Jak mít šťastný podnikatelský projekt

Slyšeli jste někdy příběhy o startupech a přáli si, abyste si také mohli nějaký založit? Mnoho lidí touží opustit svou každodenní práci a vydat se na vlastní cestu, ale pochybuje, že dokáže přijít s dobrým nápadem na startup, natož zjistit, jak ho skutečně realizovat. Příběhy o úspěšných startupech často budí dojem, že jejich zakladatelé jsou géniové, které zasáhla jakási božská inspirace.

Ve skutečnosti ale může s dobrým nápadem přijít kdokoli, pokud je ochoten věnovat čas rozvoji dovedností, jako je kreativní myšlení, empatie a odolnost vůči neúspěchu. V tomto shrnutí najdete krok za krokem průvodce, jak vytvořit vlastní vedlejší podnikání nebo startup – od strategií, jak přijít s dobrým nápadem, až po způsoby, jak svůj projekt představit potenciálním investorům.

Dozvíte se, proč je terénní práce zásadní pro každého podnikatele, jak se vymanit z vlivu svého vnitřního kritika a proč může být ukončení projektu někdy tím nejodvážnějším krokem, který můžete udělat. A nakonec v kapitole 11 najdete i exkluzivní shrnutí připravené samotnou autorkou, které pokrývá obsah, jenž se v původní knize vůbec neobjevuje.

Problémům se obvykle chceme vyhýbat. Kdo by chtěl sedět a přemýšlet o všem špatném ve svém životě a ve světě kolem? Téměř nikdo. Pokud ale hledáte další skvělý nápad na startup, budete se s problémy muset spřátelit. Ať už tomu věříte nebo ne, právě v nich se skrývá jeden z nejlepších zdrojů inspirace.

Hledání skvělých nápadů znamená stát se „lovcem problémů“ – všímat si frustrací, které vás během dne potkávají, a analyzovat je. Patří sem drobnosti, které vás zdržují doma, na cestě do práce i online.

Například jedna britská podnikatelka se jednoho rána oblékala, když si omylem roztrhla své oblíbené džíny. Byla zděšená – jejich náhrada by znamenala hodiny únavného nakupování. Online nákup pro ni nebyl jednoduchý, protože rozdílné velikostní tabulky jednotlivých prodejců jí znemožňovaly zjistit, co jí skutečně padne. Hledání řešení tohoto problému – problému, který sdílejí miliony žen – ji přivedlo k založení inovativního webu, který ženám pomáhá najít oblečení, jež jim opravdu sedí.

Inspiraci ale nemusíte hledat jen v aktuálních problémech – můžete se podívat i do minulosti. Právě tak našel Anurag Acharya inspiraci pro Google Scholar. Když si vzpomněl, jak obtížné pro něj bylo v době studií v Indii dostat se k akademickým článkům, vytvořil vyhledávač zaměřený na odborné publikace, který dnes pomáhá vědcům po celém světě.

Samozřejmě ne všechny problémy jsou si rovny. Můžete si sepsat seznam všeho, co vás obtěžuje – od spáleného toustu až po těžkopádné tabulky v Excelu. Jak ale poznat, na který problém se zaměřit?

Výběr vhodného problému je částečně systematický a částečně intuitivní. Pomůže, když si od něj na chvíli odstoupíte a zhodnotíte každý bod podle objektivních kritérií – například zda máte potřebnou odbornost k jeho řešení, zda existuje dostatečně velký trh, jak náročné bude řešení na čas a peníze a podobně. Nakonec byste však měli dát prostor i intuici. Pokud vás nějaký problém opravdu nadchne, pusťte se do něj.

Jakmile si problém vyberete, napište si jeho formulaci – stručné, ale co nejkonkrétnější vyjádření toho, v čem problém spočívá a koho přesně se týká. Čím budete konkrétnější, tím více vodítek získáte k tomu, jak ho vyřešit. Takové prohlášení vám poslouží jako cenná mapa pro práci, která vás čeká.

Možná jste narazili na opravdu zajímavý problém, na kterém se těšíte, že budete pracovat. Skvělé. Abyste ho ale dokázali správně uchopit, musíte zjistit, jak tento problém skutečně ovlivňuje ostatní lidi.

Výborným výchozím bodem je tzv. persona – modelový obraz cílového uživatele vaší inovace. Persona je obzvlášť užitečná tehdy, když se váš cílový trh výrazně liší od vás samotných.

Evans například jednou navštívil tým softwarových vývojářů, kteří navrhovali hru pro ženy středního věku s dětmi. Aby měli jistotu, že navrhují s ohledem na uživatele, vytvořili si mladí programátoři personu jménem Barbara. Snažili se vcítit do jejího života, představovali si její každodennost i preference – a fungovalo to. Místo původních nápadů na střelbu a výbuchy se nakonec rozhodli, že by Barbara dala přednost ohňostrojům a praskajícím šampaňským korkům.

Persona je ale vždy založená na předpokladech a snadno se stane obětí vašich přirozených předsudků. Nejlepší obranou je poctivý výzkum. Mnoho úspěšných firem tuto taktiku používá – například Amazon povzbuzuje své zaměstnance, aby vycházeli mezi lidi a mluvili s těmi, kdo jeho služby používají. Díky tomu zůstávají v kontaktu s reálným světem uživatelů.

Nejste-li si jisti, jak lidi zpovídat, pamatujte, že jedním z nejlepších nástrojů jsou otevřené otázky. Dávají lidem prostor mluvit o tom, co je pro ně skutečně důležité.

Mějte na paměti, že to, co si lidé myslí, že dělají, a to, co skutečně dělají, bývá často velmi odlišné. Výzkumník Paul-Jervis Heath z designové agentury Modern Human se jednou ptal lidí na jejich výdajové návyky. Odpovědi, které dostal, zněly velmi rozumně. Když však ty samé lidi požádal, aby si vedli deník denních výdajů, všiml si, že jejich skutečné chování se od deklarovaného výrazně lišilo. Nelhali – jen sami sobě namlouvali, že jejich vysněné chování je to skutečné.

Abyste získali přesnější obrázek o svém cílovém zákazníkovi, začněte lidi pozorovat v reálném prostředí. Zvykněte si na to pomocí terénního výzkumu: nejprve jen sledujte lidi na veřejných místech, později zkuste cílenější pozorování. Zeptejte se lidí, kteří odpovídají vaší personě, zda můžete sledovat, jak tráví den doma nebo v práci. Dělejte si podrobné poznámky a co nejdříve po pozorování si své postřehy sepište.

Tento výzkum je zásadní pro skutečné poznání vašeho cílového publika a pro vytvoření produktu, který lidé opravdu potřebují – ne jen takového, o kterém si myslíte, že by ho potřebovat mohli.