Nejchytřejší místa na Zemi

Kde dnes najdeme nejbystřejší mozky planety? Instinktivně bychom asi ukázali na velká města a slavné univerzity. Mýlili bychom se. Novými centry znalostí a inovací se stávají bývalé průmyslové oblasti – tradiční doména dělníků, mechaniků a stavebních profesí.

Právě zde vznikají prosperující uzly, které spojují praktické dovednosti a zkušenosti technických pracovníků s tvůrčím potenciálem polytechnických institutů a univerzit. Společně vyvíjejí řešení pro klíčové globální problémy, jimž čelíme už dnes.

Vítejte v „mozkových pásech“. V tomto shrnutí zjistíte, proč má výroba na Západě stále své místo, kde žijí nejchytřejší lidé světa a na jakých projektech a myšlenkách pracují.

Slyšeli jste někdy pojem „rust belt“? Označuje bývalé průmyslové oblasti ve Spojených státech a Evropě, které výrazně zchudly poté, co se výroba přesunula do levnějších lokalit v zemích, jako jsou Čína, Bangladéš, Mexiko či Turecko.

To se však začíná měnit. Některé z těchto regionů se proměňují v tzv. „brain belty“ – oblasti oživené vznikem center, která propojují znalostní pracovníky s chytrou výrobou.

Příkladem je nový výrobní závod společnosti General Electric – ikonické firmy vyrábějící mimo jiné letecké motory a domácí spotřebiče. Místo aby přesunula výrobu do Asie, usadila se GE v Batesville ve státě Mississippi, a to díky blízkosti Mississippi State University. V tomto novém areálu pracují výzkumníci s nejmodernějšími materiály a usilují o revoluci ve výrobě leteckých motorů.

GE už s univerzitou dříve spolupracovala a vzhledem k vynikajícím výsledkům se rozhodla stát se jejím sousedem. Ukázalo se, že to byl pro firmu skvělý tah: propojení univerzitního výzkumu a chytré výroby přináší silný inovační efekt.

To, že některé společnosti s tímto modelem uspěly, ale neznamená, že rozvíjející se trhy na východě přestaly být hrozbou. Spíše čelí silnější konkurenci. Mnoho západních průmyslových gigantů muselo v minulosti zavřít své závody, protože je převálcoval nízkonákladový model výroby – založený především na levné pracovní síle – v zemích východní Asie.

Nástup mozkových pásů proto znepokojuje i některé asijské firmy. Uveďme například tchajwanskou společnost Mediatek, která byla po léta významným hráčem na globálním trhu a navrhovala čipové sady pro chytré telefony a další elektroniku. Přesto finanční ředitel firmy David Ku vyjádřil vážné obavy z rostoucí konkurenceschopnosti amerických společností. Jako příklad uvedl Qualcomm se sídlem v San Diegu a poznamenal, že je v oblasti výzkumu a vývoje výrazně napřed.

Teď už víte, proč jsou mozkové pásy důležité. V další kapitole se podíváme na to, jak přesně vznikají.

Každý mozkový pás je svým způsobem jedinečný, přesto však sdílejí několik základních rysů.

Jedním z nich je spolupracující ekosystém, do něhož přispívá velké množství aktérů. Jak taková struktura funguje? Obvykle stojí v centru výzkumná univerzita. Od ní se rozbíhá síť dalších institucí – start‑upů i zavedených firem, vyšších odborných a komunitních škol, místních samospráv a dalších organizací. Všechny jsou navzájem úzce propojené a jejich činnost se prolíná.

Příkladem je Hudson Tech Valley v Albany ve státě New York, známé také jako albanský mozkový pás. V jeho jádru stojí Státní univerzita v New Yorku a soukromá výzkumná univerzita Rensselaer Polytechnic Institute. Tyto klíčové instituce obklopují výrobní podniky a komunitní vysoké školy, které společně pracují na výzkumu polovodičů – klíčové součásti moderních počítačových technologií.

Dalším typickým znakem mozkových pásů je otevřenost ke sdílení znalostí a odbornosti. To podporuje volný pohyb lidí i myšlenek mezi sektory, jako je průmysl a akademická sféra, ale také mezi jednotlivými obory – například mezi matematikou a biologií. Namísto hromadění know‑how se znalosti sdílejí, aby bylo možné uskutečnit složité projekty, které tyto regiony definují.

Firmy v mozkových pásech se navíc obvykle specializují na poměrně úzké oblasti, takže se jejich know‑how jen minimálně překrývá se znalostmi partnerů. To je klíčové, protože to snižuje riziko přímé konkurence.

Skvělým příkladem je Oregon Health & Science University v Portlandu. Tato instituce shromáždila obrovské množství dat o pacientech s rakovinou, ale neměla dostatečný výpočetní výkon, aby je zpracovala. Společnost Intel, další významný hráč v regionu Portlandu, dokázala propojit své výpočetní kapacity a data univerzity zpracovat. Obě strany byly ochotné sdílet své znalosti a dovednosti, protože si vzájemně nekonkurovaly. Naopak – každá z nich byla závislá na schopnostech té druhé, a proto pro ně bylo partnerství přirozenou volbou.

A to stále nejsou jediné charakteristiky, které mozkové pásy spojují. V další kapitole se podíváme na několik dalších.