Realita je rozbitá

Hry, zejména videohry, jsou opakovaně předmětem mediálního zájmu. Pozornost se přitom často soustředí na realistické násilí a krvavé scény, které se v mnoha hrách objevují. Dnešní herní svět však sahá daleko za hrubé násilí a z milionů a milionů z nás, kteří hrají, prakticky nikdo nezaměňuje fikci za realitu a nepouští se do násilných činů.

Naopak: hry nám přinášejí obrovskou hodnotu. Pomáhají nám rozvíjet klíčové dovednosti, které lze snadno přenést do „skutečného světa“. Přínosy hraní jsou ve skutečnosti tak výrazné, že bychom všichni měli trávit hraním více času – a zároveň přizpůsobit naše každodenní rutiny herním principům. Dokonce i tak obyčejné činnosti, jako je domácí práce, lze proměnit ve vzrušující a poutavou hru.

Herní principy však nejsou jen způsobem, jak učinit každodenní úkoly snesitelnějšími – s trochou kreativity je můžeme využít k dosahování mnohem vznešenějších cílů, podporujících lidský rozvoj a řešení závažných globálních problémů.

V tomto shrnutí se dozvíte, proč je mýtus o „osamělém hráči“ naprosto scestný; co lidi na hrách tak přitahuje; proč autorka uvažovala o tom, že před manželem schová toaletní štětku; a jak jeden herní vývojář dokázal přesvědčit své hráče, aby se pokusili pomoci vyřešit vážný světový problém.

Dnes jsou videohry populárnější než kdy dřív. Po celém světě miliony z nás používají k hraní své telefony, počítače nebo herní konzole. Odhaduje se, že ohromujících 97 procent mladých lidí hraje nějakou hru.

Co nás ale na videohrách tak přitahuje? Mnoho odborníků se domnívá, že jejich popularita je důsledkem pouhého eskapismu – příležitosti na chvíli uniknout tlaku každodenní reality. Tento pohled je však příliš zjednodušující.

Skutečný důvod, proč lidé tráví stále více času hraním, spočívá v tom, že hry dokážou naplňovat důležité sociální potřeby, které v „reálném životě“ často uspokojeny nejsou. Chatovací místnosti, wiki (uživateli vytvářené weby a herní obsahy) a hráčské komunity poskytují úroveň sociálního propojení, jakou běžná realita mnoha lidem nenabízí.

Hry nám navíc dodávají určitý oprávněný optimismus: hráči se cítí dobře, protože vědí, že mohou uspět – že hra je v zásadě „porazitelná“. Každá hra je navržena tak, aby ji bylo možné vyřešit, což lidem dává naději. A i když neuspějí, mohou se utěšit tím, že se při pokusu bavili. Realita naproti tomu nic podobného nezaručuje.

Hry nám také poskytují skutečné prožitky štěstí. Svět bez zábavy a vzrušení lidi vyčerpává a uvrhává do deprese. Hry se svými misemi, tajemstvími a „easter eggy“ dokážou naše jinak jednotvárné životy obohatit o dávku napětí a dobrodružství a pomáhají tak předcházet neštěstí a frustraci.

A co víc, hry nám přinášejí i fiero – ten úžasný pocit triumfu nad překážkami. Určitě jste ho sami zažili, když jste porazili bosse nebo dokončili obtížnou misi: je to ten okamžik, kdy vyskočíte ze židle, zvednete ruce nad hlavu a vydáte vítězný výkřik radosti.

Představte si tuto situaci: každý den trávíte hodiny v práci, kterou nenávidíte. A aby toho nebylo málo, váš život je ještě deprimující kvůli každodennímu dojíždění – dvě hodiny po nejrušnější dálnici ve městě. Zní to jako zábava? Samozřejmě že ne. Takový život by přivedl k depresi téměř kohokoli.

Existuje ale způsob, jak ho učinit snesitelnějším: videohry. Ve World of Warcraft nebo Call of Duty naštěstí neexistuje žádný mikromanagement, nekonečné dojíždění ani nudné úkoly.

Hry nám skutečně pomáhají dělat život snesitelnějším, ale jdou ještě dál: naplňují nás pozitivními emocemi a činí nás skutečně šťastnými. Mnozí lidé věří, že štěstí plyne z honby za vnějšími odměnami, jako jsou peníze nebo sláva – a přesto ho tímto způsobem nikdy nedosáhnou. Skutečné štěstí vychází zevnitř, z vnitřních odměn, které nelze „najít“, ale musíme je sami vytvářet.

Hraní her nám tyto vnitřní odměny poskytuje mnohem spolehlivěji než honba za penězi. Pokaždé, když dosáhnete cíle nebo splníte misi, cítíte se odměněni – jste šťastní, protože jste něco dokázali, bez ohledu na další problémy, které ve svém životě máte.

Skvělé na hrách je, že tuto gratifikaci poskytují okamžitě a v zásadě neomezeně – jde o nekonečně obnovitelný zdroj. Zatímco většina věcí, které nás činí šťastnými, není dlouhodobě udržitelná, hraní her ano. Kdykoli vezmeme do ruky ovladač a spustíme svou oblíbenou hru, zažíváme pozitivní emoce a vnitřní odměny – a to okamžitě.

V reálném životě musíme po dosažení nějakého úspěchu obvykle čekat na zpětnou vazbu nebo uznání. Hry jsou jiné: pocit dosažení přichází hned. Když například v práci připravíte dobrý návrh, musíte čekat, až klienti nebo nadřízení zareagují. Ale pokud ve hře obsadíte nepřátelskou základnu, okamžitě víte, že jste uspěli.