Lidská výhoda

Není žádným tajemstvím, že umělá inteligence mění všechno kolem nás. V mnoha ohledech vítáme výhody této technologie. Jakmile však stroje začnou přebírat úkoly a role, které lidé vykonávali po desetiletí, roste nejistota ohledně toho, co to bude znamenat pro lidi na pracovišti.

Podle průzkumu Pew Research Center z roku 2017 se 76 procent amerických zaměstnanců obává, že je stroje s umělou inteligencí mohou nahradit. Tyto úryvky mají za cíl tyto obavy zmírnit. Systémy umělé inteligence mohou být v některých ohledech rychlejší a „chytřejší“, ale zaostávají tam, kde jsou lidé obzvlášť silní.

Následující text vám ukáže, jak co nejlépe využít své přirozené schopnosti, abyste dokázali přidat hodnotu v pracovním prostředí blízké budoucnosti. V tomto shrnutí se mimo jiné dozvíte:

• jaké čtyři dovednosti nám dala evoluce,
• co Benjamin Franklin dokázal s pouhou jednou hodinou denně
• a proč byste měli vyhledávat náhodná setkání.

Pojďme se na chvíli vrátit do minulosti. Je konec osmnáctého století a povaha práce se mění. Díky parním strojům se výroba stává rychlejší, efektivnější a méně závislou na manuální práci.

Dnes, téměř po 250 letech, stroje znovu mění svět. Tentokrát však nenahrazují naše ruce a nohy.

Klíčové poselství je: Umělá inteligence dokáže napodobit některé lidské mentální dovednosti a díky tomu převzít i část naší práce.

Stroje vybavené logickými a analytickými schopnostmi – tedy systémy umělé inteligence (AI) – jsou dnes všudypřítomné. Máme je v chytrých telefonech, které rozhodují, jakou písničku přehrát jako další. Máme je doma, kde digitálně hlídají, co je v ledničce a jak čisté máme podlahy. A stále výrazněji pronikají i na pracoviště.

Technologické firmy jako Facebook nebo Google se na AI už silně spoléhají a další odvětví je rychle následují. McKinsey Global Institute předpovídá, že AI zásadně promění oblasti, jako jsou marketing, prodej, péče o zákazníky, finance či lidské zdroje. A podle časopisu MIT Sloan Management Review věří 85 procent firem, že jim AI pomůže uspět.

Tento úspěch má ale svou cenu. Stejně jako stroje před lety převzaly práci dělníků v továrnách, je dnes AI připravena převzít určité pracovní pozice. U rutinních úkolů a rolí se to už děje. Stačí si vzpomenout na chatovací roboty, kteří nahrazují pracovníky zákaznické podpory, nebo na autonomní vozidla, která mohou učinit lidské taxikáře a řidiče kamionů zbytečnými. Nebo na systémy AI, které třídí životopisy uchazečů o práci či analyzují krev a kostní dřeň na přítomnost nemocí.

Tato pokročilá technologie znamená, že mnozí noví „kolegové“ nebudou potřebovat stůl v open space kanceláři, ale jen kousek digitálního prostoru v cloudu.

Kolik pracovních míst tedy AI lidem vezme? Výzkumníci z Oxfordské univerzity, Světového ekonomického fóra a několika poradenských společností odhadují, že v příštích 15 letech přejde na AI mezi 14 a 47 procenty pracovních míst.

Pokud vás tato čísla znepokojují, pokud jde o vaši kariéru, je tu i dobrá zpráva: svou budoucnost můžete aktivně chránit. AI sice udělala obrovský pokrok, ale v každé oblasti lidi překonat nedokáže. Uvědomit si to je prvním krokem k rozvoji vaší vlastní výhody.

Pokud jste někdy sledovali talentovou soutěž, jistě tenhle scénář znáte: na pódium přijde zpěvák a už po pár vteřinách je jasné, že technicky ví, co dělá – každá nota je přesná. Přesto porotci ani vy doma nejste úplně přesvědčeni. Něco chybí. Možná energie, vášeň, nebo to, čemu se říká „X faktor“. Soutěžící je šikovný, ale nemá to, co je potřeba, aby se stal hvězdou.

Umělá inteligence je podobná tomuto zručnému, ale nezajímavému zpěvákovi.

Klíčové poselství je: I když je umělá inteligence stále rychlejší a výkonnější, nedokáže napodobit naše jedinečné lidské vlastnosti.

Možnosti AI jsou bezpochyby ohromující. Není divu – rychlost a výkon počítačového hardwaru se od vynálezu mikroprocesoru před více než 50 lety exponenciálně zvyšují. Pro představu: kdyby byl chytrý telefon vyroben v té době, měl by velikost stometrového mrakodrapu a spotřeboval by třicetkrát více elektřiny, než kolik dnes vyrobí celý svět.

Veškerá tato výpočetní síla se nám dnes vejde do dlaně – a navíc se počítače dokážou samy učit. Zatímco dříve lidé počítačům krok za krokem předepisovali, co mají dělat, dnes si stroje umějí část svých algoritmů vytvářet samy. Učení je poháněno daty, která vytváříme každou vteřinu. Systémy AI tato data prohledávají, hledají v nich vzorce a pracují s nimi tak, aby dosáhly cílů, které jim zadáme.

A právě v tom je háček: stroje s umělou inteligencí mohou pracovat jen na cílech, které jim stanovíme. Jsou skvělé v plnění konkrétně vymezených, opakovatelných úkolů. Některé systémy jsou navrženy k rozpoznávání obličejů, jiné k překladu jazyků a existují dokonce programy, které skládají hudbu. To všechno zvládnou mnohem rychleji než my, ale jejich znalosti a dovednosti zůstávají omezené na tyto úzce vymezené oblasti.

Lidé naopak dokážou získávat znalosti z široké škály oborů a máme schopnost hledat souvislosti mezi tím, co se učíme. Evoluce nám dala dovednosti, které často bereme jako samozřejmost. Autor je shrnuje do čtyř „C“: kreativita, zvědavost, vědomí a spolupráce.

Umělá inteligence má k rozvoji těchto schopností velmi daleko. Právě proto je rozvíjení těchto dovedností tím nejlepším způsobem, jak se odlišit.