Otázka vkusu

A Matter of Taste

Stanley Lieberson

Jak se mění jména, móda a kultura

Otázka vkusu

3.43

na základě

51

hodnocení na Goodreads

4.0

na základě

8

hodnocení na Amazonu

hodnocení Čtuto

O knize

Každý z nás někdy řekl při pohledu na umělecké dílo nebo módní kousek, že se mu to líbí nebo nelíbí. Někdo má rád moderní design, druhý preferuje klasiku. Otázka vkusu, kterou se zabývá kniha Stanleyho Liebersona, je však mnohem komplexnější, než by se na první pohled mohlo zdát.

Lieberson se v ní snaží odhalit, co ovlivňuje naše vkusové preference, jak se vyvíjejí v průběhu času a jak společnost vytváří určité normy vkusu. Kniha nabízí fascinující pohled do kulturní historie, ale také se zamýšlí nad tím, jak naše vkusové preference ovlivňují naše chování a identitu.  

Pokud se zajímáte o umění, módu nebo design a chtěli byste lépe porozumět tomu, co se skrývá za našimi preferencemi, tato kniha je pro vás povinnou četbou. Stanley Lieberson v ní kombinuje řadu příkladů z uměleckého světa i každodenního života a jejich analýzu s teoretickými úvahami o vztahu mezi vkusem a společností.

Proč knihu číst

  • Zjistíte, proč vkus ovlivňuje rozhodování lidí ve všech oblastech života.
  • Pochopíte odlišné preference v různých sociálních a kulturních skupinách.
  • Zjistíte, jak se vkus národů vyvíjí a jak ovlivňuje společnost.
  • Objevíte, jak může být vkus ovlivněn prostředím a výchovou.
  • Dozvíte se, jak vlastnosti jako barva a forma ovlivňují naše vkusové preference.

#čtutáty z knihy

"Vkus je spíše výsledkem kulturního vlivu než vrozeného talentu."

"Vkus je neustále se vyvíjejí a mění se, stejně jako kultura a společnost."

"Vkus je často ovlivněn tím, co je považováno za módní nebo trendy."

"Vkus může být ovlivněn i sociálním statusem a příslušností k určitému společenskému okruhu."

"Vkus je subjektivní a závisí na individuálních preferencích a zkušenostech."

Stanley Lieberson

Stanley Lieberson je americký sociolog a profesor na Harvardově univerzitě. Narodil se v roce 1933 v New Yorku a vystudoval sociologii na City College of New York a na Columbia University.

Je autorem několika knih, včetně Otázka vkusu (A Matter of Taste), která se zaměřuje na to, jak se vkus a preference lidí mění v průběhu času.

Lieberson je také známý svým výzkumem v oblasti sociální mobility a nerovnosti. Jeho práce byla oceněna mnoha prestižními cenami, včetně C. Wright Mills Award a ASA Distinguished Career Award.

Klíčové myšlenky z knihy

Podle čeho se řídí změny v módě

Žijeme v individualistické době: většina lidí chce vyjádřit svou osobnost a usiluje o vnitřní naplnění svých individuálních potřeb.

A přestože jsme všichni nepochybně jedineční, to, co se nám osobně líbí nebo nelíbí, nelze nikdy vnímat mimo kontext společnosti jako celku. Ale pokud to není naše individualita, co tedy způsobuje změny v módě? Proč různé generace vybírají pro své děti různá jména?

Móda se pravidelně proměňuje, protože stále hledá něco nového, což zvyklosti nedělají

Když slyšíme slovo móda, první, co nás napadne, jsou přehlídková mola a značky návrhářů. Tento pojem však popisuje mnohem víc. Móda je fenomén, který se vyskytuje ve všech oblastech společnosti.

Ke změnám v módě obvykle dochází kvůli touze po něčem novém, nikoliv kvůli vylepšení nebo změně předmětu či konceptu. Jinými slovy, móda představuje něco nového, co se mění kvůli samotné novosti i z estetických důvodů: svetr z minulé sezóny vám stále sedí a hřeje, ale stejně si koupíte nový jen proto, že je to nejnovější „věc“.

Nové věci si však nekupujeme jen kvůli módě: něco si také kupujeme, protože je to objektivně lepší, např. chytrý telefon s delší výdrží baterie. To nelze kvalifikovat jako módu, protože ke změně nedošlo čistě z důvodu novosti.

Je také důležité rozlišovat módu od zvyklostí – i když zvyklosti se mohou vyvinout v módu.

Různé kultury mohou mít svébytné obyčeje v oblékání, zařízení bytu apod., které nejsou „čistě utilitární“, ale pokud se tyto obyčeje pravidelně nemění, jedná se o zvyklosti, nikoli o módu. Například kimono může být osobitým stylem odívání, který neslouží bezprostředně k nějakému účelu, ale po dlouhou dobu bylo tradičním oděvem v Japonsku, tudíž je spíše zvyklostí než módou.

Pokud se však v určitém okamžiku kimono vrátí do tvorby japonských návrhářů, bude považováno za módu. Je to proto, že obyčeje v oblékání se stávají záležitostí módy teprve tehdy, když se styly pravidelně mění, aby byly stále nové.

A konečně, móda má vliv i na nemateriální věci. Módní styly se v průběhu času mění a účes herečky nebo hudební skladba z počátku 20. století už dnes na publikum nepůsobí stejně. Ani Beethovenova nejslavnější symfonie, která nadchla celou jednu generaci, se dnes nehraje v každém koncertním sále.

Náš módní vkus se vždy vyvíjí pod vlivem společenského prostředí

Většina z nás si myslí, že náš vkus je výrazem naší vlastní individuality. Kdyby to byla pravda, proč by existovalo něco jako móda, kdy velké skupiny lidí kolektivně mění to, co se jim líbí, ať už jde o nábytek, oblečení nebo zábavu?

Je to proto, že naše individuální volby se ve finále vždy odehrávají ve větším rámci společenských vlivů. 

Existuje mnoho vnějších vlivů, které ovlivňují vývoj módních stylů, od širokých politických vlivů, jako je demokratizace společnosti, až po technologické vlivy, jako je vynález zvukového záznamu nebo barevné televize. Tyto vlivy jsou vnější v tom smyslu, že k nim dochází bez ohledu na to, jakou módu mohou přinést.

Například až do 1. poloviny minulého století byla obludária běžnou formou zábavy. V mnoha západních zemích se pro pobavení návštěvníků vystavovaly „atrakce“, jako jsou paterčata nebo „divoši“ přivezení z Afriky, v podmínkách podobných zoologické zahradě. Díky zlepšení v oblasti lidských práv je dnes taková móda nemyslitelná.

To nás přivádí k tomu, že móda může být ovlivněna i vnitřními společenskými vlivy.

Imitace v rámci společenské třídy je příkladem vnitřního vlivu, kdy se móda mění, i když vnější vlivy zůstávají stejné. Často se vyšší třída společnosti chce vymezit vůči ostatním určitým vkusem. Po nějaké době tento vkus začnou napodobovat i ostatní třídy, což opět přiměje vyšší třídu k vytvoření nového vkusu – právě proto, aby se opět odlišila.

Například občané střední a vyšší třídy používali v 19. a na počátku 20. století přídomek „Jr.“, aby označili své vysoké postavení. Později ve 20. století pak začala dělnická třída také přidávat ke jménům svých dětí přídomek „Jr.“, což vedlo k tomu, že vyšší třída jej začala používat méně často.

Křestní jména jsou volně k dispozici každému, takže na nich lze skvěle studovat vývoj módy

Prohlíželi jste si někdy staré fotografie svých rodičů a bavily vás jejich veliké brýle nebo spodničky? Jak je možné, že tyto věci byly někdy v módě? Módní styly a vkus je těžké pochopit, ale studiem křestních jmen si je můžeme lépe přiblížit.

Existuje několik dobrých důvodů, proč tomu tak je.

Zaprvé jména neovlivňuje cílená propagace. Obecně neexistují žádné organizace, které by jména aktivně propagovaly, jako je tomu u oblečení nebo aut.

Když chce například společnost prodávat určitý druh automobilu, aktivně propaguje tento styl jako elegantní a módní. Při studiu měnícího se vkusu u automobilů to může naše závěry zkreslit – protože nevíme, jak by módní vzorce vypadaly bez toho, aby je ovlivňovala propagace.

Za druhé, při výběru jména neexistují žádná společenská omezení. Zamyslete se nad tím: studovat módu znamená, že nestudujete jen to, co se lidem líbí, ale i to, co si mohou dovolit. Ale každý, bez ohledu na to, jak je bohatý nebo chudý, je schopen vybrat jméno.

Když si například zlatý příbor koupí jen pár lidí, neznamená to automaticky, že ho společnost považuje za vkusný. Pravdou je, že většina lidí si ho prostě nemůže dovolit, což z něj činí méně než optimální objekt ke studiu, pokud chceme získat jasný přehled o obecných změnách módy.

A konečně, celkově vzato je výběr jmen relativně volný. A čím více upadají tradice v dávání jmen (např. v rodinách a náboženstvích), tím více se dávání jmen stává čistě záležitostí vkusu. A dokonce i rodiče dodržující při pojmenovávání svých dětí náboženská pravidla mají obvykle i tak na výběr z velké škály jmen.

Tradiční přístup k pojmenovávání začal v moderní době podléhat módním vlivům

Pokud jste někdy měli děti, určitě si vzpomenete na debaty, které se vedly kolem toho, jak by se měly jmenovat. Zatímco dnes je tento proces typickou součástí cesty k rodičovství, v dřívějších dobách to bývala mnohem jednodušší záležitost.

Obecně platí, že rodina a náboženství hrály v životě lidí větší roli a zvyklosti spojené s oběma těmito oblastmi ovlivňovaly dávání jmen. V mnoha kulturách bylo běžné pojmenovávat děti po určitých členech rodiny nebo předcích. V tradičních řeckých vesnicích dostával prvorozený muž obvykle jméno po dědečkovi z otcovy strany.

Ale nyní v moderní době, kdy se rozšířila vzdělanost a urbanizace, se spektrum možností výběru jmen odpovídajícím způsobem rozšířilo.

Vzdělání přináší lidem kontakt se jmény používanými mimo jejich společnost a podporuje rozchod s tradicemi a náboženstvím. A díky množství lidí, kteří se odstěhovali z menších komunit a od svých rodin do velkých měst, se také zmenšuje vliv zvyklostí při dávání jmen. Kromě toho se obyvatelé měst díky tamní pestré směsici lidí a kultur setkávají s různorodými druhy vkusu a mnohem větší rozmanitostí jmen.

Proto na počátku 20. století začala rychle růst míra změn mezi nejoblíbenějšími jmény: jména se stala módní záležitostí.

Například v 80. letech 20. století ve Francii každý rok vypadlo z první desítky v průměru 2,5 z deseti nejoblíbenějších dívčích jmen, což svědčí o vysoké frekvenci změn populárních jmen!

Není tedy divu, že s výběrem správného jména pro vaše dítě je spojeno jisté očekávání – a byla by škoda, kdyby se móda změnila!

Přečetli jste první bezplatné kapitoly.
Chcete číst stovky knih bez omezení?
Pořiďte si členství od 49 Kč měsíčně!

Ceník

Kolekce s knihou:

Vypadá to, že tato kniha není v žádné kolekce (zatím).

Další knihy z těchto kategorií: