Právníci, lháři a umění vyprávět příběhy

Pokud jste někdy sledovali některý z mnoha televizních seriálů o právnících a soudních případech, jako jsou Zákon a pořádek, Boston Legal nebo Ally McBeal, víte, že právo je nekonečným zdrojem námětů. Věnovali jste ale někdy pozornost příběhům, které právníci v těchto pořadech vyprávějí, aby vyhráli své případy?

Napsat úspěšný televizní seriál a vyhrát soudní spor má víc společného, než by se mohlo zdát. V obou případech jde především o to získat si publikum – ať už je to porota, nebo televizní diváci.

V této knize získáme cenné poznatky od právníka, který je zároveň televizním scenáristou. Seznámíme se s triky obou profesí a naučíme se, jak vyprávět příběhy jak laikům, tak odborníkům na právo. Dozvíte se také, co je to rétorický trojúhelník, proč samotné emocionální vyprávění nestačí a jak pomocí tříkrokové logické struktury vytvořit přesvědčivý, vítězný argument.

Aby byl právník skutečně efektivní, musí umět přesvědčit soudce nebo porotu, aby se na věc dívali jeho očima. Ti nejlepší toho dosahují tím, že vytvářejí přesvědčivý příběh: získávají si tak přízeň porotců a soudců a zároveň budují důvěru u svých klientů.

Vytvořit silný příběh však vyžaduje dobré vypravěčské dovednosti. Podívejme se tedy, jak může právník proměnit svůj případ v poutavé vyprávění.

Začněme od začátku. Když právník případ poprvé převezme, jeho povinností je prostudovat, analyzovat a pochopit každý jednotlivý důkaz, který má k dispozici. Právě tyto dílčí prvky jsou stavebními kameny příběhu. Detaily obsažené v důkazech dodávají postavy, motivace, jednání a konflikt, z nichž vzniká zápletka a z níž se rodí i samotné rozuzlení.

Dobrá znalost principů vyprávění ale neprospěje jen při prezentaci argumentů u soudu. Může vám pomoci i při získávání klientů nebo třeba při přesvědčování šéfa, aby vás povýšil.

Navzdory zjevným výhodám se však umění vyprávění na právnických fakultách téměř nevyučuje. V dnešních osnovách zpravidla nenajdete jediný kurz, který by se systematicky věnoval vyprávění příběhů. Místo toho se studenti učí právnickému psaní a výzkumným dovednostem – tedy suchým, technickým disciplínám, které nevyžadují téměř žádnou kreativitu.

Stručně řečeno, je obvykle na samotných právnících, aby si vzdělání z právnické fakulty doplnili a osvojili si dovednosti, které jim umožní tkát přesvědčivé příběhy. Následující kapitoly tyto dovednosti prozkoumají, a to počínaje pohledem na vznik starobylého umění vyprávění.

Kořeny moderního vyprávění sahají až do starověkého Řecka a k dílu průkopnického filozofa Aristotela. Právě Aristoteles jako první pojmenoval tři klíčové prvky přesvědčivého projevu: ethos, logos a pathos – tedy důvěryhodnost, logiku a emoce.

Každý z těchto prvků tvoří jednu stranu takzvaného rétorického trojúhelníku. Důraz, který na jednotlivé složky kladete, se může lišit podle povahy případu, na němž pracujete.

Jako právník můžete například připravovat argumentaci, která má mimořádně silnou emocionální složku. Pokud ale chcete, aby byl váš argument skutečně účinný, nesmíte zanedbat zbývající dva prvky.

Představte si, že události ve svém případu předkládáte s přísnou logikou a zároveň do nich vnášíte emoce tím, že popisujete vášnivé motivy obžalovaného. I tak ale potřebujete důvěryhodné zdroje – například svědka, který může pravdivost vašeho příběhu potvrdit.

Důvěryhodnost je ve skutečnosti jádrem právnického povolání. Je to důvod, proč právníci musejí složit odborné zkoušky, například advokátní, než smějí začít vykonávat praxi. Tyto požadavky existují proto, aby si klienti i porotci mohli být jisti, že člověk, který v dané věci vystupuje, má skutečné odborné znalosti práva.

Na důvěryhodnosti stojí i účinnost svědeckých výpovědí. Jako právník je vaší povinností ukázat, že svědci protistrany nejsou hodnověrní, a zároveň zajistit, aby vaši znalci a svědci působili bezúhonně a spolehlivě – aby porota mohla vašemu příběhu důvěřovat.

Velkou roli při budování důvěryhodnosti a vytváření dobrého prvního dojmu hraje i vzhled. Chcete-li rozptýlit jakékoli pochybnosti o své profesionalitě, měli byste dbát na upravený zevnějšek a udržovanou kancelář – to klienty uklidňuje. Vyhněte se tedy jakýmkoli asociacím s Lionelom Hutzem tím, že zajistíte, aby ani vy, ani vaše kancelář nepůsobili neupraveně a chaoticky.