Rozšiřování

Lidé mají tendenci spojovat úspěch s tím, že neustále získávají víc. Bereme jako samozřejmé, že větší znamená lepší. Proto trávíme život honbou za odměnami, hromadíme zdroje a toužíme po tom, co mají ostatní. Takový přístup má zjevné nevýhody, pokud jde o štěstí a vnitřní klid, ale ve skutečnosti ani není spolehlivým receptem na úspěch.

Mnohem účinnější je soustředit se na to, čeho můžete dosáhnout s tím, co už máte. Proto je užitečné přijmout novou perspektivu. Tyto kapitoly vysvětlují, proč je lepší než nekonečná honba za „víc“ přemýšlet o tom, jak své zdroje rozšiřovat a lépe využívat.

V tomto shrnutí se dozvíte:

• jak maximálně využít své stávající zdroje,
• proč plánování nemusí být vždy přínosné,
• a jak vaše vlastní očekávání ovlivňují váš úspěch.

Když vidíte souseda, jak přijíždí domů v lesklém novém autě, jak se cítíte? U většiny lidí takový pohled vyvolá záchvěv závisti. Celá naše představa o úspěchu je totiž často založená na tom, mít lepší věci než ostatní.

Tento zvyk – honit se za tím, co mají druzí – nás nutí usilovat o věci, které ve skutečnosti nepotřebujeme. Výzkumníci z Vanderbiltovy univerzity například zjistili, že lidé mají doslova tendenci vnímat trávník svého souseda jako zelenější než ten vlastní. Zní to jako klišé, ale v běžném uvažování symbolizuje zdravý, zelený trávník úspěch a prosperitu. Touha po takových statusech je tak silná, že lidé neúnavně pracují na tom, aby měli „nejhezčí trávník v ulici“.

Výsledek je však často tristní: pečlivé opečovávání trávníku nutně znamená, že odvádíte čas a energii od toho, co vás skutečně činí šťastnými.

Jak z toho ven? Na opačném konci spektra než bezhlavá honba za „víc“ stojí takzvané rozšiřující myšlení (stretch mindset). V kostce jde o to, že se soustředíte na to, čeho chcete dosáhnout s prostředky, které máte právě teď k dispozici.

Prvním krokem k rozšiřujícímu myšlení je pocit, že máte situaci pod kontrolou. Představte si například, že pracujete v obchodě s oblečením. Maloobchod může být psychicky vyčerpávající, ale už jen tím, že si v duchu představíte, že jste majitelem obchodu, můžete okamžitě posílit svou sebedůvěru. Samotná představa, že máte věci ve svých rukou, vám pomůže chopit se otěží a zapojit kreativitu.

Dále platí, že pokud si jasně uvědomujete, v jaké situaci se nacházíte a jaké zdroje máte k dispozici, nutí vás to být vynalézaví. Jinými slovy: musíte si přiznat své limity – a jakmile víte, co můžete a co nemůžete, dokážete kreativně hledat možnosti, které se vám skutečně nabízejí.

Není náhodou, že studie ukazují, že týmy pracující s jasným termínem nebo omezeným rozpočtem často dosahují lepších výsledků než ty, které mají volnější podmínky. Omezení je nutí využít dostupné zdroje maximálně efektivně.

Když se rozhodujeme o důležitých věcech – ať už jde o výběr nového IT systému do kanceláře, nebo o léčbu vážné nemoci v rodině – máme tendenci spoléhat na odborníky. Ti však nejsou vždy nejspolehlivějším zdrojem rad. Tradiční experti často nemají tu nejlepší perspektivu.

Psycholog Phil Tetlock například během dvacetiletého výzkumu politických otázek zjistil, že odborníci nejsou v předpovídání budoucích událostí lepší než průměrní lidé – bez ohledu na své profesní zkušenosti. Ať už šlo o liberály nebo konzervativce, optimisty či pesimisty, výsledky byly v zásadě stejné: prognózy expertů a laiků byly většinou srovnatelné.

Profesní zkušenost může být dokonce překážkou. Jak lidé získávají praxi, často se zároveň uzavírají ve svých znalostech a nedokážou překročit hranice zavedených přístupů. V důsledku toho je někdy dokážou zastínit lidé „zvenčí“.

Tito „outsideri“ jsou nováčci v oboru, kteří postrádají hlubokou zkušenost, ale právě proto nejsou svázáni konvencemi. Samozřejmě nemůžete být nováčkem navždy, ale můžete si osvojit způsob uvažování člověka zvenčí.

Stačí se řídit čtyřmi kroky:

1. Prozkoumávejte svět a vystavujte se novým podnětům. Ty vám pomohou dívat se na věci z jiného úhlu. Jste-li například politolog, zajděte na muzikál, podívejte se na animovaný film nebo dělejte něco, co s politikou vůbec nesouvisí.
2. Zůstaňte v kontaktu se svým oborem. Nemůžete vědět o svém oboru všechno, ale můžete aktivně sdílet své myšlenky, vyhledávat zpětnou vazbu a učit se v průběhu práce.
3. Hledejte řešení mimo vlastní specializaci. Designérská firma IDEO je dobrým příkladem. Má otevřené kanceláře, kde zaměstnanci slyší o problémech a inovacích z jiných oddělení. To je inspiruje k hledání nových řešení i pro jejich vlastní projekty.
4. Neustále testujte své předpoklady. A počítejte s tím, že většina z nich selže. Jen tak se můžete posouvat dál a vyhýbat se slepým uličkám, do nichž by vás zavedla přílišná víra ve vlastní neomylnost.