Přepracování kapitalismu ve světě v plamenech

Představte si, že kráčíte lesem tichých dubů. Cítíte vůni kůry a hluboce zeleného listí. Obrovské koruny se jemně houpou nad vámi. Jste naprosto v klidu.

Teď si ale představte, že tyto prastaré stromy začnou vadnout, jejich listy černají a mohutné kmeny vám doslova umírají před očima. Právě taková apokalyptická vize zasáhla autorku, když se poprvé dozvěděla o změně klimatu. Jako někdo, kdo nejen těžil z kapitalistického systému, ale zároveň jako akademička vyučoval jeho přednosti, si začala klást otázku, zda ona sama není spoluviníkem blížící se katastrofy.

Přemýšlela, co by se dalo dělat jinak. Jak by bylo možné kapitalismus reformovat? Jak zachránit její milované stromy – a celou planetu? V tomto shrnutí se podíváme na to, jak mohou podniky pomoci v boji s těmito krizemi. Zaměříme se na to, jak se firmy mohou stát cílevědomými a udržitelnými, místo aby se hnaly za destruktivními krátkodobými cíli. A především si ukážeme, jak může kapitalismus znovu začít vytvářet hodnotu pro komunity, místo aby z nich jen čerpal zisk.

V tomto shrnutí se mimo jiné dozvíte:

• jak radikální proměnou prošla norská odpadová firma,
• proč Nike vytvořil koalici s dalšími podniky,
• a jak Unilever způsobil revoluci ve výrobě čaje.

Téma akcionářů se už dlouhá léta probírá v zasedačkách velkých firem. Všechno ostatní – od inovací a životního prostředí po mzdy zaměstnanců – stálo až za zájmy akcionářů. Jak jsme se ale do této situace dostali?

Abychom to pochopili, musíme se vrátit k myšlenkám amerického ekonoma Miltona Friedmana, který byl na konci dvacátého století velmi vlivný mezi podnikateli i tvůrci politik. Tvrdil, že jedinou morální odpovědností firmy je zvyšovat zisk – podniky, které se soustředí výhradně na zisk, budou podle něj efektivnější, inovativnější a přinesou celkové zbohatnutí společnosti. V podstatě: trh se o všechno postará.

A protože zisk firmy plyne především akcionářům, Friedman zastával názor, že právě oni by měli být hlavní prioritou korporace. Není tedy divu, že dnes mnoho firem věří, že odpovídají pouze svým akcionářům.

Klíčové poselství této kapitoly zní: Upřednostňování výnosů pro akcionáře škodí jak planetě, tak samotnému byznysu.

Důsledky této jednostranné orientace lze vysledovat u většiny problémů, kterým dnes čelíme. Začněme klimatem. Velké firmy zaměřené na fosilní paliva, které kladou výnosy akcionářů nad zájmy planety, zásadně přispívají k ničivým klimatickým změnám.

Dalším důsledkem je prohlubující se nerovnost. Ta je mimo jiné výsledkem úspěšného lobbingu velkých korporací proti zákonům, které by společnost učinily spravedlivější – tedy proti regulacím, o nichž se domnívají, že by snížily jejich zisky a výnosy pro akcionáře. I kvůli této nerovnosti pak po celém světě sledujeme nástup autoritářských populistických vůdců.

Stručně řečeno: svět je v chaosu – a podniky, které slepě sledují krátkodobé cíle, na tom nesou značný díl viny.

Problém je, že tento typ podnikatelského modelu nepřináší v dlouhodobém horizontu užitek ani samotným firmám. Vezměme si společnosti z oblasti fosilních paliv. Tím, že sledují strategii krátkodobých zisků za cenu dlouhodobé destrukce přírodního světa, podkopávají samotné základy svého podnikání. Nejenže je v budoucnu tvrdě zasáhne reputační poškození, ale podniká se velmi obtížně ve světě, který doslova hoří.

Jedním z příkladů krátkozrakosti tohoto modelu je americká uhelná společnost Peabody Energy. Přestože čelíme klimatické krizi, Peabody dál sází na uhlí. V roce 2018 dosáhly její tržby 5,6 miliardy dolarů za přepravu 187,7 milionu tun uhlí. Odhadované klimatické a zdravotní náklady spojené se spálením 186,7 milionu tun uhlí však činí zhruba 30 miliard dolarů. Peabody tak ničí asi pětkrát větší hodnotu, než jakou vytváří.

Místo aby – jak tvrdil Milton Friedman – vytvářely „sdílenou prosperitu“, firmy posedlé ziskem, jako je tato, ohrožují samotnou možnost života na Zemi.

Podnikání má špatnou pověst. A jak jsme viděli v předchozí kapitole, často oprávněně. Na světě je příliš mnoho firem, které zanedbávají svou odpovědnost vůči životnímu prostředí, zaměstnancům i širší komunitě.

Ne všechny podniky se ale řídí jen krátkodobými zájmy. Některé se skutečně snaží měnit svět k lepšímu.

Klíčové poselství této kapitoly je: Je možné, aby byl podnik úspěšný a zároveň dělal správné věci.

Příběh Norsk Gjenvinning (NG), norské společnosti zabývající se odpady, ukazuje, jak může být kapitalismus etický a ziskový. Když se současný generální ředitel Erik Osmundsen ujal vedení, chtěl z firmy udělat sílu dobra.

Jako praktický lídr jezdil s popelářskými vozy a trávil čas v provozech, aby viděl, jak vše funguje v praxi. To, co zjistil, ho šokovalo. Odhalil, že jeho společnost – a celý sektor – je prorostlý korupčními praktikami. Byl svědkem toho, jak NG nelegálně ukládá odpad a nesprávně označuje nebezpečné materiály jako běžný odpad.

To ho přimělo k zásadní změně. Nejprve zavedl politiku nulové tolerance vůči korupci. Každý, kdo tuto politiku porušil – ať už nelegálním skládkováním, nebo falešným označováním odpadu – byl okamžitě propuštěn. Tato tvrdá opatření byla zpočátku velmi nepopulární. Někteří linioví manažeři, zvyklí na staré pořádky, raději sami odešli, než aby riskovali vyhazov.

Druhým krokem bylo najímání nových zaměstnanců mimo odpadářský sektor. Osmundsen hledal lidi s čerstvým pohledem, kteří nebyli svázáni zažitými praktikami. Přivedl odborníky z firem jako Coca-Cola, Norsk Hydro nebo NorgesGruppen, největšího maloobchodního řetězce v Norsku.

Třetím krokem bylo zavedení nových technologií, které umožnily efektivnější recyklaci. Nové zařízení využívalo optickou technologii k třídění kovů a umožnilo recyklovat až 96 procent starého automobilu. Tyto inovace byly nejen přínosné pro životní prostředí, ale zároveň představovaly významnou obchodní příležitost. Díky technologii, která umožnila získat velké množství cenných kovů, je mohla firma prodávat na rychle rostoucím trhu.

Etická mise NG brzy přilákala mnoho talentovaných profesionálů, kteří sdíleli Osmundsenův přístup k podnikání. Tito lidé pomohli firmě propojit etický cíl se ziskovostí. Výsledkem je, že NG je dnes jednou z nejziskovějších odpadových firem ve Skandinávii.