Orientalismus

Všimli jste si, jak jsou asijské či blízkovýchodní země zobrazovány v cestovních reklamách? Obrazy bývají velmi exotické a svůdné a představují kulturu, která se dramaticky liší od racionálního a vědeckého způsobu života na Západě. Možná tato zobrazení považujete za neškodná, jak ale uvidíte v tomto shrnutí, tak tomu rozhodně není.

Tyto obrazy jsou způsobem, jímž Západ určuje, co vlastně Východ je – tím, že tyto země shrnuje pod jednotící označení „Orient“. Dozvíte se, jak orientalismus, tedy disciplína zabývající se Orientem, ovlivnil a stále ovlivňuje vztahy mezi Východem a Západem. Kromě zkoumání historického vzniku tohoto oboru poznání tyto úryvky ukážou také to, jak – řečeno s Nietzschem – to, co se tváří jako pravda, je ve skutečnosti fikce, u níž jsme zapomněli, že fikcí je.

Dále se dozvíte, jak orientalismus podpořil koloniální expanzi, jak myšlenka národního státu podnítila odporová hnutí a jak obraz arabského šejka může sloužit k legitimizaci západních intervencí.

Když vidíte reklamu na cestování do asijské nebo blízkovýchodní země, jak je tato země vykreslena? Reklama často ukazuje exotické a svůdné obrazy a motivy, které vyvolávají pocit geografické i historické vzdálenosti. Přestože mají tato zobrazení zastaralý nádech, jsou dodnes běžná a lze je spojit se souborem západních představ a poznatků označovaných jako orientalismus.

Orientalismus vytvořil specifický obraz Východu – takzvaného Orientu – jako objektu, k němuž lze přistupovat, o němž lze mluvit a který lze řídit. Moderní orientalismus vznikl během Napoleonovy expedice do Egypta a jeho invaze v roce 1798. Napoleon si kromě armády přivedl i civilní učence, vědce a badatele, kteří o této zemi vytvořili třiadvacetisvazkovou encyklopedii s názvem Popis Egypta. Tento tým výzkumníků stál u zrodu orientalistiky a „odborníci“ na Východ byli označováni jako orientalisté.

Na tento koncept navázaly další koloniální mocnosti, zejména Británie v 19. století. Orientalismus se stal čočkou, skrze niž Západ nahlížel na celý Orient, do něhož zahrnoval Blízký východ, Asii i Dálný východ. Výsledný obraz Východu byl exotický, erotizovaný a iracionální. V cestopisných denících, novinách i vědeckých publikacích se začaly šířit východní stereotypy.

Tyto stereotypy představovaly Orient jako exotický a neznámý prostor; jako jednu stejně podivnou a cizí entitu bez ohledu na konkrétní zemi, národ či kulturu; a jako místo, kde se „nepatřičné“ vášně mohou vymknout kontrole. Erotika byla považována za emblém Orientu, přičemž harémy byly líčeny jako místa, kde lze nalézt „chtivého Orientálce“. Lidé Orientu byli nakonec zobrazováni jako iracionální a neschopní logického myšlení; předpokládalo se přitom, že opak těchto vlastností je typicky západní rys.

Studium určité oblasti či tématu je obvykle považováno za pozitivní, protože nám umožňuje lépe mu porozumět. Co když však ve skutečnosti přináší spíše negativní výsledky? Přesně to se stalo s orientalismem – v praxi totiž posílil podmanění oblastí, které zkoumal.

Především je třeba si uvědomit, že orientalismus jako věda byl od počátku poháněn ekonomickými a politickými zájmy, počínaje Napoleonovou expedicí a invazí do Egypta. Napoleonova výzkumná výprava zahrnovala více než 150 vědců a odborníků a orientalisté, které tato expedice „vyprodukovala“, pak sloužili jako učitelé a poradci koloniálních mocností. Ty chtěly lépe porozumět svým koloniím a zároveň v nich posílit svůj vliv.

Tyto výzkumné týmy pomáhaly chránit francouzský obchod v Egyptě. Aby Napoleon získal z Egypta více obchodu a zároveň podporu Egypťanů pro francouzské zájmy, zapojil místní imámy a své orientalisty, aby vykládali Korán tak, že přítomnost francouzské armády je pro místní obyvatele přínosem. S pomocí svých odborníků se Napoleon vykresloval – spolu se svou armádou – jako „skutečný muslim“, aby si zajistil egyptskou podporu francouzské okupace.

Orientalismus se dále dokázal etablovat jako autorita nad lidmi Orientu, protože byl řízen „odborníky“, kteří údajně věděli o starověkém Orientu více než samotní obyvatelé těchto zemí. Tito badatelé a lingvisté rozluštili a překládali staroegyptské hieroglyfy a objevovali dosud neznámá archeologická naleziště a památky. Získané poznatky usnadnily orientalistům prosadit svou dominanci a vliv nad místním obyvatelstvem.