Ikigai

Héctor García a Francesc Miralles jsou spisovatelé a novináři, kteří se specializují na téma osobního rozvoje a spirituality.

Společně napsali knihu Ikigai, která se stala celosvětovým bestsellerem a inspirovala mnoho lidí k hledání svého životního poslání. Další jejich společná kniha je Ichigo - Ichie: Prítomný okamžik.

García je také autorem knihy A Year of Living Danishly, ve které popisuje své zážitky z ročního pobytu v Dánsku a zkoumá, proč jsou Dánové nejšťastnějšími lidmi na světě.

Miralles je autorem knihy Love in Lowercase, která vypráví o osamělém profesorovi, který najde lásku díky náhodnému setkání s kočkou.

Oba autoři žijí v Barceloně a spolupracují na různých projektech, které pomáhají lidem najít svou cestu k štěstí a naplnění.

Jak prožít dlouhý a šťastný život pomocí japonské filozofie

Představte si, že tyto tři základní principy: dlouhý život, smysl života a pocit vnitřního štěstí, vycházejí ze stejného zdroje. 

V těchto kapitolách je popsán japonský koncept ikigai, který se týká vašeho smyslu života, životního cíle a dlouhověkosti. Můžete prožít dlouhý, plnohodnotný a šťastný život, když najdete své ikigai a budete se řídit několika jednoduchými radami zaměřenými na podporu vašeho zdraví.

Cesta za poznáním smyslu života

Rádi byste prožili dlouhý, zdravý a spokojený život? Určitě ano.

Tajemství, jak toho dosáhnout, můžete najít právě na ostrově Okinawa v jižním Japonsku, kde je největší koncentrace stoletých lidí na světě.

Tajemství dlouhověkosti těchto obyvatel ostrova se může skrývat v jediném slově: ikigai, což by se dalo vyjádřit jako důvod k životu - nebo jako vnitřní motivace pro určitou odbornou činnost.

Lze jej také popsat jako průsečík čtyř různých prvků: toho, co vás baví, v čem spočívají vaše schopnosti, jak si můžete vydělat na živobytí a co svět potřebuje. Mnoho Japonců věří, že každý člověk má své ikigai neboli osud, pro jehož naplnění se narodil.

Zatímco někteří lidé své ikigai najdou rychle, jiní ho musí hledat po delší dobu. Pokud patříte do druhé kategorie, je důležité vytrvat; právě ikigai vás totiž nakonec bude motivovat k tomu, abyste ráno vstali z postele.

Proto také obyvatelé Okinawy často dosahují při své každodenní práci vysoké míry specializace a smyslu pro detail. Například v jedné okinawské továrně na výrobu štětců se autoři knihy setkali se zručnou pracovnicí, která se celý svůj život věnovala umění připevňování jednotlivých chloupků na štětec. Svou práci stále dokázala vykonávat s obdivuhodnou obratností a zručností.

Ikigai je dokonce i klíčem k dlouhověkosti. Pokud je tedy ikigai zároveň vaší prací, nikdy byste neměli odcházet do důchodu. A když je pro vás ikigai koníčkem, který vám přináší smysl a radost, nikdy se ho nevzdávejte.

Obyvatelé Okinawy se těmito pravidly řídí a díky tomu zůstávají aktivní až do pozdního věku. Pokud jsou nuceni odejít do důchodu, stále nacházejí způsoby, jak zůstat aktivní, například zahradničením nebo jinou prací ve své komunitě.

Přínosy tohoto přístupu jsou jednoznačné. Lékařské studie zaměřené na stoleté obyvatele Okinawy zjistily mimořádně nízký výskyt srdečních chorob i demence.

V další části se dozvíte, jak i díky aktivní mysli můžete prožít dlouhý život.

Základ zdravého života

Každý lékař vám řekne, že základem důstojného stárnutí je zdravá mysl a zdravé tělo, ale v praxi se to první často opomíjí. Je škoda, že se duševní zdraví tak často zanedbává, protože je pro dlouhý život stejně důležité jako zdraví fyzické.

Stejným způsobem, jakým sedavý způsob života negativně ovlivňuje vaše tělo a emoce, nedostatek duševní práce oslabuje vaše nervová spojení, a proto je důležité mozek různými způsoby procvičovat. Neurolog Shlomo Breznitz dokonce tvrdí, že starší lidé ztrácejí schopnost se rychle se přizpůsobit změnám a novým situacím, protože uvíznou ve vzorcích a rutině a odmítají zkoušet nové aktivity.

Jak tedy můžete svůj mozek procvičovat?

Ve skutečnosti to může být docela jednoduché: stačí jakákoli hra, která rozvíjí myšlení, například šachy nebo karty. Ale pokud chcete pokročit ještě dál, měli byste vyjít z domu, setkávat se s jinými lidmi a zažívat sociální interakce. To je nejlepší cvičení, které může váš mozek dostat.

Dalším tajemstvím dlouhověkosti je vyhýbat se stresu. Předčasné stárnutí je totiž v řadě vědeckých studií spojováno se stresem, protože "stresory" způsobují značné vyčerpání těla i mysli. Například ve studii provedené na univerzitě v Heidelbergu byla mladému začínajícímu lékaři zadána série namáhavých pracovních pohovorů, během nichž měl řešit složité matematické rovnice.

Když mu pak byl odebrán vzorek krve, ukázalo se, že stres z pohovoru způsobil uvolnění protilátek, jako by byl nakažen virem nebo bakterií. Existence takovéto hrozby by vyvolala imunitní reakci, která by tuto hrozbu zlikvidovala - protilátky však napadají i zdravé buňky, což vede k tomu, že tělo stárne rychleji, než by mělo.

Snížení stresu je proto klíčem k dlouhému životu a můžete to udělat řadou příjemných způsobů. Stačí zkusit praktikovat všímavost, cvičit jógu nebo si udělat čas na cvičení - všechny tyto aktivity vám pomohou zklidnit se a začít lépe vnímat své tělo a mysl.

Tato opatření jsou však pouze preventivní a dlouhodobá. V další části se dozvíte, co dělat, pokud jste již tak vystresovaní, že jste na pokraji naprostého zhroucení.

Léčba stresu a úzkosti Moritovou terapií

Úzkost, syndrom vyhoření, stres - tyto stavy jsou v moderním životě stále častější a málokdo se tomu dokáže vyhnout. Jak se ukazuje, Japonsko není výjimkou a pracovní kultura této země bývá skutečně velmi náročná.

Přesto má Japonsko nástroj, který ostatním zemím chybí. Jmenuje se Moritova terapie a může vám pomoci zvládnout stres.

Tuto techniku vymyslel Šoma Morita, psychoterapeut a buddhista. Původně byla vyvinuta na léčbu chronické úzkosti, obsesí a nutkavých stavů. Skvěle však funguje i při stresu a syndromu vyhoření.

Na rozdíl od některých západních terapií, které se zaměřují na ovlivňování pocitů a činů pomocí myšlenek, například pozitivním myšlením, Moritova terapie zaujímá opačný přístup.

Při Moritově terapii jsou pacienti požádáni, aby věnovali pozornost svým pocitům a přijali je, aniž by se je snažili změnit. Následně provádějí určité aktivity, aby si vytvořili nové emoce, které postupně nahrazují ty staré.

Terapie má čtyři fáze, první je fáze úplného klidu. Přibližně týden leží pacient v posteli, bez jakéhokoli rozptýlení. Nesmí používat média, přijímat návštěvy a dokonce ani mluvit a jediným kontaktem je minimální dohled psychoterapeuta. Během této fáze pacient pouze pozoruje své emoce, jak přicházejí a odcházejí.

Ve druhé fázi začíná pacient do své každodenní rutiny zařazovat opakující se činnosti. Patří mezi ně psaní deníku, procházky a provádění řady dechových cvičení.

Ve třetí fázi se tyto aktivity více zaměřují na fyzickou a tvůrčí činnost a zahrnují úkoly, jako je štípání dříví a malování. Tato řada aktivit vyvolává u pacienta nový soubor emocí; začíná pociťovat radost, vyrovnanost a zainteresovanost.

A konečně po dokončení těchto tří fází je pacient připraven na fázi čtvrtou: na to, aby se znovu zapojil do života s nově nabytým pocitem klidu.

Dostatek odpočinku a odstupu od rušivých vlivů tímto způsobem je jistě prospěšný, ale v určitém okamžiku si budete muset najít něco, na co zaměříte svou pozornost. Zde se do hry vrací ikigai a v následující části se dozvíte, jak na to.

Udržujte se mladí psychicky i fyzicky

Představte si, že sjíždíte na lyžích krásnou sjezdovku s prašanem. Lyžování máte ze všeho nejraději a jste naprosto šťastní a soustředění. Máte pocit, že byste to mohli dělat do konce života, že byste možná chtěli žít věčně.

Dobrou zprávou je, že taková činnost může prodloužit délku vašeho života.

Když stavu plynutí (flow) budete dosahovat pravidelně, může vám to pomoci udržet si mládí. Flow v tomto smyslu je odborný termín, který v 70. letech minulého století zavedl psycholog Mihaly Csikszentmihalyi. Popisuje stav tak hlubokých požitků a soustředění, že blokuje všechny ostatní starosti - dokonce i samotný čas.

Vyhledávání činností, které takový stav navozují, přispívá k větší životní spokojenosti a k dlouhověkosti. Proto byste měli dávat přednost těmto koníčkům před hedonistickými zážitky, jako je přejídání, zneužívání návykových látek nebo přílišné sledování médií, což si lidé často dopřávají z nudy.

Flow je dokonce společné pro všechny kultury a typy lidí. Ve stavu flow se tak mohou ocitnout šachisté, inženýři i malíři. Ale kromě toho je to zdravé pro mysl, protože se soustředíte na jednu věc po delší dobu. V ideálním případě bude vaše ikigai - tedy vaše hlavní životní zaměstnání - pravidelně navozovat stav flow, ale pokud tomu tak není, ujistěte se, že vám ho přinášejí vaše záliby.

To znamená, že když se odhodláte zažít stav flow, je nezbytné stanovit si míru obtížnosti. Pokud si totiž vyberete příliš snadný úkol, budete se nudit a zbytečně rozptylovat, což vám bude bránit v dosažení flow. Na druhou stranu, pokud je vaše činnost příliš obtížná, budete se s ní potýkat, budete ve stresu a nakonec to vzdáte.

Začněte tedy s tím, co právě umíte. Pokud se například rozhodnete naučit se nový jazyk, začněte na základní úrovni, která pro vás bude představovat mírnou výzvu. Nebo pokud vás nudí dovednost, kterou již máte, například počítačové programování, můžete posunout hranice svých znalostí, třeba tím, že se naučíte nový kódovací jazyk. Tím, že uplatníte své zájmy novým, vzrušujícím způsobem, můžete znovu najít flow.

Dodržujte správné návyky a řiďte se radami starších

Sice už znáte některé návyky, které vám prodlouží život, ale největší znalci jsou ti, kteří tím skutečně žijí. Pojďme si tedy projít rady okinawských stoletých lidí.

První rada, kterou tito staří lidé doporučují, je, abyste si dělali co nejméně starostí a zvykli přijímat ostatní, dokonce i cizí lidi, s úsměvem a otevřeným srdcem. Tím si prý udržíte spoustu přátelství po celá léta a vaše vnoučata vás budou chtít stále navštěvovat. Taková neustálá stimulace vám pomůže udržet si mládí.

Další radou je, že nadměrné obavy z věcí, které nemůžete změnit, způsobují jen zbytečný stres. Například obavy, že nejste dost dobří, nebo že jste nebyli dostatečně úspěšní ve své profesi, jen plýtvají vaší životní energií. Století lidé vám naopak moudře radí, abyste si užívali toho, co máte. Jak sami říkají, pokud to dokážete, pravděpodobně si uvědomíte, že máte mnohem víc, než jste si mysleli.

Zbavit se starostí však není jediné doporučení pro dlouhý život; dalším je rozvíjení správných návyků.

Například brzké ranní vstávání je především otázkou zvyku; když to budete dělat několik let, půjde to samo. Kromě toho vám brzké vstávání poskytne několik hodin ranního klidu navíc, abyste si mohli vypít čaj, uklidit dům a starat se o zahradu.

To poslední je obzvlášť důležité, protože okinawští století lidé věří, že jedním z hlavních důvodů jejich dlouhověkosti je to, že si sami pěstují zeleninu a vaří si vlastní jídlo. A jak známo, zelenina ze zahrady až na stůl je velmi zdravá.

Nakonec snad nejdůležitějším návykem pro dlouhý život je užívat si přátelství a udržovat své vztahy. Obyvatelé Okinawy si to uvědomují a každý den tráví povídáním si se svými sousedy.

Dbát na rozmanitou stravu je kouzlo úspěchu

Japonská strava je v centru pozornosti již řadu let, od doby, kdy se Japonsko stalo zemí s nejdelší průměrnou délkou života. V provincii Okinawa však lidé žijí ještě déle. Makoto Suzuki, odborník na srdce z Rjúkjúské univerzity na Okinawě, provedl několik studií zaměřených na okinawskou stravu, které začaly v 70. letech 20. století. Zjistil následující:

Okinawská strava je nesmírně rozmanitá. Místní obyvatelé totiž pravidelně konzumují až 206 různých potravin, včetně mnoha druhů bylinek a koření. Každý den například snědí pět samostatných porcí ovoce a zeleniny. Mají rádi pestrou stravu, takže se snaží, aby jejich porce obsahovaly všechny barvy duhy.

Možná právě díky této rozmanitosti je okinawská strava často poměrně prostá. Základem stravy jsou obiloviny, jako rýže nebo nudle, zatímco koření, jako je sůl a cukr, se používá střídmě. Ve skutečnosti jedí obyvatelé Okinawy o 60 % méně cukru a o 50 % méně soli než ostatní Japonci, kteří se i tak stravují poměrně zdravě v porovnání s celosvětovými poměry.

Důležitá je tedy pestrost, ale i malé porce. Okinawští obyvatelé říkají, že byste měli přestat jíst, když jste přibližně z 80 % sytí, jinými slovy, měli byste zůstat trochu hladoví.

Pro tenhle princip existuje v japonštině dokonce i slovo. Říká se mu hara hachi bu a lze toho dosáhnout jednoduchými způsoby: vyhnout se dezertům nebo zmenšit velikost porce.

Na Okinawě obvykle servírují jídlo na malých talířcích a podávají porce rýže, zeleniny, polévky miso a malé občerstvení, například fazolky edamame.

Instinktivně vědí, že jíst méně je prospěšné, a moderní věda skutečně potvrdila výhody snižování počtu kalorií. Tím, že přijímáte méně kalorií, můžete omezit hladinu bílkoviny známé jako inzulinový růstový faktor. Když je této bílkoviny v těle příliš mnoho, buňky rychleji stárnou. Výsledkem je, že menší konzumace potravy přímo souvisí s délkou života.

Antioxidanty obsažené v ovoci a čaji jsou nezbytné

Během posledních let se na světě rozšířily superpotraviny, které způsobily, že se začalo pohlížet na stravu jako na lék. V Japonsku existuje několik druhů potravin, které byste si neměli nechat ujít.

První z nich je zelený čaj, omlazující nápoj plný antioxidantů.

Nedávné studie zjistily, že zelený čaj, který je na Okinawě velmi oblíbený, působí příznivě na prodloužení života. Na rozdíl od řady jiných čajů se zelený čaj suší na vzduchu a nefermentuje se. Díky tomu si zachovává účinné látky včetně antioxidantů a bylo zjištěno, že snižuje hladinu „špatného“ cholesterolu, upravuje hladinu cukru v krvi, zlepšuje krevní oběh a dokonce brání infekcím.

Aby byl tento zázračný nápoj ještě účinnější, přidávají lidé z Okinawy do zeleného čaje jasmín. Tato bylina působí příznivě na kardiovaskulární systém a posiluje imunitu.

Zelený čaj však není pro každého. Pokud raději volíte alternativu, vyzkoušejte bílý čaj - ve skutečnosti má ještě vyšší obsah antioxidantů než zelený čaj.

Existuje ale okinawská superpotravina, která je skutečně k jídlu?

Podívejte se na mandarinku shekwasha, citrusové ovoce, které je oblíbeným okinawským plodem s vysokým obsahem antioxidantů. Toto tradiční japonské ovoce je tak kyselé, že jeho šťáva musí být naředěna, než se dá konzumovat.

Obsahuje vysokou koncentraci nobiletinu, rostlinné látky, která je obzvláště bohatá na antioxidanty. Nobiletin obsahují i jiné druhy citrusů, například citrony a pomeranče, ale mandarinka shekwasha ho obsahuje 40krát více než průměrný pomeranč. Proto je toto ovoce na Okinawě velmi oblíbené a používá se jako přísada do řady typických pokrmů a dokonce se z něj pečou koláče.

Sehnat tento neobvyklý japonský citrus však může být obtížné. V takovém případě si z toho nic nedělejte. Stačí vyzkoušet jiné citrusové plody nebo zvolit brokolici, lososa, jahody či meruňky, které mají také vysoký obsah antioxidantů.

Podstatou dlouhověkosti je i jednoduché cvičení

Setkali jste se někdy se staršími lidmi, kteří byli plní energie navzdory svému věku? Je velmi pravděpodobné, že se dožili tak vysokého věku, protože byli celý život fyzicky aktivní.

Pohyb obecně je ve skutečnosti důležitý pro dlouhý a spokojený život a nemusí být ani příliš intenzivní; z pozorování obyvatel Okinawy vyplývá, že sport a fitness jsou mnohem méně důležité než jednoduchý, pravidelný pohyb.

Starší lidé na Okinawě se například procházejí po okolí, pracují na zahradě a dokonce vystupují na pódiu v karaoke barech. Klíčem k jejich aktivitě není ani tak intenzita, jako spíš to, že nikdy nepřestávají.

Pokud však nevěříte jejich slovům, zvažte, co na to říká moderní věda:

Podle odborníka na zdraví Gavina Bradleyho má sezení negativní vliv na vaše zdraví. Zjistil, že už po půlhodině sezení na židli se zpomaluje metabolismus, což narušuje zdravé trávení tuků. Navíc při sezení delším než dvě hodiny klesá hladina „hodného“ cholesterolu.

Dobrou zprávou je, že k vyrovnání těchto dopadů stačí každou půlhodinu na pouhých pět minut vstát; přesto většina úředníků tuto praxi zanedbává.

Okinawané se také věnují systematické formě cvičení. Říká se jí Radio Taiso a je to základní rozcvička běžná pro obyvatele Okinawy a Japonce obecně.

Cvičí se ráno nebo během dne, často ve velkých skupinách. Je to velmi rozšířené a některé okinawské školy, podniky a domovy důchodců se k tomuto cvičení každé ráno scházejí společně jako komunita.

Původně se tato sestava dokonce vysílala v rádiu, odtud „rádio“ v jejím názvu. Dnes si však většina lidí každodenní cvičení naladí v televizi nebo na internetu.

Samotná cvičení jsou jednoduchá a srozumitelná. Jedním z pohybů je například zvednutí paží nad hlavu a jejich následné krouživé spuštění dolů. Cílem je pouze jemně zahřát klouby a svaly paží a ramen.