Odvaha k práci

Zasekli jste se někdy u nějakého úkolu, neschopní proměnit myšlenky ve své hlavě v konkrétní hotový výsledek? Většina z nás se v takové situaci ocitá mnohem častěji, než bychom si přáli. Když přijde na to přetavit naši kreativitu v realitu, může být téměř nemožné se z těchto kolejí dostat.

Co je to vlastně za vnitřní odpor, který nám brání dosahovat našich cílů, a odkud se bere? Tyto kapitoly vám pomohou rozpoznat příčiny odporu a pochopit, jak vás brzdí v jednání. Seznámíte se s různými technikami, jak odpor překonat a vrátit se zpět na správnou cestu, abyste konečně dokázali proměnit své sny, ambice a cíle ve skutečnost.

V tomto shrnutí se mimo jiné dozvíte,

• jak ignorance a arogance pomohly leteckému průkopníkovi Charlesi Lindberghovi,
• proč můžete být v boji za splnění úkolů svým vlastním největším nepřítelem
• a proč spisovatel Michael Crichton občas přespával v hotelu, aby si zachoval manželství.

Některé věci vás posouvají blíž k vašim cílům, jiné vás naopak brzdí. Dobrá hudba vás například může motivovat k cvičení, zatímco oblíbený televizní pořad vás snadno udrží doma na gauči. To jsou vaši spojenci a nepřátelé v každodenním životě.

Ambice a sebereflexe jsou skutečnými klíči k dosažení jakéhokoli cíle, ale neustále je ohrožuje společný protivník: odpor. Ten se projevuje mnoha způsoby. Pracujete na něčem smysluplném, co vás opravdu baví a naplňuje, ale zároveň se cítíte zavaleni sebekritikou a pochybnostmi? To je odpor v praxi.

Jakákoli činnost, která vyžaduje hodně energie a času, může odpor vyvolat. A platí, že čím důležitější pro vás daná činnost je, tím silnější odpor proti ní obvykle cítíte. Herectví bylo pro Henryho Fondu tak zásadní, že se před každým vystoupením pozvracel – dokonce i v 75 letech, kdy už patřil k nejznámějším hercům na světě.

Vášeň a oddanost jsou mocní spojenci, ale nejsou jediní. I vlastnosti, které obvykle vnímáme jako negativní – například nevědomost nebo tvrdohlavost – se mohou stát spojenci, zejména pro umělce a podnikatele.

Právě takové „negativní“ rysy pomohly slavnému americkému letci Charlesi Lindberghovi dosáhnout mimořádného výkonu. Neměl ponětí, jak náročné bude letět 33 hodin v kuse, ale jeho nevědomost, tvrdohlavost a také arogance mu dodaly víru, že to dokáže. A uspěl: stal se prvním člověkem v historii, který byl jeden den v New Yorku a druhý v Paříži.

Tvrdohlavost vám navíc pomáhá vytrvat u své práce, zejména v těžkých časech. Steve Jobs byl proslulý svou neústupností – a právě ta sehrála klíčovou roli v tom, že se z Applu, původně malé firmy, stala jedna z nejúspěšnějších technologických společností na světě.

Měli jste někdy skvělý nápad, ale nedokázali jste ho dotáhnout, protože jste strávili příliš mnoho času přípravou? Pokud ano, nejste sami. Podívejme se na několik strategií, jak se tomuto kontraproduktivnímu návyku vyhnout.

Nadměrná příprava a přemýšlení vám brání v dokončování úkolů, proto se naučte jim odolávat. Práce je v jistém smyslu jako meditace – potřebujete se dostat do mentálního stavu, ve kterém dokážete své myšlenky a pocity vnímat s odstupem.

Jakmile začnete pochybovat sami o sobě, naučte se tyto pochybnosti ignorovat – i to je forma odporu. Zejména u nových projektů je často lepší nejdřív jednat a teprve potom přemýšlet. Začněte se soustředit na samotnou práci, ne na přemítání o ní.

Jste-li například spisovatel, „akce“ znamená psát slova na stránku, zatímco „reflexe“ znamená hodnotit, co jste napsali – třeba až následující den. Nepokoušejte se dělat obojí současně; místo toho si vytvořte produktivní režim a jasnou strukturu.

Jednou z užitečných struktur je klasické členění do tří aktů. Svůj nápad v něm rozdělíte na začátek, střed a konec. Tuto základní strukturu lze ilustrovat i na vzniku sociální sítě Facebook.

V prvním aktu byl Facebook digitálním setkávacím prostorem, kde si každý mohl vytvořit vlastní stránku. Ve druhém aktu si uživatelé mohli sami určovat, kdo má k jejich stránce přístup, čímž vznikla vzájemně propojená síť kontaktů. A v současné, „závěrečné“ fázi mohou lidé prostřednictvím celosvětové komunity přátel komunikovat a sdílet prakticky cokoli.

Kdykoli se tedy chystáte pustit do velkého projektu, zastavte se a položte si několik základních otázek: O čem tento projekt je? Jaké je jeho hlavní téma? Co mu zatím chybí?