Příručka kreativního myšlení

V dnešním světě už nestačí držet se osvědčených metod, abyste posunuli firmu vpřed, nebo si vůbec udrželi pohodlné a bezpečné místo na trhu. Výzkum Yale School of Management předpovídá, že do roku 2027 přijde 75 procent předních amerických firem o své postavení ve prospěch dnes ještě neznámých společností. To naznačuje, že k úspěchu v době neustálých technologických změn a proměnlivých potřeb je nutné rychlé, přizpůsobivé a kreativní myšlení.

Kreativity je však nedostatek – od lidí, kteří jsou přesvědčeni, že nejsou dostatečně kreativní, až po pracovní postupy, které jakoukoli šanci na nové pohledy a svěží nápady spolehlivě potlačují. Právě to se tato kniha snaží změnit.

Ukáže vám, jak rozvíjet a využívat kreativitu při řešení jakéhokoli problému. Lépe porozumíte vlastnímu způsobu uvažování, naučíte se postupovat po krocích při řešení výzev a získáte nástroje, díky nimž se kreativní myšlení stane nedílnou součástí vaší práce.

Dozvíte se mimo jiné, jak může jeden jednoduchý výraz odemknout řešení vašeho problému, proč vaše „brainstormingová“ setkání připomínají spíš slabé mrholení než bouři, a také proč je užitečné dovolit si být emoční.

Pro většinu lidí jsou rána plná rutiny. Probudíme se a projdeme obvyklým procesem přípravy na den, aniž bychom o tom museli příliš přemýšlet. Vděčíme za to našemu mozku. Ten rozpoznává vzorce v našem chování a myšlení, ukládá je a v pravý čas je automaticky vyvolává.

Tyto myšlenkové vzorce jsou skvělé pro každodenní rozhodování a úkoly, jako je čištění zubů nebo příprava šálku kávy. Když ale přijde na kreativitu, jsou to přesně ty poslední věci, o které stojíme. Když čelíme novému problému, rutinní způsoby uvažování nás vedou jen k bezduchým, předvídatelným nápadům.

Chceme‑li se posunout od automatického myšlení ke skutečně kreativnímu, musíme se přestat spoléhat na staré vzorce a vědomě si vytvářet nové strategie, jak přemýšlet. Představte si to takto: když na začátku roku přijde čas na nová předsevzetí, stanovíte si cíle – a zároveň si k nim vytvoříte plán. Ten může zahrnovat zdravější jídelníček a cvičební režim, pokud chcete zhubnout, nebo sérii online kurzů a knih, pokud se chcete naučit novou dovednost.

Stejně tak potřebujete strategii, která vám pomůže změnit vaše myšlenkové vzorce a uvolnit vaši kreativitu. Možná si myslíte, že učit se být kreativnější je něco pro umělce a hudebníky, ale ve skutečnosti je kreativita dovednost, kterou potřebujete v jakémkoli povolání.

Kdyby byl svět tak předvídatelný jako naše rána, stačilo by rutinní myšlení a bezduché nápady. Jenže žijeme ve světě, který se rychle mění a přináší příležitosti i výzvy, jež vyžadují neobvyklá řešení. V takovém prostředí se kreativita stává téměř super schopností.

Ve Zprávě o budoucnosti pracovních míst z roku 2016 označilo Světové ekonomické fórum kreativitu, kritické myšlení a řešení problémů za tři nejdůležitější dovednosti pro úspěch v pracovním prostředí roku 2020.

Prvním krokem k rozvoji nových myšlenkových strategií, které tyto klíčové kreativní dovednosti posilují, je rozpoznat myšlenkové vzorce, jež nás brzdí. Právě tomu se budeme věnovat v následující kapitole.

Představte si, že vás šéf požádá, abyste přišli s novým produktem, který vystřelí vaše prodeje na rekordní úroveň. Po chvíli přemýšlení vymyslíte řešení, které považujete za dokonalé – ale výsledky nakonec zůstanou daleko za očekáváním.

Často selháváme v kreativitě proto, že si ani neuvědomujeme, jak jsme se stali obětí myšlenkových vzorců, které nové nápady potlačují.

Prvním z těchto vzorců je selektivní myšlení. Nutí nás upřednostňovat některé myšlenky před jinými a zaslepuje nás vůči informacím, které jim odporují. Zároveň nás vede k volbě řešení, která se zdají být nejbezpečnější. Tyto návyky nás utvrzují v přesvědčení, že přesně víme, co je dobrý a co špatný nápad. To je škodlivé nejen pro kreativitu, ale i pro byznys.

Na vlastní kůži to poznal Henry Ford ve dvacátých letech 20. století. Tehdy Ford Motor Company prodávala více než 60 procent všech aut v USA. Trh se ale měnil – lidé chtěli více funkcí a barev. Ford však trval na výrobě pouze černých aut a omezoval výbavu, aby snížil náklady. Dokonce propustil zaměstnance, který ve zprávě tento přístup zpochybnil. Když pak General Motors začal vyrábět auta, která lidé skutečně chtěli, tržní podíl Ford Motor Company dramaticky klesl.

Vyhnout se tvrdohlavosti Henryho Forda ale ještě neznamená, že jsme na správné cestě. Pokud si neuděláme čas na promyšlené zvážení dalších kroků, můžeme se stát obětí reaktivního myšlení.

Reaktivní myšlení je to, co lidi nutí rychle prosazovat první nápad v naději, že předběhnou ostatní. Být první sice vypadá skvěle, ale může to být i velká nevýhoda. Firmy, které jsou na trhu první, často utratí spoustu peněz a času za zdokonalování produktů a vzdělávání zákazníků. Tím připraví půdu konkurentům, kteří mohou vše sledovat, poučit se a vstoupit na již připravený trh s lepší nabídkou.

Posledním myšlenkovým vzorcem, kterému se musíme vyhnout, pokud chceme uvolnit svou kreativitu, je myšlení založené na předpokladech. Je přirozené opírat rozhodnutí a nápady o znalosti a minulé zkušenosti. Zároveň nás to ale může brzdit v hledání nových informací a zkoušení jiných způsobů, jak věci dělat – a právě to vede ke kreativním nápadům.

Příkladem je Encyclopedia Britannica. Po více než dvou stoletích prodeje tištěných encyklopedií se firma dokázala digitálně znovuobjevit tím, že zpochybnila dlouho zakořeněné předpoklady o tom, jak lidé informace vyhledávají a konzumují.

Až se tedy příště setkáte s problémem nebo budete stát před velkým rozhodnutím, dávejte pozor, abyste nedovolili těmto myšlenkovým vzorcům svést vás na scestí.