Dobře to ilustruje autorovo působení v Církvi božské vědy, z něhož se stal týdenní rozhlasový pořad s miliony posluchačů.

V jednom z dílů pořadu autor popisoval tzv. metodu „mentálního filmu“, kterou radil lidem využívat při prodeji jejich domů. V této metodě se vizualizace používá k vytvoření a udržení vnitřního obrazu tak dlouho, dokud podvědomí nezačne pracovat na jeho uskutečnění.

Prodávající v uvedeném příkladu nejprve potřebovala získat jistotu, že stanovila rozumnou cenu. Poté si v ospalém stavu před usnutím představovala, jak slaví den, kdy se prodej konečně uskutečnil. Usínala s tímto obrazem v hlavě – a její podvědomí ji nakonec přivedlo ke kupci. Tato metoda fungovala tak dobře, že autor obdržel řadu dopisů od posluchačů, kteří mu děkovali za pomoc při úspěšném prodeji jejich domů.