Finanční svoboda

Trávíte nejlepší léta svého života zavření v bezduché kanceláři? Těžko se vám daří něco ušetřit nebo vůbec vyjít s penězi? Možná jste zavalení dluhy a nevíte, jak se posunout dál. Přesně tak se cítil Grant Sabatier, když mu bylo 24 let. O pouhých pět let později už byl v situaci, kdy nemusel nikdy v životě pracovat, pokud sám nechtěl.

Grant toho nedosáhl hazardem ani obrovským dědictvím. Vytvořil si finanční strategii, která mu zajistila nezávislost, a důsledně se jí držel. V tomto shrnutí se podíváme na Grantovu strategii tak, abyste si mohli začít budovat vlastní cestu k finanční svobodě.

Dozvíte se mimo jiné, co Einstein považoval za osmý div světa, proč vám rozpočty samy o sobě větší bohatství nepřinesou a jak se jeden mileniál chystá stát milionářem díky venčení psů za 5 dolarů.

V srpnu 2010 byl autor Grant Sabatier na úplném dně. Ve čtyřiadvaceti letech byl nezaměstnaný a bydlel u rodičů. Tři roky tvrdě pracoval – téměř pět tisíc hodin svého života – a neměl co ukázat, kromě 2,26 dolaru na bankovním účtu.

Když si Grant sedl k číslům, pochopil, proč je pro amerického mileniála, jako je on, tak těžké něco našetřit. Po zohlednění inflace byl průměrný příjem jeho generace méně než poloviční oproti příjmu jeho rodičů. K tomu se přidávaly studentské půjčky, které bylo třeba splatit. I kdyby Grant odpracoval klasických čtyřicet let v režimu „od devíti do pěti“, vůbec neměl jistotu, že si bude moci v důchodu žít pohodlně.

Tohle pro něj byl moment prozření. Klíčové poselství zní: chceme‑li dosáhnout finanční svobody, musíme se vzepřít společenským normám.

Pokud chtěl Grant uniknout únavné a nejisté moderní pracovní kultuře, musel udělat něco radikálně jinak. V onen přelomový den v roce 2010 se rozhodl, že není ochotný strávit nejlepší část života v kanceláři. Stanovil si proto neobvyklý cíl: naspořit 1 250 000 dolarů, aby mohl co nejdříve přestat být na práci finančně závislý. Tím by získal čas, který potřeboval k životu podle vlastních představ.

Aby toho dosáhl, musel se vymanit ze vzorce, do kterého zapadali jeho rodina i přátelé. Začal tím, že se naučil vše, co mohl, o osobních financích, a změnil svůj pohled na peníze. Neviděl je už jako omezený zdroj, kterého se má bát, ale jako nástroj, který může využít k vytváření dalšího bohatství.

Vybaven těmito novými znalostmi si Grant sestavil strategii, jak dosáhnout svého úsporného cíle. Jeho plán zahrnoval práci na plný úvazek, rozjezd dvou vedlejších podnikání a investování na burze. Byl to náročný životní režim plný obětí. Do roku 2015 však Grantovo jmění vzrostlo z 2,26 dolaru na více než milion dolarů. Jeho úspory generovaly tolik úroků, že mohl pohodlně žít, aniž by musel pracovat – pokud sám nechtěl.

Finanční svobody tak dosáhl za pouhých pět let. I vy se k finanční nezávislosti můžete přiblížit pomocí Grantovy strategie, kterou v tomto shrnutí prozkoumáme. Bude to vyžadovat tvrdou práci a odhodlání, ale kompromisy, které uděláte dnes, vám v budoucnu mohou koupit celé roky svobody.

Einstein bývá často citován se slovy, že složené úročení je osmým divem světa. Složené úročení způsobuje, že hodnota vašich peněz roste v čase, i když na svůj investiční účet nepřidáte ani cent. Děje se to proto, že každý dolar na vašem účtu generuje úrok. Pokud úrok nevybíráte, připisuje se k jistině a sám začíná vytvářet další úrok – v podstatě tak dostáváte peníze „zadarmo“.

Když se Grant rozhodl, že chce naspořit 1 250 000 dolarů, nebylo to proto, že by se mu líbilo slovo „milionář“. Byla to minimální částka, kterou potřeboval investovat, aby mohl pohodlně žít z výnosů složeného úročení. Nejprve si spočítal, kolik peněz ročně potřebuje, a z toho odvodil svůj cílový objem úspor.

Klíčové poselství zní: prvním krokem k finanční svobodě je spočítat, kolik peněz ročně utratíte.

Každý z nás má vlastní představu o tom, jak chce žít. Neexistuje tedy žádné univerzální číslo, na které byste se měli zaměřit. Grant si spočítal, že potřebuje 50 000 dolarů ročně, aby mohl v Chicagu žít pohodlně. Podle toho, jak a kde žijete vy, můžete potřebovat víc, nebo naopak méně.

Pro výpočet svého cílového kapitálu se nejdřív podívejte na své pravidelné výdaje: nájem nebo splátku hypotéky, daně, energie, pojištění, dopravu, vzdělání, jídlo, zábavu a další. Sečtěte, kolik peněz ročně potřebujete na pokrytí všech těchto nákladů, a připočtěte i budoucí plány – například založení rodiny, větší bydlení nebo stěhování do dražší lokality.

Pak si vezměte kalkulačku a vydělte své roční výdaje čtyřmi procenty (0,04). Výsledek představuje váš cílový kapitál – částku, kterou potřebujete mít investovanou na účtu se složeným úročením, abyste mohli dlouhodobě žít z výnosů.

Proč právě 4 procenta? Jde o hranici, která se v praxi ukázala jako rozumný kompromis pro život z výnosů. Průměrný dlouhodobý výnos akciového trhu se pohybuje kolem 7 procent ročně. Pokud budete čerpat jen 4 procenta, vaše investice by měla dál růst a zároveň tím zohledníte inflaci. Díky tomu se nedotýkáte samotného kapitálu, který vám dál generuje roční příjem.

Nenechte se odradit, pokud vám vyjde vysoké číslo. Jakmile si ho rozložíte do delšího časového období, bude působit zvládnutelněji. Pamatujte, že jde o cestu na několik let – a kouzlo složeného úročení vám na ní bude výrazně pomáhat.