Marketing pro growth hackery

Zatímco se obchodní svět honí za nejnovějšími marketingovými buzzwordy – od velkých dat přes viralitu až po sociální sítě –, často přehlíží tu nejzákladnější otázku: „Jak získám víc zákazníků?“ Firmy si sice mohou přát, aby se jejich produkt „stal virálním“, ale zároveň se stále spoléhají na staré marketingové přístupy, jak toho dosáhnout.

Pravda je jednoduchá: pokud chcete víc zákazníků, musíte přehodnotit každou část své firmy, nejen marketingovou strategii. Právě o tom je growth hacker marketing. Chceme‑li dnes úspěšně prodávat, musíme pochopit, že nejlepším způsobem, jak přilákat nové zákazníky, je samotný produkt.

S tímto vědomím tato kniha ukazuje, jak společnosti jako Dropbox, Instagram, Twitter nebo Groupon využily levné a jednoduché techniky growth hackingu k exponenciálnímu růstu. Po jejím přečtení se dozvíte například to, jak Dropbox dokázal vyvolat obrovský zájem bez okázalé launch party, proč byste nikdy neměli považovat „všechny“ za svůj cílový trh a jak autor sám použil techniky growth hacker marketingu k prodeji této knihy.

Dnešní přední internetové firmy, jako jsou Dropbox nebo Groupon, jsou dnes známé po celém světě. Jak ale dokázaly své značky vybudovat tak rychle?

Místo aby zvolily tradiční marketing a investovaly do obřích billboardů či novinových inzerátů, vsadily na growth hacking – nízkonákladový přístup, který se zásadně liší od konvenčního marketingu.

Zatímco tradiční marketéři si kladou otázku: „Jak získám zákazníky?“, growth hackeři využívají technologie k tomu, aby na ni našli konkrétní odpovědi. Sledují chování uživatelů a podle zjištění upravují samotný produkt. Tento nový přístup proto vyžaduje, aby growth hackeři pracovali přímo na produktu, čímž boří hranici mezi marketingem a vývojem – a tím marketing znovu definují.

Pro dnešní start‑upy už marketing není o tom, jak utratit velké rozpočty, aby si velké korporace zajistily roční růst o jedno procento. Jde spíš o to, jak s malým rozpočtem proměnit malý začínající projekt v další velkou věc. Většina start‑upů si totiž klasické masové kampaně jednoduše nemůže dovolit. Aby přesto získaly velkou zákaznickou základnu, musejí být maximálně kreativní.

Právě proto Instagram, Dropbox i Twitter využily techniky growth hackingu, aby oslovily miliony uživatelů.

Je také důležité si uvědomit, že cílem growth hackingu je dosáhnout rychlého růstu neustálým zlepšováním produktu. U tradičního marketingu to tak nebývá – pro klasické marketéry je nejdůležitější fází období před uvedením produktu na trh, kdy se snaží vytvořit „buzz“.

Growth hackeři ale nepotřebují uvádět produkt na trh velkolepou párty s celebritami. Pro ně je klíčová fáze po spuštění, kdy začnou měřit vše, co mohou – od míry prokliku až po „lajky“ na Facebooku – a získané poznatky okamžitě využívají ke zlepšování produktu s cílem urychlit růst.

A protože tyto start‑upy nevyvíjejí klasické spotřební zboží, jako je třeba prací prášek, jejich produkty nemusejí být při uvedení na trh dokonalé. Mohou se průběžně optimalizovat a vylepšovat.

Pokud si chcete growth hacking vyzkoušet na vlastní kůži, směle do toho. Následující kapitoly popisují čtyři kroky, které můžete podniknout, abyste svůj produkt „vygrowthhackovali“.

Jste připraveni začít používat techniky growth hackingu a posílit svou značku? Prvním krokem je mít produkt, který lidé skutečně chtějí. I ten nejdokonalejší a bezchybný prototyp selže, pokud po něm nebude existovat reálná poptávka.

Je dobré si připomenout, že vytvořit produkt, který lidé opravdu potřebují, nebylo vždy prioritou tradičních marketérů. Ti často věřili, že s chytrou kampaní dokážou prodat prakticky cokoli – i věci, které lidé ve skutečnosti nechtějí.

Growth hackeři ale uvažují jinak. Soustředí se na vytváření produktů, které skutečně řeší potřeby konkrétní skupiny lidí. Tento přístup shrnuje pojem „product–market fit“, tedy shoda produktu s trhem. Myšlenka je jednoduchá: spokojení zákazníci se stanou evangelisty vašeho produktu, budou ho zdarma doporučovat dál a vám tím ušetří náklady na reklamu.

Abyste zjistili, zda máte product–market fit, položte si otázky: Jak přesně tento produkt naplňuje potřeby lidí? Je opravdu užitečný? Přináší jim něco navíc do života?

Příkladem je Instagram. Ten byl původně spuštěn jako sociální síť s volitelnými fotografickými funkcemi. Zakladatelé si ale všimli, že uživatele téměř výhradně zajímá možnost upravovat fotografie pomocí filtrů. Proto se rozhodli soustředit právě na tuto funkci – a tím dosáhli shody produktu s trhem. Výsledek? Instagram byl nakonec tak úspěšný, že ho Facebook koupil za 1 miliardu dolarů.

Product–market fit může působit jako něco těžko uchopitelného, ale dosáhnout ho je snazší, než se zdá – pokud opravdu pozorně sledujete, co lidé chtějí.

Někteří autoři například dlouho blogují, než vydají knihu. Díky online interakci se čtenáři lépe pochopí, jaká témata je zajímají, a na základě těchto poznatků pak knihu napíší. Zároveň mohou čtenáře požádat o zpětnou vazbu na návrhy obálky či názvu, aby měli jistotu, že výsledný produkt bude lidem opravdu blízký.