Ruská ruleta

Prezidentské volby v USA v roce 2016 byly tak divokou jízdou, že se o nich pravděpodobně bude ještě dlouho vyšetřovat a psát. Jedním z nejvážnějších aspektů byla účast a následný vliv ruských hackerů. Investigativní novináři Michael Isikoff a David Corn pečlivě sledovali dění v kampani a poskládali jednotlivé dílky tak, aby čtenářům pomohli zorientovat se v mnoha nečekaných zvratech.

Isikoff a Corn nacházejí silné souvislosti mezi Trumpovou cestou do Moskvy v roce 2013, jeho snahami postavit v tomto městě Trump Tower a následnými schůzkami v newyorské Trump Tower mezi členy jeho volebního týmu a ruskými představiteli. Jedním z problémů, na které novináři upozorňují, je naprostý nedostatek snahy ze strany Trumpovy kampaně informovat orgány činné v trestním řízení o těchto kontaktech poté, co se ukázalo, že do voleb zasahují ruští agenti.

Bez dalšího otálení se tedy ponořme do zprávy autorů o tom, co se odehrávalo v měsících předcházejících historickým volbám v roce 2016. V tomto shrnutí se dozvíte, jakou roli sehrála ruská popová hvězda ve volbách v roce 2016, jakou úlohu měl skotský profesor v Trumpových vazbách na Rusko a co se stalo na summitu G20 v roce 2016 mezi Obamou a Putinem.

Dne 9. listopadu 2013 se v moskevské hale Crocus City Hall chystala velkolepá show. Vše se točilo kolem Donalda Trumpa – amerického podnikatele a hvězdy vlastní reality show –, který si toto místo pronajal pro svou nejcennější akvizici: soutěž Miss Universe.

Tato akce však byla víc než jen soutěží krásy. Trump si vybral Moskvu, protože toužil setkat se s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a udělat na něj dobrý dojem v naději, že by mohl v Rusku rozšířit své podnikání a dokonce postavit v Moskvě Trump Tower.

Zatímco Trump nervózně čekal, zda se Putin na soutěži objeví, čelil zároveň špatné publicitě. Tím, že zvolil Moskvu jako místo konání, popudil lidskoprávní organizace, které protestovaly proti nedávno přijaté proti‑LGBT legislativě ruského parlamentu. Nový zákon zakazoval jakoukoli takzvanou „gay propagandu“ s odůvodněním, že je třeba chránit děti před čímkoli neheterosexuálním. V důsledku toho organizace Human Rights Campaign požadovala, aby Trump soutěž Miss Universe přesunul jinam, ale Trump byl odhodlaný. Na tuto obchodní příležitost se připravoval příliš dlouho a nyní bylo ve hře příliš mnoho.

Kromě Putina se Trump těšil i na spolupráci s Eminem Agalarovem, talentovaným popovým zpěvákem z Ázerbájdžánu, kterého si objednal na vystoupení. Nezaujaly ho však jen jeho hudební schopnosti: Emin byl synem Arase Agalarova, miliardářského developera, který uměl obcházet ruskou byrokracii a prosazovat velké projekty.

A skutečně, po skončení akce podepsaly Trump Organization a Agalarovova společnost dopis o záměru postavit v Moskvě Trump Tower. Co se týče Putina, Trump tohoto muže opakovaně veřejně chválil, vše s cílem získat jeho požehnání pro svůj projekt. V několika tweetech měl pro Putina jen slova uznání – za jeho inteligenci i vůdcovské schopnosti.

Chvála se podle všeho vyplatila, když Trump dorazil do Moskvy. Aras Agalarov mu předal oficiální vzkaz, který podle Trumpa zněl: „Pan Putin by se rád setkal s panem Trumpem.“ Přesně takové sdělení Trump očekával – jenže dopravní zácpa nakonec způsobila, že se Putin na soutěž nedostal.

Trump byl jen krůček od osobního setkání s nejmocnějším mužem Ruska. O to víc byl zklamaný, když se Putin na akci neukázal. Brzy nato se navíc zastavily i Trumpovy sny o nové Trump Tower v Moskvě – nikoli však kvůli zmařenému setkání, ale především kvůli změnám v americko‑ruských vztazích.

Během prvního funkčního období Baracka Obamy, mezi lety 2008 a 2012, se Bílý dům soustředil na „reset“ vztahů mezi USA a Ruskem. Zdálo se, že jde o realistický cíl pro Obamovu administrativu – včetně ministryně zahraničí Hillary Clintonové –, protože prezidentem Ruska byl tehdy Dmitrij Medveděv a Vladimir Putin se přesunul do funkce premiéra. Ve srovnání s Putinem působil Medveděv vůči Západu mnohem vstřícněji.

Aby se nový kurz stvrdil, podepsali Obama a Medveděv v dubnu 2010 smlouvu New START, která zavazovala obě země ke snížení jaderných arzenálů. Po desetiletích napjatých vztahů se zdálo, že USA a Rusko konečně znovu otevírají prostor pro diplomatický dialog.

Pak ale přišel prosinec 2011. Uprostřed rozsáhlých obvinění z volebních podvodů byl Putin znovu zvolen prezidentem a ministryně Clintonová veřejně zpochybnila regulérnost voleb. Diplomatické vztahy se okamžitě vrátily na bod mrazu. Putin byl na Clintonovou rozzuřený a obviňoval ji z podněcování protikorupčních protestů, které po volbách zachvátily Rusko. Západní spiknutí pak vinil i z protestů na Ukrajině v roce 2013 proti tamnímu prezidentovi Viktoru Janukovyčovi.

Podle závěrečné zprávy, kterou Clintonová předložila Obamovi, když v roce 2013 odcházela z funkce ministryně zahraničí, byl „reset“ mrtvý. Pokud ještě zůstávaly jakékoli pochybnosti o konci tohoto pokusu, rozptýlila je událost z roku 2014, kdy Putin násilně anektoval Krymský poloostrov na Ukrajině. Po tomto kroku nezbylo USA a EU nic jiného než uvalit na Rusko ekonomické sankce.

Právě tyto sankce nakonec zhatily i Trumpovy plány v Moskvě: ruská ekonomika utrpěla vážný zásah a výstavba Trump Tower přestala být reálně proveditelná.