Morální argument pro fosilní paliva

Je to sdělení, které nám bylo neustále vtloukáno do hlavy: fosilní paliva jsou špatná. Spalování uhlí znečišťuje atmosféru a způsobuje oteplování planety; těžba a přeprava ropy vedou k únikům a potenciálně katastrofálním ekologickým následkům. Je to ale skutečně pravda?

Následující text naznačuje opak. Dozvíte se, že naše používání fosilních paliv je nejen prospěšné, ale že v současnosti skutečně neexistuje plnohodnotná alternativa k uhlí a ropě. Vývoj a využívání takzvané zelené energie – ať už jde o větrné elektrárny, biomasu nebo solární energii – je dnes prostě příliš nespolehlivé a příliš drahé na to, aby pokrylo energetické potřeby světa.

V dalších kapitolách zjistíte, kolik lidí ve skutečnosti zemřelo v souvislosti s jadernou energií, jak používání fosilních paliv vede k menšímu počtu úmrtí souvisejících s klimatem a proč můžeme fosilním palivům poděkovat za to, že pomáhají potlačovat podvýživu.

Každý den slýcháte, že fosilní paliva, jako je uhlí, zemní plyn a ropa, škodí životnímu prostředí. Jak tedy můžete obhájit opačný názor, totiž že fosilní paliva jsou ve skutečnosti prospěšná?

Jako společnost vděčíme za svou současnou prosperitu do značné míry právě fosilním palivům, protože jejich využívání přineslo obrovské výhody. Fosilní paliva sehrála klíčovou roli v boji proti globální podvýživě; jejich využití v podstatě proměnilo moderní zemědělství. Hnojiva na bázi metanu a elektrické zavlažovací systémy poháněné energií z uhlí umožnily zemědělcům vypěstovat mnohem více potravin. Mechanizace poháněná ropou zvýšila množství orné půdy, které dokáže obhospodařit jeden pracovník, a dopravní systémy závislé na ropě nám umožnily dopravit potraviny k mnohem většímu počtu lidí.

Možná si také neuvědomujete, jak rozšířené fosilní palivo – zejména ropa – ve skutečnosti je. V místnosti, ve které se právě nacházíte, je pravděpodobně nejméně padesát předmětů vyrobených z ropných produktů. Izolace ve vašich stěnách, koberec pod nohama, obrazovka počítače, na kterou se díváte, a dokonce i židle, na které sedíte, to vše je z velké části vyrobeno z ropy.

Fosilní paliva jsou navíc jediným zdrojem, který nám v současnosti poskytuje levnou, hojnou a spolehlivou energii. Aby mohl být výrobek pro zákazníka levný, musí být levná i každá část jeho výrobního procesu. Přestože je obtížné fosilní paliva vyhledávat a těžit, celý proces – od nalezení ložiska až po rafinaci suroviny – je ve srovnání s jinými „zelenými“ zdroji energie ve výsledku levný.

Energie ze slunce nebo větru je sice v principu neomezená, ale technologie a materiály potřebné k využití solární či větrné energie jsou nejen složité, ale také drahé. Tyto zdroje energie jsou navíc nespolehlivé, protože nemůžeme ovlivnit, kdy bude jasno nebo kdy bude foukat vítr.

Celkově vzato jsou fosilní paliva nesmírně prospěšná pro lidský život. Jsou pro nás přínosná a podporují fungování naší společnosti, takže výhody, které z nich získáváme, by měly převážit nad ostatními obavami.

Přes všechny výhody je pravda, že používání fosilních paliv s sebou nese rizika a potenciální vedlejší účinky. Znamená to ale, že bychom je neměli používat vůbec? Rozhodně ne.

V průběhu dějin se lidé snažili řešit problémy s využitím všech prostředků, které měli k dispozici. Proč bychom to nemohli dělat i dnes v souvislosti s fosilními palivy? Během průmyslové revoluce byl londýnský smog způsobený spalováním uhlí horší než dnešní znečištěné ovzduší nad Pekingem. Vynález Thomase Edisona, který v roce 1882 zavedl výrobu a distribuci elektrické energie, však tento problém postupně vyřešil tím, že nahradil přímé spalování uhlí v domácnostech elektřinou.

Do té doby bylo uhlí hlavním palivem a jeho přínosy daleko převyšovaly náklady. A ještě mnoho let poté to stále platilo. Z toho plyne poučení: jako společnost bychom měli vždy využívat nejpokročilejší formu energie, která je v dané době k dispozici, i když s sebou nese určitá rizika. A v tuto chvíli to znamená především fosilní paliva.

I když fosilní paliva skutečně představují určitá rizika, jejich používání nemusí být tak nebezpečné, jak si mnozí myslí. Například řada lidí má obavy z používání kyseliny fluorovodíkové, která je klíčovou látkou v některých typech ropných vrtů. Tato kyselina je tak silná, že dokáže naleptat i kosti. Přesto lze rizika vždy do značné míry omezit. Můžeme se vyhnout používání tak nebezpečných chemikálií tím, že najdeme nové metody vrtání, jako je hydraulické štěpení (fracking). Můžeme také zavést přísné bezpečnostní postupy pro lidi, kteří s nebezpečnými látkami pracují.

Používání jaderné energie, kdysi nejvíce obávaného zdroje energie, ve skutečnosti způsobilo jen minimum obětí. Typ uranu používaný v jaderných elektrárnách navíc není fyzikálně schopen explodovat jako jaderná zbraň – obavy z „atomového výbuchu“ v elektrárnách tedy byly zcela neopodstatněné. Podobně je tomu i u fosilních paliv: jejich kritici mají tendenci rizika přehánět.