Pravidla mozku

Můžeme zlepšit způsob, jakým náš mozek funguje? Možná jste to už zkoušeli – třeba když jste se učili při poslechu klasické hudby, nebo když jste si psali deník každodenních událostí, abyste si lépe pamatovali, co se dělo.

Následující kapitoly vám pomohou lépe pochopit, jak váš mozek pracuje, abyste mohli hledat nové a podnětné způsoby, jak ho učinit efektivnějším. Tato „pravidla mozku“ vám ukážou, jak cvičení přispívá k duševnímu zdraví a pocitu štěstí, proč je spánek důležitý nejen pro krásu a proč je učení za pomoci všech smyslů nejúčinnějším způsobem, jak vstřebávat a uchovávat znalosti.

Obecně platí: čím víc víte, tím chytřeji váš mozek funguje. V tomto shrnutí zjistíte například, jak je možné, že člověk po amputaci cítil svou chybějící končetinu při pohledu do zrcadla; proč si jeden ruský novinář dokázal vybavit náhodná čísla i po patnácti letech; a proč byste si dnes večer pravděpodobně měli jít lehnout dřív.

Zamysleli jste se někdy nad tím, jak vypadal běžný den v životě Homo sapiens? Způsob, jakým naši předci trávili čas, přímo ovlivnil vývoj našich mozkových funkcí.

Odhaduje se, že průměrný Homo sapiens ušel nebo uběhl denně 10 až 20 kilometrů. Naše mozky se tedy nevyvíjely v době, kdy jsme lenošili, ale naopak při pohybu.

Pohyb umožňuje tělu získat z potravy více energie. Když cvičíte, zvyšuje se prokrvení všech tkání. S lepším prokrvením tělo zároveň vytváří nové cévy, což usnadňuje práci krve – například při transportu vitamínů a minerálů a při odstraňování odpadních látek. Když tedy hýbete tělem, nejenže se cítíte lépe, ale také lépe přemýšlíte.

Pro lepší představu si představte systém silnic. Na počátku 19. století si anglický inženýr všiml, že obchodníci mají potíže s přepravou zboží po rozbitých cestách. Vyvinul metodu, jak silnice pokrýt vrstvami kamení a štěrku, aby byly rovnější a spolehlivější. Jeho nápad se rychle rozšířil, protože lidé pochopili, že lepší silnice znamenají lepší přístup ke zboží.

Něco podobného děláte svému tělu, když cvičíte: vaše cévy jsou v podstatě „silnice“ vašeho organismu. Pohyb navíc zlepšuje zdraví tkání tím, že stimuluje tvorbu určitých hormonů, například mozkového neurotrofního faktoru (BDNF). BDNF patří k nejmocnějším růstovým faktorům v mozku – udržuje neurony svěží a zdravé, posiluje spojení mezi nimi a podporuje vznik nových buněk.

Čím víc cvičíte, tím zdravější a výkonnější bude váš mozek i tělo.

Z evolučního hlediska je spánek nebezpečný – během něj jsme zranitelní vůči predátorům. Pokud jsme se přesto vyvinuli tak, že každý den podstupujeme takové riziko, dává smysl, že spánek musí být nesmírně důležitý.

Co ale spánek vlastně dělá? Stručně řečeno, regeneruje naši mysl i tělo. Když nespíte dostatečně, trpí obojí. A pokud například během jednoho týdne spánek zanedbáváte, váš „spánkový dluh“ se přenáší do týdne následujícího.

Jedna studie zkoumala skupinu vojáků, kteří obsluhovali složité vojenské vybavení. Výzkumníci je nechali zůstat vzhůru celou noc a následující den absolvovat kognitivní testy. Ztráta jediné noci spánku vedla k 30% poklesu celkových kognitivních schopností; dvě noci bez spánku způsobily pokles o 60 %.

Jiná studie zjistila, že pokud člověk spí pět nocí po sobě jen šest hodin nebo méně, jeho kognitivní výkon je stejně nízký jako u někoho, kdo nespal 48 hodin v kuse.

Každý z nás má přirozenou preferenci určitého spánkového režimu. Výzkumy ukazují, že lidé, kteří se svých přirozených cyklů drží, mívají obecně lepší kognitivní výkon.

Rozlišují se tři základní typy spánkových vzorců: skřivani, sovy a kolibříci. Skřivani se často budí před šestou ranní a nejvíce bdělí jsou dopoledne. Přibližně 10 % populace patří mezi skřivany. Sovy naopak jen zřídka uléhají před třetí hodinou ranní a nejvíce bdělé jsou kolem šesté večer; i ony tvoří asi 10 % populace. Všichni ostatní jsme takzvaní kolibříci – někdy zůstáváme vzhůru dlouho do noci, jindy vstáváme ještě před východem slunce.

Dopřejte si proto dostatek spánku a respektujte svůj přirozený rytmus. Vaše mysl vám za to poděkuje lepším výkonem.