Efekt self‑made miliardářů

Co mají společného Elon Musk, Larry Page, Oprah Winfrey a Michael Ilitch, kromě toho, že jsou slavní? Všichni jsou self‑made miliardáři, kteří si své jmění vybudovali sami, a každý z nich stojí v čele obrovského podnikatelského impéria. A to stále není všechno, co je spojuje.

Když se podíváte na příběhy úspěšných podnikatelů, jako jsou oni, začnete si všímat určitého vzorce skrytých dovedností a schopností. Není náhoda, že se všichni ocitli na samém vrcholu – jaké jsou tedy jejich klíčové dovednosti?

V tomto shrnutí se dozvíte, jak Hui Lin Chit zbohatl na prodeji ubrousků, co si miliardář Alex Spanos odnesl z prodeje sendvičů a jakou roli hraje správné partnerství na cestě k úspěchu.

Co je dnes potřeba k tomu, aby se člověk stal miliardářem? Abychom dosáhli takových výšin, musíme ke svým cílům přistupovat úplně jinak než průměrný podnikatel.

V neustále se měnícím světě už nemáme luxus soustředit se vždy jen na jednu věc; musíme se naučit pracovat s více myšlenkami současně. Self‑made miliardáři neustále udržují v rovnováze různé myšlenky a perspektivy – jak velké, tak zdánlivě drobné.

Většina lidí i firem se snaží soustředit na jedinou věc, aby se vyhnuli komplikacím. Jiní, jako například Bill Gates, však dosahují úspěchu tím, že se pohybují ve světě dualit a dokážou spravovat více myšlenek i aktivit najednou.

Bill Gates je příkladem nejen v tom, jak zvládá více myšlenkových linií, ale i v tom, jak dokázal paralelně řídit několik firem. Málokdo ví, že během svého působení v čele Microsoftu založil také Corbis, společnost zaměřenou na licencování fotografií a videí, a Cascade Investment, holdingovou a investiční společnost.

Tento způsob myšlení, který přijímá dualitu – tedy žonglování s různými myšlenkami a investicemi současně – je typický pro takzvané producenty. Jsou to lidé s jasnou vizí, kteří přicházejí s inovativními nápady, umějí propojit ty správné lidi a dokážou maximálně využít všechny dostupné zdroje ve svůj prospěch.

Na druhé straně stojí výkonná „hvězda“, performer. Jsou to talentovaní, vysoce specializovaní lidé, kteří vynikají v konkrétním oboru.

Jako příklad úspěšné spolupráce producenta a performera si můžeme vzít manžele Lyndu a Stewarta Resnickovy, dvojici stojící za úspěšnou značkou šťáv POM Wonderful. Lynda je přirozeně nadaná producentka: dokázala využít všechny své dovednosti k tomu, aby rozpoznala skvělý produkt a vytvořila účinnou marketingovou strategii pro jeho prodej. Stewart je performer, který hlídá rozpočet a dohlíží na provoz a finance firmy. Díky tomu může udržet Lyndinu kreativitu v rozumných mezích a zároveň zajistit, že společnost zůstává zisková.

Místo aby se soustředili vždy jen na jednu myšlenku, self‑made miliardáři přijímají sílu duality. Následující části představí pět nejdůležitějších dualit, které jejich myšlení charakterizují.

Jaká je tedy jedinečná sada dovedností, která umožňuje self‑made miliardářům dosáhnout tak výjimečné úrovně úspěchu?

Nápad na miliardový byznys začíná něčím, čemu můžeme říkat empatická představivost: propojení kreativních myšlenek s hlubokým porozuměním a empatií k potřebám potenciálních zákazníků.

Aby takové nápady vůbec vznikly, musejí být miliardářští „producenti“ mistry divergentního myšlení – tedy schopnosti uvolnit mysl, připustit si protichůdné myšlenky a díky tomu nacházet novátorská řešení problémů.

Na začátku 80. let bylo například vyhledávání informací o různých podílových fondech časově velmi náročné. Podnikatel Joe Mansueto si uvědomil, jak frustrující to pro investory je, a přišel s řešením, jak tyto informace shromáždit a zpřehlednit. Vzal 80 000 dolarů ze svých úspor a založil Morningstar – publikaci, která poskytovala investiční data v jednoduché a snadno srozumitelné podobě.

Mansuetovo uvažování se vyplatilo. Podílové fondy se staly běžným investičním nástrojem a Morningstar se postupně vypracoval na přední firmu v oblasti investičního výzkumu a správy.

Takové průlomové nápady jsou výsledkem empatie a vhledů, které vycházejí z let pozorování trhu, ale také z intuice ohledně toho, co investoři a zákazníci skutečně chtějí.

Příkladem je i příběh Hui Lin Chita v 70. letech v Číně. Začínal výrobou zipů na oděvy a později založil oděvní firmu. Ani jeden z těchto podniků však nebyl výrazně úspěšný. Pan Chit ale přesně věděl, kdo má být jeho cílovou skupinou – ženy s nízkými příjmy na čínském venkově – a velmi dobře chápal jejich potřeby.

Když mu přítel jednou zmínil téma hygienických vložek, Chit v tom okamžitě rozpoznal příležitost. Koupil stroj na jejich výrobu za 80 000 dolarů a začal produkovat výrobek, který byl čistší, bezpečnější a kvalitnější než to, co tehdejší zákaznice používaly. Jeho společnost Hengan International je dnes jedním z předních domácích výrobců hygienických potřeb v Číně.