Proč Západ vládne – prozatím

Není pochyb o tom, že modernímu světu dominuje Západ. Právě Západ, zejména Anglie, byl kolébkou průmyslové revoluce, která začala kolem roku 1760. Ta zásadně posílila západní ekonomiky a od té doby je převaha Západu v mnoha ohledech nezpochybnitelná.

Historie a porozumění světu ale zahrnují víc než jen současnou politiku. Existují i jiné způsoby, jak vysvětlit dnešní nadvládu Západu. Abychom je pochopili, musíme se vrátit tisíce let zpět k počátkům dvou velkých civilizací: jedné v Mezopotámii a druhé v Číně. Jejich zrod znamenal začátek rozdělení mezi Západem a Východem. Od té doby si každá z těchto oblastí prošla vlastními „zlatými věky“.

Západ dnes Východ předčí, ale jak dlouho to ještě potrvá? V tomto shrnutí se dozvíte mimo jiné:

• proč byly nejstarší jeskynní malby nalezeny v Evropě a nikde jinde,
• jak jeden skotský vynálezce z 18. století pomohl Západu přeskočit Východ,
• a kdy by v budoucnu mohl Západ vystřídat Východ vedený Čínou.

Západ stále dominuje světové politice i vývoji. Vysvětlení, jak k tomu došlo, se různí, ale obecně spadají do dvou hlavních proudů. První skupinu tvoří teorie, které bývají označovány jako „teorie krátkodobých náhod“. Podle nich je dnešní západní nadvláda výsledkem souhry historických náhod.

Druhý proud představují teorie „dlouhodobého uzamčení“. Ty tvrdí, že v samotných základech Západu existuje nějaký klíčový faktor, který už před tisíciletími „předurčil“ jeho dnešní převahu. Mnozí zastánci těchto teorií bohužel sahají k argumentům o genetické či kulturní nadřazenosti Západu.

Problém není jen v tom, že jsou teorie uzamčení ideologicky problematické – ony ani neobstojí při bližším zkoumání. Vezměme si například verze dlouhodobého uzamčení založené na biologii. Tvrdí, že k „genetickému uzamčení“ došlo před 600 000 lety, kdy se vyvinuly dva odlišné druhy rodu Homo: východní Homo erectus a západní Homo antecessor. To je však irelevantní, protože Homo sapiens – moderní člověk – oba tyto druhy před zhruba 300 000 lety nahradil. Rasové teorie založené na genetické nadřazenosti tak lze snadno vyvrátit.

Jak si ale vedou teorie kulturního uzamčení? V roce 1879 byly v jeskyni Altamira objeveny úžasné malby zvířat staré asi 30 000 let. Nikde jinde na světě nebyla nalezena tak stará umělecká díla. Někteří zastánci teorií uzamčení to využívají jako důkaz, že západní kultura je jedinečně tvořivá. Ve skutečnosti však šlo spíše o shodu okolností.

Evropa tehdy čelila době ledové. Lidé proto trávili více času v jeskyních, kde se chránili před chladem – a kde také rozvíjeli své kreslířské dovednosti. Tento výklad podporuje i fakt, že po skončení doby ledové už nemáme téměř žádné důkazy o podobných jeskynních malbách.

Chceme‑li vysvětlit dnešní západní dominanci, musíme jít mnohem hlouběji. Ukáže se, že ani teorie dlouhodobého uzamčení, ani teorie krátkodobých náhod samy o sobě nestačí. Jak uvidíme, klíč spočívá v dynamické souhře biologie, společnosti a geografie.

Pojmy Západ a Východ jsou do značné míry neurčité, proto je autor pečlivě vymezuje. Západ podle něj začíná v oblasti úrodného půlměsíce na Blízkém východě a v Egyptě a odtud se šíří směrem na západ. Východ zahrnuje civilizace, které vznikly mezi řekami Chuang‑che (Žlutá řeka) a Jang‑c’-ťiang v Číně.

Chceme‑li Východ a Západ srovnávat, musíme začít vědecky a systematicky hodnotit jejich sociální vývoj. Sociální vývoj je míra schopnosti společnosti dosahovat výsledků – technologických, organizačních i kulturních. Tyto úspěchy pak lidem umožňují zajistit si obživu, oblečení, bydlení i reprodukci.

Autor proto vytvořil index sociálního vývoje pro období od roku 14 000 př. n. l. Tento index stojí na čtyřech základních charakteristikách:

1. Zachycování energie – měří spotřebu energie na osobu v kilokaloriích za den. Společnost musí získávat energii z rostlin a zvířat, aby se uživila; pro některé skupiny, například vojáky a námořníky, je to obzvlášť důležité.
2. Urbanismus – představuje organizační kapacitu společnosti. Nejlepším ukazatelem je velikost měst a počet obyvatel.
3. Zpracování informací – schopnost společnosti komunikovat a předávat znalosti. Například dostupnost spolehlivých map zásadně ovlivňuje možnosti námořní plavby mezi Asií a Evropou.
4. Vedení války – schopnost společnosti využít energii, organizaci a znalosti k vedení ozbrojených konfliktů. Získat energii, organizovat se a komunikovat je jedna věc; využít tyto schopnosti k destrukci je věc druhá.

Index sociálního vývoje ukazuje, že rozdíl mezi Východem a Západem je po většinu dějin poměrně malý. V obou případech sledujeme podobné vzorce vývoje, přičemž Západ má většinou jen mírný náskok. Obě křivky připomínají exponenciální růst: po tisíce let stoupají jen velmi pomalu a teprve na počátku 18. století, kdy se naplno rozběhne průmyslová revoluce, prudce vystřelí vzhůru.