Gutenberg, génius

Co má společného zlatník, který se před 550 lety pokusil vytisknout Bibli, s dnešními technologickými podnikateli? Odpověď zní: hodně. Během své dvacetileté cesty k vynalezení a zdokonalení technologie pro proslulý tiskařský lis se Johannes Gutenberg setkal s mnoha stejnými překážkami, jakým dnes čelí moderní podnikatelé v Silicon Valley – od problémů s peněžními toky až po zrádné rizikové investory. Přesto je jeho vynález možná jedním z nejvlivnějších v dějinách, srovnatelný s dnešním potenciálem internetu.

V tomto shrnutí se dozvíte, v čem se Gutenberg podobá Stevu Jobsovi, co představovalo „beta verzi“ jeho vynálezu a proč může být skutečný dopad internetu na lidstvo teprve na začátku.

V 15. století procházelo Gutenbergovo rodné město Mohuč v Německu náboženskými, politickými i hospodářskými otřesy. Kromě mocenského boje mezi nastupující měšťanskou vrstvou a starými šlechtickými rody se samo město potýkalo s obrovským dluhem, který donutil věřitele zavést přísná úsporná opatření. Jak dnes víme, právě taková období změn a narušení často rodí nové podnikatele.

Ve čtyřiceti letech se zlatník Johannes Gutenberg pustil do svého prvního podnikání, které možná nebylo tak velkolepé, jak bychom čekali: vyráběl a prodával poutníkům malá zrcátka. Tento podnik byl finančně poměrně úspěšný, ale ještě důležitější bylo, že mu poskytl klíčové „start-upové“ zkušenosti: naučil se sestavit tým, zřídit právní strukturu firmy a získat kapitál.

Gutenberg však měl mnohem větší ambice než prodávat poutníkům drobné cetky. Tajně pracoval na vynálezu, díky němuž ho dnes zná celý svět: na knihtisku. Tato nová technologie vyžadovala zásadní inovace, vylepšení a optimalizaci na mnoha frontách.

Například písmo bylo třeba odlévat z roztaveného kovu. Gutenbergův vynález univerzální formy a vhodné slitiny kovů umožnil dosáhnout dosud nevídaného tempa výroby: jeden pracovník v litovně dokázal odlít až 3 000 liter za den, což výrazně urychlilo celý tiskový proces.

Další klíčovou technologickou inovací byl samotný lis, který Gutenberg inspiroval lisy používanými ve vinařství. Díky tomu výrazně zvýšil přesnost a rovnoměrnost tisku. Také nalezení vhodného inkoustu si vyžádalo značnou dávku vynalézavosti: Gutenberg jej míchal ze sazí, jantaru a lněného oleje, aby dosáhl syté tmavé barvy, která je v různých obměnách běžná dodnes.

Vývoj a dolaďování všech těchto součástí trvaly téměř dvacet let, takže rozhodně nelze říci, že by Gutenberg vděčil za svou slávu náhlému záblesku inspirace. A jako každý schopný technologický podnikatel nezačal hned hlavním produktem – latinskou Biblí – ale nejprve vytvořil prototyp, jakousi „beta verzi“ v podobě latinské gramatiky. Tato kniha byla po estetické stránce dosti nevzhledná, stránky byly přeplněné textem, přesto však prokázala, že lis funguje.

Viděli jste někdy kopii nejznámějšího Gutenbergova díla – latinské Bible? Je všeobecně považována za mimořádně krásnou. Důraz na dokonalost a harmonii, patrný v tisku i v rozvržení stránek, připomíná jiného perfekcionistického podnikatele: Steva Jobse.

Pro Gutenberga však vydání Bible neprobíhalo hladce. Stejně jako mnozí dnešní podnikatelé i on zápasil s peněžními toky. Musel nést vysoké počáteční náklady a investice – platit zhruba dvacítku pracovníků a nakoupit asi 230 000 listů papíru – a to vše ještě předtím, než prodal jediný výtisk Bible.

Kde tedy mohl získat potřebné prostředky? Část příjmů si zajistil tiskem odpustků pro církev. Hlavní zdroj financování však představovaly bezúročné půjčky od bezohledných obchodníků a kapitál od raného „rizikového investora“ Johanna Fusta. Celkem od něj získal 1 600 zlatých (v přepočtu zhruba 300 000 dnešních dolarů).

Gutenberg plánoval vytisknout 180 Biblí. Byly tehdy tak drahé, že očekával, že výnosy bez obtíží pokryjí jak jeho vlastní náklady, tak Fustovu investici. Když se však knihy blížily k dokončení, Fust udeřil: zažaloval Gutenberga a požadoval okamžité splacení půjček i s úroky. Protože Gutenberg dosud neprodal jediný výtisk, neměl z čeho zaplatit, a Fust tak získal kontrolu nad hlavní dílnou, většinou vybavení i nad samotným projektem vydání Bible.

Nebyl to zdaleka poslední případ v dějinách, kdy podnikatel hořce litoval, že byl při jednání s investory příliš důvěřivý.

Co tedy podnikatel udělá, když mu přímo před očima vezmou jeho práci i obchodní tajemství? Vydá se cestou otevřeného sdílení. Gutenberg začal školit další tiskaře ve svých metodách a tím rozšířil nový obor po celé Evropě. Jak uvidíte v následující kapitole, jeho vynález měl trvalý a hluboký dopad na celé lidstvo.