Neviditelné ženy

Chytré telefony jsou navrženy tak, aby je pohodlně držely mužské ruce. Standardní teploty v kancelářích vycházejí z klidového metabolismu mužů. Bezpečnostní testy automobilů se provádějí na mužských figurínách pro crash testy. Žijeme ve světě, který je navržen pro muže a kolem mužů.

Jak k tomuto zkreslení došlo? Z velké části je to důsledek nedostatku dat rozlišených podle pohlaví. Když automaticky předpokládáme, že muži a jejich potřeby jsou normou, ženy a jejich potřeby zůstávají mimo zorné pole. Tato tendence ženy přehlížet vede ke vzniku genderové datové mezery – ženy jsou v datech, na jejichž základě se přijímají rozhodnutí, systematicky nedostatečně zastoupeny.

Genderová datová mezera je zdrojem mnoha každodenních nepříjemností, které ženy zažívají – například delších front na veřejné toalety, které nejsou navrženy tak, aby odpovídaly jejich potřebám. V krajních případech však může mít tato mezera i smrtelné následky: horší výsledky žen při dopravních nehodách lze vysledovat právě k ní.

Nejsou to přitom jen ženy, kdo na tom tratí. Od politiky až po globální ekonomiku má genderová datová mezera negativní dopad na celou společnost. Abychom ji dokázali odstranit, musíme si nejprve přiznat, jak hluboce ovlivňuje svět kolem nás.

V tomto shrnutí se mimo jiné dozvíte, proč může být odklízení sněhu feministickým tématem, kdo je to „referenční muž“ a jak nás genderová datová mezera připravuje o biliony dolarů v globálním HDP.

Když archeologové v roce 1889 objevili ve Švédsku hrob vikinského bojovníka se zbraněmi, automaticky předpokládali, že kostra patří muži – a to navzdory tomu, že pánevní kost byla ženská. Ještě horší je, že si této chyby nikdo víc než sto let nevšiml. A tento předpoklad rozhodně nebyl ojedinělý. Ženy jsou znovu a znovu přehlíženy, protože jsme zvyklí vnímat muže jako výchozí pohlaví.

Naše soustředění na mužskou normu sahá minimálně do dob starověkého řeckého filozofa Aristotela. Ve spise O vzniku živočichů (340 př. n. l.) popisuje muže jako normu a ženy jako odchylku. V anatomii bylo mužské tělo historicky rovněž považováno za výchozí. Ženské tělo, pokud se vůbec bralo v úvahu, bylo chápáno jako výjimka. Některé ženské orgány, například vaječníky, dokonce neměly až do 17. století vlastní název.

Genderová zaujatost však není jen problémem minulosti. Dokonce i něco tak současného, jako jsou emoji – nejnovější „jazyk“ světa –, stále upřednostňuje mužskou reprezentaci. Všechna emoji standardizuje konsorcium Unicode. Každá platforma, která emoji podporuje, si však sama určuje jejich konkrétní podobu. Před rokem 2016 Unicode pohlaví jednotlivým symbolům nepřiřazoval; pouze určoval, že by mezi nimi měl být například běžec nebo policista. Platformy se pak rozhodly zobrazovat mužské běžce a mužské policisty. Teprve když Unicode začal definovat i genderové varianty emoji, dosáhly ženy a muži v této oblasti určité parity.

V mnoha dalších oblastech současného života je však vyvážené zastoupení stále v nedohlednu. Od soch přes bankovky až po učebnice se reprezentace výrazně kloní k mužům. Ve Velké Británii stojí více soch mužů jménem John než všech nekrálovských žen dohromady. A pokud jde o britské bankovky, v současnosti je na nich zobrazena pouze jedna žena – Jane Austenová.

Toto zkreslené zastoupení dále posiluje vzdělávací systém. Studie z roku 2014 zjistila, že v gramatických a jazykových učebnicích převyšují odkazy na muže odkazy na ženy v poměru 3 : 1. Jak uvidíme v následující části, tato zaujatost prostupuje každý aspekt našich životů – od konstrukce aut a chytrých telefonů až po to, jak místní úřady plánují odklízení sněhu.

V zasněžených ranních ulicích Karlskogy ve Švédsku se dnes sníh nejdříve odklízí z chodníků, pak z pěších zón a teprve nakonec ze silnic. Dříve to však bylo přesně naopak. Proč? Protože brzy ráno jezdí autem především lidé zaměstnaní na plný úvazek, zatímco ti, kteří pracují na částečný úvazek nebo pečují o rodinu, se většinou pohybují pěšky. Městský úřad v Karlskogě považoval plně zaměstnané za prioritu. Neuvědomoval si však, že tím zároveň systematicky upřednostňuje muže před ženami.

Lidé zaměstnaní na plný úvazek jsou totiž převážně muži, zatímco pečující osoby a pracovníci na částečný úvazek jsou většinou ženy. Úřad si uvědomil, že při analýze svých dat ženy vůbec nezohlednil. Když se na situaci podíval optikou pohlaví, odhalil zásadní nedostatky v plánu zimní údržby. Změna pořadí odklízení sněhu pak vedla k výraznému poklesu počtu zranění chodců souvisejících se sněhem a náledím.

Proč jsou potřeby žen na úrovni politik často opomíjeny? Jedním z důvodů může být, že většinu politik – ať už vládních, nebo firemních – stále nastavují muži. Podívejme se na příklad Facebooku: provozní ředitelka Sheryl Sandbergová nebyla první zaměstnankyní Facebooku, která otěhotněla, ale byla první těhotnou ženou ve vrcholném managementu. Brzy si uvědomila, že firma potřebuje vyhrazená parkovací místa pro těhotné zaměstnankyně. Do té doby vedení společnosti jednoduše nepomyslelo na to, že by těhotné ženy mohly mít jiné potřeby.

Vynechávání žen z dat vytváří genderovou datovou mezeru, která systematicky zvýhodňuje muže. Ukažme si to na příkladu evropské veřejné dopravy. Muži mají výrazně vyšší pravděpodobnost, že budou pracovat na plný úvazek, a dopravní data se proto soustředí především na mobilitu spojenou s plným zaměstnáním, jak ukazuje celoevropská studie z roku 2012. Výsledkem je dopravní systém, který směřuje zdroje do špiček dojíždění a cestám mimo tyto časy nepřikládá prioritu.

Genderová datová mezera tak nechává ženské uživatelky veřejné dopravy nedostatečně obsloužené – a někdy je dokonce penalizuje za způsob, jakým cestují. Ženy totiž využívají veřejnou dopravu jinak než muži, ale dopravní statistiky s tím nepočítají. Ceny jízdného se často odvíjejí od počtu jízd, nikoli od ujeté vzdálenosti. Muži obvykle absolvují „standardní“ dojíždění – dvě delší cesty denně. Pracovníci na částečný úvazek a pečující osoby – opět převážně ženy – naopak během dne „řetězí“ řadu kratších cest. Důsledek? Ženy často platí více za kratší celkovou vzdálenost.

Genderová datová mezera tedy ženám nepřináší jen nepohodlí. Pokud ji ignorujeme, mohou být její důsledky velmi vážné, jak uvidíme v následující části.