Neomezená paměť

Všichni jsme to zažili: na večírku nebo na schůzce uvidíme někoho, s kým jsme se už dvakrát či třikrát potkali a dokonce si s ním pár minut povídali. Jenže paměť nás zradí a my si za nic na světě nemůžeme vzpomenout, jak se jmenuje. Možná vymyslíte nějaký šikovný způsob, jak to zjistit, aniž byste se jí museli přímo zeptat. Nebo narazíte na přítele a představíte mu tuhle ženu v naději, že se pak sama představí jménem.

Nebylo by skvělé s podobnými výpadky paměti jednou provždy skoncovat? Právě k tomu vám mají pomoci následující kapitoly. V tomto shrnutí se dozvíte:

• proč by růžový smoking mohl být překvapivě užitečnou pomůckou pro vaši paměť,
• jak proměnit nudnou ranní cestu do práce v paměťovou banku,
• a které slovo je pro většinu lidí tím „nejlibozvučnějším“.

Kdo by nechtěl mít skvělou paměť? Vzhledem k tomu, kolika lidem dělá potíže soustředit se na detaily, se ale může zdát, že zapamatovat si je je téměř nemožné. Existují však způsoby, jak toho dosáhnout. Následuje několik nejlepších tipů, jak zlepšit svou koncentraci.

Nejprve se zbavte vnitřních konfliktů – všeho, co vaši mysl táhne různými směry a brání vám soustředit se. Trávíte čas přepínáním mezi kontrolou e‑mailu a posíláním zpráv na telefonu? Pokud ano, jste na tom jako většina ostatních. Jak se ale zbavit vnitřního konfliktu, aniž byste museli dělat něco drastického, například vstoupit do kláštera?

Dobrá výchozí strategie je přestat dělat více věcí najednou. Podle neurovědců multitasking ve skutečnosti zpomaluje vaši práci zhruba o 50 procent a zároveň o 50 procent zvyšuje pravděpodobnost, že uděláte chybu. Například při telefonování za jízdy brzdíte přibližně o půl sekundy pomaleji než obvykle. Při rychlosti 112 kilometrů za hodinu tak vaše auto potřebuje k úplnému zastavení asi o 15,5 metru více – a během takové vzdálenosti se může stát opravdu ledacos.

Dalším chytrým krokem je zabránit tomu, aby se vaše mysl toulala, tím, že si stanovíte jasný cíl. Díky tomu si snadno připomenete, proč jste se na danou věc chtěli soustředit už od začátku.

V tomto ohledu může být užitečné pravidlo PIC:

• (P)urpose – účel vám dává důvod, proč se něco učit. Například se rozhodnete naučit programovací jazyk, abyste mohli vytvořit rodinné webové stránky.
• Jakmile máte účel, začněte si klást otázky, které ve vás probudí (I)nterest – zájem – a (C)uriosity – zvědavost – ohledně toho, co jste si zvolili ke studiu.

Otázky jako „Je to pro můj současný život opravdu užitečné?“ nebo „Mohu to využít v práci?“ jsou skvělým začátkem.

Teď, když víte, jak zlepšit svou koncentraci, je čas zjistit, jak si informace také udržet.

Stalo se vám někdy, že jste přečetli stránku knihy a hned nato jste zapomněli, co na ní vlastně bylo? Nemusí se to stávat znovu.

Jednoduchý způsob, jak si zapamatovat informaci, je „oživit“ ji – využít svou kreativitu k vytvoření nezapomenutelného filmu nebo obrázku v hlavě.

U slov máte spoustu možností, jak si s nimi hrát. Často je lze rozdělit na menší části nebo na slova, která znějí podobně jako jiná. Díky tomu si je můžete udělat zapamatovatelnější – třeba tím, že budou znít legračně nebo absurdně. To je skvělé zejména při učení cizích slov nebo hlavních měst.

Řekněme, že se chcete naučit slovo „pollo“, což je španělsky „kuře“. Představte si, že hrajete pólo na obrovském kuřeti – a tohle slovo už vám z hlavy jen tak nezmizí. Nebo si vezměme hlavní město Austrálie, Canberru. Pokud si ho chcete snadno vybavit, představte si KANgaroo, jak jí BERRies – a máte hotovo.

Myslet tímto způsobem chce trochu cviku, ale proces zapamatování je pak mnohem snazší.

Aby byly obrazy, které si vytváříte, co nejživější a tím i zapamatovatelnější, použijte metodu SEE.

Informace vstupují do našeho mozku vždy prostřednictvím (S)enses – smyslů. Když se tedy snažíte zapamatovat si například slovo „kůň“, je důležité představit si jeho srst, vůni, dotek a klidně i chuť. Vytvoříte tak multisenzorický obraz, který si vybavíte mnohem snáz než pouhých pět písmen.

Dalším prvkem je (E)xaggeration – zveličení. Ve srovnání s obyčejným koněm si pravděpodobně lépe zapamatujete obrovského, jasně růžového koně v obleku, že? Zapomeňte na logiku, cílem je vytvořit legrační, fantastický obraz.

A nakonec (E)nergize – oživte scénu. Kůň, který cválá plnou rychlostí do západu slunce, je mnohem zapamatovatelnější než ten, který jen stojí ve stáji. Trocha akce dělá informace, které si chcete uchovat, mnohem živějšími.

Klíčem k zapamatování informací je tedy využít představivost a „vdechnout jim život“.