Přetížení a zahlcení

Často se říká, že minulost je cizí země. Pro svět práce to platí dvojnásob. Z pohledu naší neúprosné obchodní kultury 24/7 vypadají staré časy „od devíti do pěti“ a obědů se třemi martini téměř stejně tajemně a dekadentně jako životy pozdních římských císařů. Dnes je těžké se odpojit i ve volném čase, natož během pracovní doby.

Není to nijak překvapivé. Z hlediska technologií dělí polovinu dvacátého století a současnost celé světelné roky. Inovace jako internet, e‑mail a chytré telefony udělaly z odpočinku od práce vzácné zboží. Pokud máte iPhone, nosíte svého šéfa neustále v kapse – a ten jen čeká, až otevřete e‑mail, který vám poslal ve 22:00.

A to už má své následky. Profesionálové nikdy nebyli tak vystresovaní a nevyspalí jako dnes. Jsou méně spokojení, méně produktivní a čelí vysokému riziku vyhoření. Je tedy nejvyšší čas na změnu.

Tyto úryvky vás provedou sérií jednoduchých strategií, jak zvládat stres, a vysvětlí vědecké poznatky, na nichž stojí. Začněte je do svého profesního života zapojovat už dnes a brzy pocítíte výraznou úlevu.

V tomto shrnutí se mimo jiné dozvíte:

• proč stres v kanceláři spouští váš reflex „bojuj, nebo uteč“,
• co dokáže krátká meditace pro vaše duševní i fyzické zdraví,
• a proč vám udržování kontaktu se starými přáteli může pomoci lépe zvládat pracovní stres.

Není to žádné zlehčování – život se stal stresovějším. Vstát v šest, odpracovat vyčerpávající směnu na metaforickém uhelném poli a v jedenáct večer se zhroutit do postele – to je nová norma.

Nebývalo to tak vždy. Ve skutečnosti se situace za poslední dekádu výrazně vyhrotila. Co tedy stojí za našimi stále hektičtějšími pracovními životy?

Vraťme se do roku 2008. Ekonomika se propadala a firmy se snažily přizpůsobit tvrdé nové realitě. Mnoho společností přežilo jen díky snižování počtu zaměstnanců a restrukturalizaci práce. Výsledek? Méně lidí neslo mnohem víc než svůj spravedlivý díl odpovědnosti.

A pak přišly chytré telefony. Apple uvedl první iPhone v roce 2007 a během krátké doby se z něj stal celosvětový fenomén. Podle studie z roku 2012 publikované v MIT Technology Review získal iPhone během několika let 40 procent amerického mobilního trhu. To je ohromující, vezmeme‑li v úvahu, že počítačům trvalo čtrnáct let, než dosáhly srovnatelné míry rozšíření.

Problém je v tom, že chytré telefony nejen usnadňují a zpříjemňují život. Jistě, můžete kontrolovat Instagram nebo psát tweety, ale zároveň to znamená, že jste neustále „na příjmu“. Práce je vzdálená jen jedno klepnutí na displej.

Studie z roku 2013, kterou provedlo Centrum pro kreativní vedení, tuto tendenci jasně ukázala. Dotazovaní vedoucí pracovníci a manažeři se smartphony strávili ohromujících 72 hodin týdně pracovními aktivitami. To není dlouhodobě udržitelné.

Když se práce stane příliš hektickou, hladina stresu prudce stoupá. Podle studie Americké psychologické asociace trpělo v roce 2013 33 procent Američanů akutním pracovním stresem a 48 procent uvedlo, že jejich stres se během předchozích pěti let zvýšil. Celých 83 procent dotázaných věřilo, že stres negativně ovlivňuje jejich zdraví.

A nemýlili se. Když se touto otázkou zabýval Benson‑Henry Institute v Massachusetts, zjistil, že 60 až 90 procent všech návštěv u lékaře souviselo se stresem.

Co tedy můžete udělat, abyste stres porazili? Čtěte dál.

Měli jste někdy chuť vyskočit z kancelářské židle, vyběhnout ven a už se nikdy nevrátit? To je poměrně spolehlivý signál, že možná trpíte pracovním stresem. Touha utéct je jednou z přirozených reakcí těla na zátěž.

Patří k tzv. reakci „útěk, nebo boj“ – mozkové a hormonální odezvě na situace, které náš organismus vyhodnotí jako život ohrožující.

Jak to funguje? Představte si, že za rohem na vás někdo vyskočí se zbraní v ruce. Jako první reaguje mozek – přesněji řečeno talamus, jakési přepojovací centrum, které předává informace dál. Ten aktivuje amygdalu, část mozku odpovědnou za zpracování emocí. Amygdala následně spustí činnost hypotalamu, oblasti, která řídí autonomní nervový systém. Ten vyšle signál do nadledvinek.

Nadledvinky začnou vylučovat adrenalin – hormon, který připravuje tělo na rychlou, v krajním případě i násilnou reakci. Jakmile hladina adrenalinu klesne, přebírá roli kortizol, další stresový hormon s podobným účinkem. Celá tato reakce vás činí bdělejšími a připravenými bojovat nebo utéct.

Ač to může znít zvláštně, obtížný šéf nebo nereálné termíny mohou tuto reakci vyvolat stejně spolehlivě jako maniak s nožem. A v tom je problém. Pokud sedíte v kanceláři a celé hodiny produkujete adrenalin a kortizol, vzniká hormonální nerovnováha, která může vážně poškodit vaše zdraví.

Zde je proto užitečný tip: naučte se reakci „útěk, nebo boj“ tlumit pomocí mindfulness.

Jednoduchá a rychlá mindfulness rutina spočívá v soustředění na dech. Udělejte deset hlubokých nádechů a výdechů, mezi nimi krátké pauzy – už po chvíli se budete cítit lépe.

Druhá možnost vyžaduje o něco více praxe, ale je neocenitelným nástrojem proti stresu: meditace. Neprospívá jen vaší psychice, ale i tělu. K tomuto závěru dospěla studie z roku 2000, kterou vedl Herbert Benson, profesor na Harvard Medical School. Ukázalo se, že pravidelná meditace může skutečně zmenšit velikost amygdaly a tím oslabit nežádoucí stresovou reakci.

A to stále není vše, co můžete pro snížení stresu udělat. V další části se podíváme na to, jak si naplánovat den tak, abyste stresových situací zažívali co nejméně.