Malá kniha talentu

Mnoho z nás by si přálo v něčem vynikat. Rozšířený názor, že talent je něco, s čím se člověk prostě narodí, však už odradil nejednoho z nás. Naštěstí se prosazuje nový pohled. Výzkumníci a vědci stále jasněji ukazují, že talent lze cíleně rozvíjet – není nutné spoléhat na „genetické dary“. Klíčem je kombinace správných kroků a správného nastavení mysli.

Tento text popisuje, co konkrétně je potřeba dělat, abyste zvládli obojí a stali se vysoce zdatnými v jakékoli oblasti, kterou si zvolíte. Dozvíte se, na jaké dovednosti se zaměřit jako první, jak zkvalitnit svá tréninková sezení a jaké výhody přináší vizualizace.

Talent pozná každý na první pohled. Ohromující výkony tanečníků nás fascinují a nemůžeme odtrhnout oči od sportovců v životní formě. I v každodenním životě nás zarazí, když je něco uděláno výjimečně dobře – ať už jde o skvělé jídlo v restauraci, nebo brilantní prezentaci v práci.

Mnozí předpokládají, že takové výkony jsou darem od přírody a že podobné schopnosti jsou prostě vrozené. Jak se ale ukazuje, není to tak jednoduché. Talent souvisí mnohem víc s tím, co děláme, než s tím, co jsme zdědili. Se správným přístupem se můžeme všichni stát stejně zdatnými jako lidé, které obdivujeme.

Prvním krokem je dokázat se v nich vidět. Klíčová myšlenka zní: Najděte si vzory, které chcete napodobit, a „vryjte“ si požadovanou dovednost do mysli.

Když narazíme na talentované lidi, s nimiž se dokážeme ztotožnit, začneme věřit, že můžeme být stejně dobří. A právě tento pocit je silnou motivací k rozvoji vlastního talentu.

Mnoho „líhní talentu“ tento jev cíleně využívá. Jižní Korea například neměla v roce 1997 na okruhu Ladies Professional Golf Association ani jednu hráčku. Když však Se Ri Pak v roce 1998 vyhrála šampionát, inspirovala stovky žen ve své zemi. O čtyři roky později už na okruhu startovalo přes 40 jihokorejských hráček a vyhrály zhruba třetinu všech turnajů.

I zdánlivě drobné spojení může zažehnout jiskru. Například zjištění, že máme narozeniny ve stejný den jako známý matematik, může zvýšit úsilí, které věnujeme matematickým úlohám, zhruba o 60 procent.

Chceme‑li v něčem vyniknout, měli bychom si proto hledat vzory mezi nejlepšími v daném oboru. Svoji motivaci nastartujeme tím, že svou mysl zaplavíme obrazy těchto vzorů – ať už jde o fotografie a plakáty na zdi, nebo videa na internetu – a budeme si představovat, že jsme součástí dění.

Když se na tyto obrazy soustředíme, měli bychom zároveň pečlivě sledovat, jak přesně dělají to, co dělají. To je další krok k ovládnutí dovednosti. Tím, že znovu a znovu pozorujeme její provedení, vytváříme v hlavě živé mentální mapy, jimiž se pak můžeme řídit při vlastním tréninku.

U fyzických dovedností to znamená všímat si každého pohybu a představovat si, jak naše vlastní tělo tento pohyb opakuje. U intelektuálních činností jde o to učit se a napodobovat myšlenkové postupy, které jsou v dané činnosti klíčové. Šachisté například sledují a znovu přehrávají klasické partie, aby je analyzovali a vstřebali jejich strategii.

Podobně bychom i my měli pečlivě studovat „řemeslo“, které chceme ovládnout.

Stojí za to připomenout si staré přísloví: dům postavený na vratkých základech se dříve či později zřítí. Může být nádherně navržený a mít ty nejluxusnější povrchové úpravy i úžasný výhled, ale to všechno nenahradí špatný základ.

Co má tohle společného s talentem? Stejně jako se dům staví od základů a skládá se z mnoha částí, i talent se buduje z celé řady dílčích dovedností. Některé z nich musejí být pokaždé provedeny přesně – to jsou tzv. tvrdé dovednosti, tedy základ. Jiné, tzv. měkké dovednosti, lze provádět různými způsoby a přesto dosáhnout dobrého výsledku. Ty jsou jako povrchové úpravy.

Každý houslista například musí pokaždé přesně položit prsty na strunu, aby zahrál konkrétní tón. To je tvrdá dovednost. Naproti tomu vyjádření emocí v hudební skladbě je dovednost měkká – každý houslista to může pojmout po svém. Pokud jsou ale tóny falešné, pak způsob interpretace, stejně jako luxusní vybavení domu, nikoho příliš neosloví.

Klíčové poselství zní: Tvrdé dovednosti jsou základem každého talentu – rozvíjejte je důkladně a nikdy nepřestávejte cvičit.

Chceme‑li nějaký talent skutečně zvládnout, je nutné dát tvrdým dovednostem prioritu a pečlivě je vybrousit. Na začátku to znamená pracovat velmi soustředěně, vyhledávat chyby a opravovat je, aby si mozek od prvního okamžiku vytvářel správná spojení. Pokaždé, když dovednost provedete, tato spojení posilujete. Pokud jsou chybná, bude pozdější náprava stát spoustu času a úsilí.

Profesor neurologie na Harvardově univerzitě Alvaro Pascual‑Leone to vysvětluje pomocí metafory „sněhového kopce“. Procvičování tvrdé dovednosti je jako opakované sjíždění zasněženého svahu na saních. Při prvním sjezdu zanecháte stopu a saně mají tendenci držet se jí i při dalších jízdách. Každý další sjezd stopu prohlubuje a zpevňuje.

Otázka tedy zní: Jak poznáte, že vytváříte správné „stopy“? Osvědčenou metodou je rozdělit dovednost na malé, snadno zvládnutelné části a učit se je jednu po druhé. Jakmile jednu část zvládnete, přidáte další. Podobně se učíme jazyk – nejprve jednotlivé zvuky, z nich skládáme slova a ta pak kombinujeme novými způsoby.

Snažte se každý den osvojit si jednu malou část svého „talentu“, dokud nevybudujete celou dovednost. Zároveň je dobré přijmout, že zvládnutí tvrdých dovedností je jen začátek cesty. Budete je muset procvičovat po celý život, i když se vám někdy budou zdát samozřejmé a „základní“. Právě ony však udržují váš talent v dobré kondici.