Nesourodá ekonomika

Mohou se lidé z korporací něco naučit od outsiderů, jako jsou piráti, zločinci a hackeři? Rozhodně ano. Život mimo zákon vyžaduje energii a vynalézavost, nemluvě o promyšlené organizaci a spolupráci. Stačí si vzpomenout na pirátské komunity z osmnáctého století, které prakticky zastavily transatlantický obchod – jejich úspěch rozhodně nebyl náhodný.

Co si tedy z příběhů takových outsiderů můžeme odnést? V dnešní globální ekonomice jsou kreativita, odhodlání a nekonvenční myšlení nesmírně cennými nástroji, které vám mohou pomoci vyniknout. Nejde totiž o to stát na okraji a snažit se dostat dovnitř, ale o to přivést okraj do středu a proměnit společnost zevnitř.

V tomto shrnutí uvidíte, jak na to. Dozvíte se například, jak trojice německých bratrů vybudovala podnikatelské impérium na kopírování, jak outsider, který nedokončil základní školu, založil vlastní vysokou školu, a jak dospívající hacker rozjel svou vlastní telekomunikační firmu.

„Misfit“ – nepatřičný, ten, kdo nezapadá. Označuje člověka, který se „nevejde“ do kolektivu a vědomě si volí vlastní cestu v rozporu s ostatními. Může to být výhoda? V dnešní rychle se proměňující ekonomice je jedinečnost velmi cenná.

Jak se tradiční odvětví otřásají pod tlakem měnících se sociálních a environmentálních podmínek, potřebujeme nepatřičné víc než kdy dřív. Jedním z nich je David Berdish, zaměstnanec třetí generace ve Fordu. Vědomě zpomalil kariéru, aby se mohl soustředit na tehdy nepopulární myšlenky, o nichž byl přesvědčen, že jsou pro budoucnost Fordu zásadní – například sdílení aut a další alternativní formy mobility.

Začátky byly těžké. Nakonec však Berdish pro své vize získal podporu a dnes jeho práce pomohla celému automobilovému průmyslu začít vážně přemýšlet o budoucnosti.

Nepatřiční lidé dokážou snít ve velkém – a tím měnit svět. Mají totiž nezvyklý způsob uvažování. Zatímco dříve byli „podivní“ myslitelé stigmatizováni, dnes je různé typy organizací cíleně vyhledávají.

Například německý softwarový gigant SAP nedávno oznámil, že plánuje zaměstnávat lidi s diagnostikovanými poruchami autistického spektra na pozice v oblasti programování a testování softwaru. Firma doufá, že specifické schopnosti těchto lidí a jejich mimořádná pozornost k detailu budou velkým přínosem.

Najímání nepatřičných má ještě jednu výhodu – jsou flexibilní. Moderní korporace potřebují pružně reagovat na vnější podmínky. Zaměstnanci musí být kreativní a přizpůsobiví, ne úzce specializovaní a metodicky zaměření jako mnozí pracovníci v minulosti. Kariérní dráhy se proto stávají méně lineárními a pestřejšími – a právě v takovém prostředí jsou misfiti obzvlášť dobře vybaveni k úspěchu.

Celkově vzato, být „jiný“ přináší velké výhody. Co si tedy od nepatřičných můžeme odnést?

Skutečný nepatřičný člověk si neláme hlavu pravidly ani konvencemi. Někteří dokonce nerespektují ani zákon. Zločinci jsou v jistém smyslu prototypickými nepatřičnými. Ať už se vám to líbí, nebo ne, můžeme se od nich hodně naučit.

Zločinci mají specifické schopnosti, které využívají k přežití v drsném prostředí charakterizovaném brutální rivalitou a neomezenou konkurencí. Míra dovedností a energie potřebná k úspěchu v podsvětí se však dá přenést i do legálního podnikání.

Právě na tom staví program Defy Ventures v New Yorku, který poskytuje bývalým vězňům podnikatelské vzdělání a pomáhá jim nastartovat legální byznys. Projekt je mimořádně úspěšný. Od roku 2010 si přibližně 72 ze 115 absolventů Defy Ventures založilo vlastní firmu a dohromady vydělali kolem 13 milionů dolarů. Zhruba 87 procent účastníků má práci a jen pět procent se vrátilo k trestné činnosti. To ukazuje, že i zákonadbalí občané se mohou hodně naučit od pracovitých bývalých trestanců.

Důležité je, že zločinci se překvapivě rychle přizpůsobují novým situacím a měnícím se ekonomickým podmínkám. Somálští „piráti“ jsou toho názorným příkladem.

Po kolapsu vlády na počátku 90. let se vody u somálského pobřeží staly nebezpečným místem pro lodní dopravu i rybářské lodě (mnohé z nich, přiznejme si, lovily nelegálně). Zoufalí místní obyvatelé začali na tyto lodě útočit, krást cenné zboží nebo unášet námořníky výměnou za výkupné. Tak vzniklo moderní pirátství.

Pirátské aktivity se rychle proměnily v profesionálně organizovaný multimilionový byznys. Piráti a jejich sítě byli obratní a neustále se přizpůsobovali, takže dokázali zmařit řadu snah lodních společností i států, které se je snažily zastavit.

Samozřejmě, pirátství samo o sobě je praxe, kterou nelze schvalovat. Přesto schopnost skupiny rychle reagovat na měnící se okolnosti může být nesmírně cennou a výnosnou dovedností.