Lháři, donašeči a liberálové

Pokud se zcela spoléháte na mainstreamová média, která šíří falešné zprávy, můžete snadno nabýt dojmu, že Trumpovo prezidentství je katastrofa a že on sám je idiot. Podle autora je však pravda úplně jiná. Prezident Trump podle něj každý den bojuje za to, aby Amerika byla znovu velká. A dělá to v situaci, kdy se zároveň musí bránit liberálnímu spiknutí proti své osobě.

Autor tvrdí, že liberálové – stejně jako politické, právní a zpravodajské instituce – pracují proti Trumpovi. Usilují o nic menšího než o zničení jeho prezidentství a nezajímají je hlasy, natož pocity milionů slušných, obyčejných Američanů, kteří Trumpa hrdě podporují.

V následujících kapitolách uvidíte, jak liberální média podle autora Trumpa neustále a nespravedlivě napadají. Dozvíte se, jak takzvaný hluboký stát ze zpravodajských a právních struktur vede neúprosný hon na čarodějnice proti Trumpovi a jeho administrativě. A také uvidíte podle autora základní slušnost a odhodlání pětačtyřicátého prezidenta Spojených států.

V tomto shrnutí se mimo jiné dozvíte, jak hollywoodské hvězdy mlčely k údajným zvěrstvům Baracka Obamy, ale Trumpa neustále kritizují; jak se Trump postavil liberálům, kteří chtějí chránit zločinné nelegální imigranty; a proč by podle autora měla být za spolupráci s Ruskem vyšetřována Hillary Clintonová, nikoli Donald Trump.

Ačkoli se to dnes může zdát neuvěřitelné, byla doba, kdy média Donalda Trumpa milovala. V osmdesátých a devadesátých letech jste sotva prošli kolem stánku s novinami, aniž by se na vás z titulní strany neusmívala jeho tvář. Média se nemohla Trumpa nabažit – psala o jeho obchodních dohodách i charitativních darech.

Zpravodajství o Trumpovi však nebylo vždy jen pozitivní. Média se nikdy nebránila kritice, například když se jeho kasina dostala do potíží nebo když jeho majetek v devadesátých letech klesl. Vždy to ale bylo relativně férové – články se opíraly o ověřené zdroje a dávaly prostor i Trumpově verzi událostí.

Dnes je podle autora všechno jinak. Liberální zpravodajská média Trumpa nenávidí tak vášnivě, že o něm neúnavně lžou. Stačí se podívat na vítěze Trumpových „cen za falešné zprávy“, které uděluje novinářům, již podle něj šíří lži.

Jedním z oceněných byl Brian Ross z ABC. Ross zveřejnil zprávu, podle níž měl Michael Flynn, Trumpův poradce pro národní bezpečnost, svědčit proti prezidentovi. Tvrdil, že Trump Flynnovi nařídil, aby se ještě před volbami spojil s Ruskem. Podle autora to byla lež. Příběh stál na chatrných zdrojích a byl zcela nepravdivý – připomínal spíše bulvární drby než investigativní žurnalistiku.

Ross podle autora rozhodně není hlupák. Stejně jako mnozí další však nechal svou zaslepenou liberální nenávist k Trumpovi ovlivnit vlastní úsudek.

Nevěříte-li, že média mají proti Trumpovi zaujatost, podívejte se na čísla. Studie Pew Research Center zjistila, že 62 procent všech zpráv o Trumpovi bylo negativních. U Baracka Obamy to bylo jen 20 procent a u George W. Bushe 28 procent.

Podle autora situaci zhoršilo i to, že šéfové televizí a novin pochopili, že útoky na Trumpa se prodávají. Během volební kampaně dosáhl New York Times poprvé v historii jednoho milionu online předplatitelů. V prvním měsíci Trumpova působení v úřadu přibylo Timesům dalších 132 000 předplatitelů. Dva měsíce po volbách přijal Washington Post 60 nových redaktorů. Časopisy jako The New Yorker a The Atlantic si připsaly rekordní počty předplatitelů.

Tyto redakce pro tento jev dokonce používají vlastní výraz – „Trump bump“, tedy „Trumpův náraz“. Vědí, že útoky na Trumpa prodávají víc novin. A proto, tvrdí autor, v těchto lžích pokračují.

Novináři a manažeři liberálních médií nejsou podle autora jediní, kdo pohrdá Trumpem a vším, co představuje. Arogantní hollywoodští milionáři jej také neustále kritizují. Neměl by se ale Hollywood na chvíli zastavit, odložit své liberální rozhořčení a zamyslet se nad tím, jak zaslepený a pokrytecký se stal?

Televizní osobnosti jako Sarah Silvermanová a Chelsea Handlerová prohlásily, že po Trumpově zvolení opouštějí showbyznys, aby se mohly naplno věnovat aktivismu. Na aktivismu není nic špatného – měl by však být spravedlivý. A podle autora si Hollywood své rozhořčení vyhrazuje téměř výhradně pro Trumpa.

Řada celebrit, které se dříve hlasitě vymezovaly proti zahraniční politice George W. Bushe a dnes kritizují Trumpa, přitom s radostí přispívala na kampaň Baracka Obamy. Kde bylo jejich rozhořčení, když Obama nařídil útoky dronů, při nichž byli zabiti i američtí občané? Kde bylo pobouření, když Obama poslal 221 milionů dolarů Palestinské osvobozenecké organizaci – skupině, která podle autora přehlíží takzvané vraždy ze cti páchané na ženách?

Ne, Hollywood podle autora zavírá oči před skandály demokratického prezidenta. Možná je to proto, že Hollywood a demokratický establishment jsou úzce propojené světy.

Ukázal to skandál kolem Harveyho Weinsteina. Weinstein, filmový magnát a významný dárce demokratů, byl obviněn z rozsáhlého sexuálního obtěžování a několika znásilnění. Není zvláštní, že demokratická elita o Weinsteinovi tak dlouho mlčela?

Barack Obama obdržel od Weinsteina na příspěvcích zhruba 700 000 dolarů a trvalo mu několik dní, než filmaře po zveřejnění obvinění odsoudil. Weinstein daroval stovky tisíc dolarů také Clintonově nadaci. Hillary Clintonová se pět dní nevyjadřovala, než se dokázala přimět k prohlášení, že je „šokována“.

Možná bychom se tomu neměli divit. Už o desetiletí dříve, když ženy obvinily Billa Clintona z obtěžování, zastrašování a dokonce znásilnění, jsme od liberálů mnoho rozhořčení neslyšeli, upozorňuje autor. Hillary Clintonová podle něj obětem vyhrožovala, zatímco hollywoodská elita nejen mlčela, ale dál pořádala pro Clintonovy fundraisingové akce.

Hollywoodští liberálové si myslí, že jsou lepší a chytřejší než ostatní. Jenže návštěvnost kin klesá na historická minima. Hollywood podle autora umírá. Možná tedy nejsou tak chytří, jak si myslí.