Síla prázdného účtu

Všichni známe příběhy podnikatelů, kteří vyšli z chudoby a vypracovali se k bohatství jen díky vlastním schopnostem. Vezměme si například Dr. Dreho, který začínal jako DJ v jižním Los Angeles, poté se stal úspěšným producentem a dnes stojí za sluchátkovým impériem a působí jako vysoce postavený manažer v Apple Music.

Příběhy jako ten jeho mohou být velmi inspirativní, ale také je snadné je smést ze stolu s tím, že jde o výjimky, dosažitelné jen pro hrstku šťastlivců s výjimečným talentem a dokonalým načasováním.

Jenže i v tom, být na mizině, se skrývá síla. Následující kapitoly ukážou, jak nám nedostatek peněz může pomoci dosáhnout velkých cílů – a to na základě zkušeností lidí, kteří si všechno vybudovali sami.

V tomto shrnutí se dozvíte například:

• jak chudý imigrant proměnil zmrzlinářský vůz v restaurační impérium,
• proč může být snaha oslovit nové demografické skupiny zákazníků na škodu,
• a která úspěšná počítačová firma vznikla díky člověku, který sám neuměl počítač pořádně ovládat.

Měli jste někdy za úkol vymyslet večeři z pouhých dvou či tří surovin? Pokud ano, možná si pamatujete, že právě takové omezení často vede k těm nejchutnějším jídlům.

To je jen jeden z příkladů pravdivosti starého rčení „Nouze naučila Dalibora housti“. Jinými slovy: nedostatek zdrojů dokáže vyvolat skutečnou kreativitu a inspiraci, které by jinak vůbec nemusely vzniknout.

Mít na rozjezd podnikání milion dolarů ještě neznamená, že bude úspěšné. Naopak – předem zajištěné bohatství může vzít vášeň a inovaci, které jsou pro dlouhodobý úspěch nezbytné. Když je ale účet prázdný, je jasné, že jedinou šancí na úspěch je ponořit se do sebe, hledat nové cesty a být maximálně vynalézavý.

Je to jako u basketbalisty, který má poslední střelu na výhru, stojí na půlce hřiště a do konce zbývá jediná vteřina: nezbývá než to zkusit a vystřelit.

Je také důležité si uvědomit, že inovace vychází z jedinečné vize, která vzniká zdola, nikoli shora. Ať už jde o zábavu, módu nebo technologie, nápady obvykle rostou organicky „odspodu“ – nevznikají proto, že manažeři nalijí do projektu hromadu peněz.

Když se nějaký nápad opravdu uchytí, bývá to proto, že lidé nadšeně reagují na něco skutečného a autentického. Vezměme si Art Basel, jeden z největších uměleckých veletrhů na světě, který se koná ve Švýcarsku, Hongkongu a Miami Beach. I když zde vystavuje řada zavedených umělců, mnoho návštěvníků často více nadchnou nefinancovaní pouliční umělci, které vnímají jako autentičtější.

Právě to hrálo klíčovou roli v úspěchu značky FUBU (For Us, By Us), za níž stojí spoluautor knihy Daymond John. Tato módní značka vycházela z toho, jak se skuteční lidé na ulici opravdu oblékali – ne z návrhů vznikajících v designérských studiích.

Na svou značku můžete nahlížet jako na osobní vztah se zákazníkem. A jako každý dobrý vztah i tento musí stát na pevných základech. Buďte proto sami sebou – jinak je vztah odsouzen k neúspěchu.

Pokud znáte filmy o Rockym, víte, že jeho kariéra se začne hroutit ve chvíli, kdy si nechá úspěch stoupnout do hlavy a začne rozhazovat peníze. Aby se vrátil na vrchol, musí znovu objevit svou vášeň a hlad po vítězství.

Podobný princip platí i v podnikání: hlad vás udržuje soustředěné na růst a pomáhá vám zůstat realistickými v tom, co je skutečně v dosahu.

Podívejme se například na Index důvěry malých podniků banky Capital One. Tento index vychází z řady otázek týkajících se plánů na nábor zaměstnanců, budoucího výhledu i aktuální ekonomické situace. Výsledky ukazují, že celková důvěra je nejvyšší od recese v roce 2008 – mimo jiné proto, že malí, „hladoví“ podnikatelé vědí, jak se držet svých podnikatelských plánů a jak dosahovat velkých posunů pomocí malých kroků.

Skvělý způsob, jak zůstat hladový a úspěšný, je myslet jako žralok – tedy znát své vody a zároveň se neustále soustředit na cíl.

V reality show Shark Tank na stanici ABC představuje jeden podnikatel za druhým svůj produkt nebo nápad investorům. A pokud se z této show dá odnést jedna věc, pak to, že investoři chtějí slyšet, že podnikatel dokonale rozumí jak svému trhu, tak svým cílům.

V jednom z dílů investoři odmítli společnost vyrábějící cenově dostupné sportovní boty Forus. Zakladatelé měli sice dobře vymezený cílový trh, zároveň ale chtěli expandovat způsobem, který je od tohoto trhu odváděl. Za těchto okolností by investice byla spíše na škodu – povzbudila by je k zaměření na nesprávné demografické skupiny.

Proto může mít u investora větší šanci podnikatel, který prodává levný produkt z kufru auta. Pokud dokáže prodat 50 kusů za méně než pět minut, jasně tím dokazuje, že svému trhu dokonale rozumí.