Logistické klastry

Od surové ropy po těžké stroje, od automobilů po oděvy – moderní logistika přesouvá produkty z bodu A do bodu B a logistické klastry jsou motory, které udržují tento obrovský tok v pohybu. Tyto klastry jsou dány geografickými podmínkami a podporovány flexibilní pracovní silou a vstřícnými vládami, což pohání naši globalizovanou ekonomiku.

Následující kapitoly ukazují, jak tyto klastry vznikají a jak fungují, a vrhají světlo na dalekosáhlý dosah logistiky do oblasti místních investic, regulace i obchodní politiky. Zatímco zavedené evropské klastry začínají ztrácet na významu a nové vznikají v dnešních asijských megaměstech, tok obchodu pokračuje – s novým důrazem na životní prostředí a tvorbu pracovních míst.

V této knize se mimo jiné dozvíte, jak „skupinové myšlení“ automobilového klastru zničilo Detroit; proč už římským císařům bylo jasné, že se Rotterdam stane předním přístavem; a které univerzity musíte vystudovat, abyste získali práci v Silicon Valley.

Jak se vlastně vaše oblíbené boty dostaly z továrny, kde byly vyrobeny, do obchodu, kde jste je koupili? Soubor operací potřebných ke koordinaci tohoto složitého řetězce událostí se označuje jako logistický klastr – soustředění logistických činností na jednom geografickém místě.

Zajímavé je, že různé firmy využívají klastry různým způsobem. Zara, španělský oděvní řetězec s více než 1 500 obchody po celém světě, využívá logistický klastr v Zaragoze ve Španělsku (i když název Zara nevznikl podle Zaragozy). Společnost si vybrala toto relativně malé město jako místo pro své velké distribuční centrum a odrazový můstek pro koordinaci celosvětové logistiky firmy.

Proč právě Zaragoza? Proč ne některá z módních metropolí, jako je Paříž nebo Milán, nebo některé z čínských měst specializujících se na výrobu levného oblečení? Distribuční centrum Zary je součástí největšího logistického parku v Evropě nazývaného PLAZA – Plataforma Logística de Zaragoza, tedy logistická platforma Zaragozy. Park se může pochlubit špičkovou infrastrukturou pro silniční, železniční i leteckou dopravu, což umožňuje Zaře dodávat hotové produkty do všech evropských obchodů do 24 hodin a do všech obchodů po celém světě za pouhých 48 hodin.

Další společností, která těží z logistické síly PLAZA, je Caladero, největší zpracovatel a distributor čerstvých ryb ve Španělsku. Se zhruba 80 rybářskými loděmi po celém světě potřebuje Caladero distribuční síť, která funguje bezchybně – a to není snadný úkol, protože má jen několik dní na doručení ryb, aby byla zaručena čerstvost. Caladero proto centralizuje všechny své distribuční operace na jednom místě s optimální polohou a dopravní infrastrukturou.

Jak přesně z toho Caladero těží? Zaragoza leží přibližně stejně daleko od čtyř největších španělských měst: Madridu, Barcelony, Valencie a Bilbaa. Díky tomu může společnost dodávat co nejčerstvější ryby co největšímu počtu zákazníků.

Silicon Valley. Hollywood. Detroit. Existuje nespočet příkladů geografických oblastí, které se staly proslulými jako centra určitého odvětví. Proč se ale firmy sdružují podle oboru?

Průmyslové klastry poskytují zapojeným firmám řadu výhod. Sdružování pomáhá budovat důvěru mezi podniky. Hollywood, Wall Street a Silicon Valley jsou regiony známé tím, že dokážou rychle činit dobře promyšlená obchodní rozhodnutí, což je významná konkurenční výhoda. Důvodem je, že všichni důležití hráči v daném odvětví jsou soustředěni na jednom místě, takže je navazování obchodních kontaktů rychlé a bez zbytečných překážek.

Další výhodou sdružování je výměna tacitních (těžko přenositelných) znalostí – například komunikace s dodavateli o specifikacích nebo diskuse o benchmarkingových statistikách s konkurenty. Protože taková komunikace není vždy jednoduchá, přináší fyzické soustředění firem obrovskou výhodu: tento proces zrychluje a zefektivňuje, zejména díky osobním či zcela náhodným setkáním.

Třetí výhodou klastrů je podpora spolupráce. Vysoká koncentrace firem z jednoho odvětví přirozeně vede k tomu, že společně řeší podobné potřeby. Firmy mohou spolupracovat různými způsoby, například společným lobbováním u vlády za zlepšení infrastruktury nebo daňové úlevy.

Sdružování však není bez rizik. Většina klastrů nevydrží věčně – obvykle rostou, zrají a poté upadají. Proč k tomu dochází? Jedním z vysvětlení je právě výhoda, kterou klastr poskytuje. Tok informací a vysoká úroveň znalostí v rámci klastru mohou vést ke skupinovému myšlení, které naopak oslabuje schopnost firem reagovat na změny.

Stačí si připomenout kolaps automobilového průmyslu v Detroitu, klastru tvořeného firmami Ford, General Motors a Chrysler. Tito výrobci automobilů byli natolik ponořeni do své „vnitřní diskuse“, že přehlédli rostoucí ekologické povědomí veřejnosti a nedokázali včas vyvinout úspornější vozy. Zároveň podcenili mezinárodní konkurenty v Asii a Evropě. Toto skupinové myšlení nakonec přispělo k bankrotu GM a k tomu, že Chrysler převzala italská automobilka Fiat.