Konspirace

Pokud jste sledovali zprávy v roce 2016, pravděpodobně jste zaznamenali žalobu bývalého zápasníka Hulka Hogana proti nechvalně proslulému bulvárnímu webu Gawker. Možná víte, že Hogan vyhrál a že Gawker skončil v bankrotu. Jaký je ale příběh za tímto příběhem? Jak se stalo, že se jedno z nejrespektovanějších a zároveň nejobávanějších amerických médií přivedlo k vlastní finanční zkáze?

V tomto shrnutí se podíváme na to, jak miliardář a technologický investor Peter Thiel šokoval svět svým tajným plánem zničit Gawker Media. Prozkoumáme, odkud pramenila Thielova nenávist ke Gawkeru a jak jeho skryté kroky nakonec vedly k uzavření tohoto kontroverzního mediálního domu. Představíme si také argumenty pro i proti Thielovu zapojení do Hoganova případu a podíváme se na to, jak se Gawker vůbec poprvé ocitl na lavici obžalovaných.

Dozvíte se, proč Peter Thiel Gawker tak hluboce nenáviděl, jakou roli v celé konspiraci sehrála nahrávka se sexuální scénou celebrity a jak několik odhodlaných lidí naplánovalo zničení mocné mediální společnosti.

„Začátky všech věcí jsou malé,“ řekl kdysi římský politik Cicero. A přesně tak tomu bylo i s konspirací, která leží v jádru tohoto příběhu. Tím malým začátkem byl blogový příspěvek zveřejněný na drbářském webu v roce 2007, který odhalil, že technologický investor Peter Thiel je gay. Tento text o pouhých 400 slovech se stal počátkem spiknutí, jež stálo miliony dolarů a trvalo více než devět let.

Abychom pochopili, proč byl tento příspěvek tak významný, musíme se nejprve blíže podívat na jeho hlavního aktéra, Petera Thiela, a na vydavatele textu, společnost Gawker Media.

Začněme Peterem Thielem. V roce 2007 byl už nesmírně úspěšným podnikatelem. Své jmění vybudoval jako spoluzakladatel online platebního systému PayPal a proslul také jako první velký investor Facebooku. Přestože se svým přátelům, rodině i kolegům se svou orientací neskrýval, vůči širší veřejnosti byl Thiel v roce 2007 stále velmi zdrženlivý. Svoji sexualitu raději ponechával jako jakési „veřejné tajemství“ v Silicon Valley. Ostatně pokud šlo o jakýkoli aspekt jeho soukromého života, byl Thiel mimořádně uzavřený.

Nyní se podívejme na web, který blogový příspěvek publikoval. Jmenoval se Valleywag. Ačkoli se tvářil jako technologický zpravodajský server, redakční přístup přebíral od své mateřské společnosti – notoricky známého drbářského webu Gawker.

Oba weby, Gawker i Valleywag, vlastnil Angličan Nick Denton. Ačkoli měl profesní zázemí v technologickém byznysu, jeho skutečnou vášní byla tajemství a drby – konkrétně odhalování cizích tajemství prostřednictvím vlastních webů, a to ve jménu zábavy a údajné transparentnosti.

Čí tajemství? Především těch bohatých, mocných a slavných. Denton využíval armádu mladých, ambiciózních autorů s talentem pro vtipné, ale zároveň pohrdavé psaní a povzbuzoval je, aby odhalovali a zesměšňovali veřejně známé osoby a instituce, které považovali za pokrytecké nebo něco skrývající. A publikum to milovalo. V roce 2005 přinášely Gawker a další Dentonovy weby z reklam měsíčně kolem 120 000 dolarů. Do roku 2012 se příjmy Gawkeru blížily 40 milionům dolarů ročně.

Navzdory veškeré Dentonově mediální obratnosti si však v onen den roku 2007 vybral špatný terč drbů.

19. prosince 2007 se zrodila Thielova nenávist vůči Gawkeru. Toho dne totiž Valleywag pod titulkem „Peter Thiel je naprosto gay, lidi“ zveřejnil článek, který ho veřejně „vyoutoval“.

Proč Thiel tento blogový příspěvek vnímal tak citlivě? A byl to skutečně jediný důvod jeho nenávisti ke Gawkeru? Abychom pochopili hloubku jeho averze, musíme si připomenout společenský kontext roku 2007 a podívat se i na další texty, které Gawker v té době publikoval.

Při zpětném pohledu se může zdát anachronické, že by gay muž chtěl svou orientaci skrývat. V roce 2007 ale svět vypadal jinak. Trvalo ještě pět let, než Barack Obama veřejně podpořil manželství pro všechny, a Hillary Clintonová se k tomuto postoji přidala až o dalších šest let později. Jinými slovy, společnost byla vůči gayům a jejich právům podstatně méně tolerantní.

Když Valleywag Thiela odhalil, vnímal to jako osobní útok na své právo na soukromí. A útoky Gawker Media na jeho soukromý život tím neskončily. Ještě téhož roku Valleywag zveřejnil další blogy o Thielovi, včetně textu, který jmenoval a zobrazil jeho partnera. Celkově články Gawker Media o Thielovi v letech 2007 a 2008 nasbíraly zhruba 500 000 zhlédnutí. Z tichého a rezervovaného Thiela se tak náhle stala postava probíraná po celém internetu – včetně detailů jeho intimního života.

I když se může zdát, že Gawker s Thielem zacházel obzvlášť tvrdě, ve skutečnosti šlo o typický příklad jeho stylu. Gawker Media si rychle vybudovala pověst média, které je ochotné publikovat ukradené materiály a anonymní úniky. V roce 2005 například zveřejnila ukradenou sexuální nahrávku Freda Dursta, frontmana skupiny Limp Bizkit. Autoři Gawkeru se pyšnili tím, že říkají a publikují věci, na které by si tradičnější média nikdy netroufla.

A co se stalo, když se některá z obětí Gawkeru pokusila bránit? Redakce ji obvykle ještě více zesměšnila, s vědomím, že ji chrání velmi široce pojatá americká svoboda projevu. Když se Thiel blíže seznámil s těmito šokujícími taktikami, začal Gawker označovat zkratkou MBTO – „Manhattan Based Terrorist Organization“, tedy „teroristická organizace se sídlem na Manhattanu“. Brzy dospěl k přesvědčení, že s těmito obávanými a zdánlivě nezastavitelnými vydavateli je třeba něco udělat.